Petr II. Karađorđević

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Petr II.
Jugoslávský král
Král Petr v exilu v roce 1944
Král Petr v exilu v roce 1944
Doba vlády 9. říjen 193429. listopad 1945
Narození 6. září 1923
Bělehrad
Úmrtí 3. listopad 1970
Los Angeles
Předchůdce Alexandr I.
Nástupce Vyhlášena lidová republika
Manželky Alexandra Řecká a Dánská
Potomci Alexandr
Dynastie Karađorđevićové
Otec Alexandr I.
Matka Marie z Hohenzollern-Sigmaringenu

Petr II. Karadjordjević (srbsky, chorvatsky, bosensky, srbochorvatsky: Petar II Karađorđević, cyrilicí: Петар II Карађорђевић) (6. září 1923Bělehradě3. listopadu 1970Los Angeles, USA) byl třetím a zároveň posledním králem Jugoslávského království, před rokem 1929 označovaného jako Království Srbů, Chorvatů a Slovincůdynastie Karađorđevićů. Králem se stal roku 1934 po smrti svého otce, až do jeho plnoletosti ho zastupoval jeho strýc Princ Pavel. Od roku 1941 až do své smrti byl králem v exilu.

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Osobní monogram krále Petra II.

Narodil se jako nejstarší syn krále Alexandra I. a princezny Marie Rumunské. Dva z jeho kmotrů byli král a královna Spojeného království.

Vzdělávání Petra začalo již v královském paláci. Poté navštěvoval Sandroyd School ve Wiltshiru v Anglii.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

V jedenácti letech se Petr z dynastie Karađorđevićů po zavraždění svého otce krále Alexandra I. při státní návštěvě Francie roku 1934 stal jugoslávským králem. Do jeho plnoletosti za něho vládla regentská rada vedená jeho strýcem princem Pavlem Karađorđevićem.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Přestože král a jeho poradní sbor byli proti spolupráci s nacistickým Německem, regent Pavel Karađorđević sjednal přistoupení Jugoslávie k Paktu tří.

Dne 27. března 1941 byl sedmnáctiletý Petr prohlášen za plnoletého a účastnil se Brity[zdroj?] podporovaného převratu proti Paktu tří. Dne 17. dubna 1941 se Jugoslávie rozpadla na několik celků. Chorvatští fašisté v čele s Antem Pavelićem vytvořili na území dnešního Chorvatska a Bosny a Hercegoviny Nezávislý stát Chorvatsko (NDH; Nezavisna država Hrvatska). Slovinsko bylo rozděleno na tři části, které si mezi sebou rozdělilo Německo, Itálie a Maďarsko.

Srbsko obsadilo několik států: Vojvodina (severní část Srbska) byla rozdělena mezi Maďarsko (severozápadní část - Bačka), Nezávislý stát Chorvatsko (jihozápadní část - Srem) a Německo (východní část Vojvodiny - Banát). Území dnešního Kosova, spolu se západní částí dnešní Makedonie a částí Černé Hory bylo připojeno k Velké Albánii - loutkovému státu pod kontrolou Itálie, zbytek Makedonie a část východního Srbska zabralo Bulharsko. Ve zbytku Srbska byla k moci dosazena proněmecká fašistická vláda vedená generálem Milanem Nedićem. V Černé Hoře byl k moci dosazen proitalský kníže.

Exil[editovat | editovat zdroj]

Petr II. s chotí Alexandrou (1963).

Petr II., jeho vláda a část jednotek opustili Jugoslávii a přes Střední východ se dostali do Londýna, kde byli uznáni jako exilová vláda. Odpor na jugoslávském území však vedl komunistický vůdce Josip Broz Tito.

Král Petr II. ve Velké Británii dokončil studia a vstoupil do RAF. 20. března 1944 se v londýnském exilu oženil s princeznou Alexandrou Řeckou a Dánskou.

Ač stále v exilu, byl 29. listopadu 1945 jugoslávskou komunistickou stranou sesazen, sám však nikdy neabdikoval.

Po skončení války se usadil v USA. Po mnoha letech bolestí v důsledku cirhózy, po neúspěšné transplantaci jater, dne 3. listopadu 1970 zemřel v Los Angeles. Jeho tělo bylo pohřbeno klášterním kostele sv. SávyLibertyville, ve státě Illinois, a byl tak historicky jediným evropským panovníkem pohřbeným na americké půdě.

Jeho syn, korunní princ Alexandr, je následníkem jugoslávského trůnu.

Převoz ostatků do vlasti[editovat | editovat zdroj]

Dne 4. března 2007 korunní princ Alexandr zveřejnil svůj záměr navrátit tělo svého otce zpět do Srbska. Tento záměr ovšem vzbudil emoce mezi americkými Srby, neboť Petr II. si sám srbský pravoslavný klášter sv. Sávy zvolil jako místo svého posledního spočinutí kvůli tisícům Srbů žijících v okolí Chicaga.[1]

22. ledna 2013 byly ostatky krále Petr převezeny zpět do Bělehradu.[2] Tělo bylo uloženo nejprve v královské kapli v Dedinje a poté, 26. května 2013, v rodinné královské hrobce v Oplenaci společně se svou ženou, královnou Alexandrou. Jeho matka, královna Marie a bratr, princ Ondřej, leží tamtéž. Na rakev Petra II. byly položeny srbské korunovační klenoty. Královského pohřbu se účastnil srbský přemiér Ivica Dačić, syn krále Petra Alexandr s rodinou a srbský patriarcha Irenej.[3][4] Ten se také vyslovil pro obnovu srbské monarchie.[5]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Prameny[editovat | editovat zdroj]

  • Marlene Eilers, Descendants of Queen Victoria

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Petar. A King's Heritage; The Memoirs of King Peter II of Yugoslavia. London: Cassell, 1955.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Tělo krále z USA možná pocestuje do vlasti
  2. King Peter II Now in Royal Palace Chapel [online]. Royal Family of Serbia. [1]. (anglicky) 
  3. "Remains of last Yugoslav king Peter II Karadjordjevic returned from US to Serbia", The Washington Post, washingtonpost.com, 22. ledna 2013. Ověřeno k 23. ledna 2013. 
  4. "The remains of King Peter II in Belgrade (Посмртни остаци краља Петра II у Београду)", Radiotelevizija Srbije, rtv.rs, 22. ledna 2013. Ověřeno k 23. ledna 2013.srbsky 
  5. Serbian Patriarch Irinej states that Serbia needs emperor or king, or some form of parliamentary monarchy. Retrieved 23. ledna 2013.
Předchůdce:
Alexandr I. Karađorđević
Znak z doby nástupu Jugoslávský král
19341945
Znak z doby konce vlády Nástupce:
-