Zorka Černohorská
| Zorka Černohorská | |
| princezna černohorská korunní princezna srbská | |
 Princezna Zorka na své svatební fotografii z roku 1883 | |
| Doba vlády | nevládla |
|---|---|
| Sňatek | 1883 - 1890 |
| Manžel | Petr I. Karađorđević |
| Úplné jméno | Ljubica Milena Petrović-Njegoš Černohorská |
| Tituly |
Její královská výsost princezna Její královská výsost korunní princezna |
| Křest | 29. prosinec 1864 |
| Narození |
23. prosinec 1864 Cetinje, Černá Hora |
| Úmrtí |
16. březen 1890 (ve věku 25 let) Cetinje, Černá Hora |
| Pochována | Chrám sv. Jiří, Topola, Srbsko |
| Předchůdce | Draga Mašínová |
| Následník | Marie Rumunská |
| Potomci |
Helena, kněžna ruská; Milena, princezna srbská; Jiří, korunní princ srbský; Alexandr I., král jugoslávský; Andrej, princ srbský |
| Dynastie |
dynastie Petrovićů-Njegošů; Karađorđevićové (sňatkem) |
| Otec | Nikola I. Petrović-Njegoš |
| Matka | Milena Vukotićová Černohorská |
Ljubica Petrović-Njegoš, známá pod jménem Zorka (23. prosinec 1864 Cetinje – 16. březen 1890 Cetinje) byla černohorská princezna a nejstarší potomek černohorského knížete a později krále Nikoly I. Njegoše a jeho ženy, královny Mileny Vukotićové.
Byla členkou černohorské královské rodiny a dynastie Petrovićů-Njegošů. Sňatkem s Petrem Alexandrem Karađorđevićem, budoucím srbským králem Petrem I., se stala také členkou dynastie Karađorđevićů a srbskou korunní princeznou.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodila se 23. prosince 1864 v královském paláci Nikoly I. v Cetinje, historickém hlavním městě Černé Hory. O šest dní později byla v Dajbabském klášteře pokřtěna na Ljubicu Milenu. Jejím kmotrem byl Michal III., srbský kníže.
Před svatbou byla vzdělávána na dvoře ruského cara Alexandra II., kde si ji oblíbila především carevna Marie Alexandrovna.
Manželství a děti[editovat | editovat zdroj]
Dne 1. srpna 1883 se vdala za srbského korunního prince Petra Karađorđeviće. Bohatý a velký svatební obřad proběhl v kostele řecké pravoslavné církve nedaleko Cetinje.
Zorka s Petrem měli celkem pět dětí:
- Helena Karađorđević (4. listopadu 1884 - 16. října 1962] ∞ kníže Jan Konstantinovič Ruský (2 děti)
- Milena (28. dubna 1886 - 21. prosince 1887)
- Jiří Karađorđević (8. září 1887 - 17. říjen 1972) následník trůnu, nikdy však nevládl ∞ Radmila Radonjićová (bezdětný)
- Alexandr I. Karađorđević (16. prosince 1888 - 19. října 1934) pozdější král Srbů, Chorvatů a Slovinců a král jugoslávský ∞ princezna Marie Rumunská (3 děti)
- Andrej (*/† 16. březen 1890)
Smrt[editovat | editovat zdroj]
Zemřela ve věku pouhých 25 let dne 16. března 1890 v Cetinje po porodu syna Andreje, jenž se narodil již mrtvý. Ze zoufalosti nechal její manžel Petr povolat doktory z Vídně, avšak již ji nebylo pomoci. Zemřela se slovy: "To ty budeš králem, Petře", jež patřily jejímu muži, který se králem opravdu později stal.
Byla pochována v chrámu sv. Jiří v srbském Topole. Svou smrtí byla ušetřena nepříjemných událostí, které později nastaly. Její nejstarší syn Jiří Karađorđević, dědic trůnu, byl donucen vzdát se svých práv korunního prince v důsledku záchvatu, v němž zabil svého sluhu, a později byl uvězněn. Její nejmladší syn Alexandr I. Karađorđević se stal králem Srbů, Chorvatů a Slovinců a pozdějším jugoslávským králem jako Alexandr I. Dne 9. října 1934 byl zabit, když na něj byl v Marseille spáchán atentát. Její otec Nikola I. Petrović-Njegoš byl sesazen z černohorského trůnu a musel i s královskou rodinou nucen odejít do exilu, zatímco byla Černá Hora spojena se Srbskem.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Zorka of Montenegro na anglické Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zorka Černohorská ve Wikimedia Commons
