Alexandr I. Karađorđević

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alexandr I.
král Srbů, Chorvatů a Slovinců (do 1921)
Jugoslávský král (od 1929)
Král Alexandr I
Král Alexandr I
Doba vlády 16. srpen 19219. říjen 1934
Narození 16. prosinec 1888
Cetinje
Úmrtí 9. říjen 1934
Marseille
Předchůdce Petr I. Karađorđević
Nástupce Petr II.
Manželky Marie Hohenzollern-Sigmaringen
Potomci Petr
Princ Tomislav Jugoslávský
Princ Andrej Jugoslávský
Dynastie Karađorđevićové
Otec Petr I. Karađorđević
Matka Zorka Černohorská
Podpis [[Soubor:Alexander I of Yugoslavia - signature.png|128px|alt=Podpis]]

Alexandr I. Karađorđević (srbsky Александар I Карађорђевић, 16. prosince 1888, Cetinje9. října 1934, Marseille) byl druhým králem Jugoslávie (v letech 19211929 nazývané Království Srbů, Chorvatů a Slovinců) od roku 1921 až do své smrti.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Alexandr byl až druhým synem srbského krále Petra I., jeho starší bratr Jiří Karađorđević však byl nucen vzdát se následnictví poté, co v záchvatu vzteku ubil svého sluhu. Alexandr byl od roku 1914 regentem Srbska během první světové války a vrchním velitelem srbských vojenských sil. Během první balkánské války a druhé balkánské války byl velitelem První armády a zaznamenal řadu vítězství. Po smrti svého otce v roce 1921 zdědil trůn mezitím vytvořeného Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Jako monarcha se obával růstu vlivu Itálie a restaurace Rakousko-Uherska.[1]

Během politické krize se 6. ledna 1929 ujal absolutní moci, změnil jméno státu na Království Jugoslávie a územně ho reorganizoval.

Atentát a smrt[editovat | editovat zdroj]

Byl zavražděn v roce 1934 během státní návštěvy Francie. Při incidentu byl zbloudilou kulkou zabit i tehdejší francouzský ministr zahraničí Louis Barthou. Králův vrah, bulharský revolucionář Vlado Černozemski (rozený Veličko Dimitrov Kerin) byl zabit na místě činu.

Po jeho smrti se v roce 1934 stal králem jeho teprve jedenáctiletý syn Petr II. Karađorđević, za něhož do jeho plnoletosti (1941) vládla regentská rada vedená jeho strýcem Pavlem Karađorđevićem, podle královy závěti.[2]

Alexandr I. podporoval ČSR, přispěl například prostředky na výstavbu a vybavení pravoslavného chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech v Praze. Byl také odpůrcem Adolfa Hitlera.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

8. června 1922 se oženil s Marií Hohenzollernskou, která mu porodila tři sny:

  1. ~ 1956 Kristýna Markéta Hesenská
  2. ~ 1962 Kira Leiningenská
  3. ~ 1974 Eva Jugoslávská

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Petr I. Karađorđević
Znak z doby nástupu Jugoslávský král
19211934
král Srbů, Chorvatů a Slovinců (do 1929)
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Petr II. Karađorđević
  1. PETRANOVIĆ, Branko. ISTORIJA JUGOSLAVIJE, knjiga I – KRALJEVINA JUGOSLAVIJA. Bělehrad : Nolit. Kapitola Šestojanuarska diktatura, s. 201. (srbochorvatština)  
  2. PETRANOVIĆ, Branko. ISTORIJA JUGOSLAVIJE, knjiga I – KRALJEVINA JUGOSLAVIJA. Bělehrad : Nolit. Kapitola Šestojanuarska diktatura, s. 211. (srbochorvatština)