Alexandr I. Karađorđević
| Alexandr I. | |
|---|---|
| král Srbů, Chorvatů a Slovinců (do 1921) Jugoslávský král (od 1929) | |
| Král Alexandr I | |
| Doba vlády | 16. srpen 1921 – 9. říjen 1934 |
| Narození | 16. prosinec 1888 |
| Cetinje | |
| Úmrtí | 9. říjen 1934 |
| Marseille | |
| Pohřben | |
| Předchůdce | Petr I. Karađorđević |
| Nástupce | Petr II. |
| Manželky | Marie Hohenzollern-Sigmaringen |
| Potomci | Petr Princ Tomislav Jugoslávský Princ Andrej Jugoslávský |
| Dynastie | Karađorđevićové |
| Otec | Petr I. Karađorđević |
| Matka | Zorka Černohorská |
| Podpis | |
Alexandr I. Karađorđević (srbsky Александар I Карађорђевић, 16. prosince 1888, Cetinje – 9. října 1934, Marseille) byl druhým králem Jugoslávie (v letech 1921–1929 nazývané Království Srbů, Chorvatů a Slovinců) od roku 1921 až do své smrti.
Obsah
Vláda[editovat | editovat zdroj]
Alexandr byl až druhým synem srbského krále Petra I., jeho starší bratr Jiří Karađorđević však byl nucen vzdát se následnictví poté, co v záchvatu vzteku ubil svého sluhu. Alexandr byl od roku 1914 regentem Srbska během první světové války a vrchním velitelem srbských vojenských sil. Během první balkánské války a druhé balkánské války byl velitelem První armády a zaznamenal řadu vítězství. Po smrti svého otce v roce 1921 zdědil trůn mezitím vytvořeného Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Jako monarcha se obával růstu vlivu Itálie a restaurace Rakousko-Uherska.[1]
Během politické krize se 6. ledna 1929 ujal absolutní moci, změnil jméno státu na Království Jugoslávie a územně ho reorganizoval.
Atentát a smrt[editovat | editovat zdroj]
Byl zavražděn v roce 1934 během státní návštěvy Francie. Při incidentu byl zbloudilou kulkou zabit i tehdejší francouzský ministr zahraničí Louis Barthou. Králův vrah, bulharský revolucionář Vlado Černozemski (rozený Veličko Dimitrov Kerin) byl zabit na místě činu.
Po jeho smrti se v roce 1934 stal králem jeho teprve jedenáctiletý syn Petr II. Karađorđević, za něhož do jeho plnoletosti (1941) vládla regentská rada vedená jeho strýcem Pavlem Karađorđevićem, podle královy závěti.[2]
Alexandr I. podporoval ČSR, přispěl například prostředky na výstavbu a vybavení pravoslavného chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech v Praze. Byl také odpůrcem Adolfa Hitlera.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
8. června 1922 se oženil s Marií Hohenzollernskou, která mu porodila tři sny:
- Petr (1923 – 1970), jugoslávský král Petr II. ~ 1944 Alexandra Řecká
- Tomislav (1928 – 2000) ~ 1957 Markéta Bádenská
- Andrej (1929 – 1990)
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Video o atentátu na krále
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ PETRANOVIĆ, Branko. ISTORIJA JUGOSLAVIJE, knjiga I – KRALJEVINA JUGOSLAVIJA. Bělehrad: Nolit Kapitola Šestojanuarska diktatura, s. 201. (srbochorvatština)
- ↑ PETRANOVIĆ, Branko. ISTORIJA JUGOSLAVIJE, knjiga I – KRALJEVINA JUGOSLAVIJA. Bělehrad: Nolit Kapitola Šestojanuarska diktatura, s. 211. (srbochorvatština)
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Království Jugoslávie
- Petr I. Karadjordjević
- Petr II. Karađorđević
- Pavel Karađorđević
- Seznam představitelů Jugoslávie
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie Alexandr I. Karađorđević ve Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandr I. Karađorđević ve Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alexandr I. Karađorđević
- Video o zavraždění krále na YouTube
| Předchůdce: Petr I. Karađorđević |
Jugoslávský král 1921 – 1934 král Srbů, Chorvatů a Slovinců (do 1929) |
Nástupce: Petr II. Karađorđević |
- Jugoslávští králové
- Karađorđevićové
- Zavraždění panovníci
- Narození 1888
- Úmrtí 1934
- Srbští princové
- Jugoslávští princové
- Jugoslávští regenti
- Pravoslavní panovníci
- Zastřelení lidé
- Rytíři Řádu svatého Ondřeje
- Oběti atentátů
- Úmrtí 9. října
- Nositelé Řádu svaté Anny
- Rytíři Řádu bílého orla
- Narození 16. prosince
- Úmrtí v Marseille
- Rytíři Řádu slona
- Nositelé velkokříže Řádu čestné legie
- Nositelé Řádu Bílého lva
- Řád Dannebrog
- Nositelé Řádu lázně
- Nositelé Řádu svatého Stanislava
- Oběti vražd ve Francii
- Narození v Cetinje
- Osobnosti na jugoslávských bankovkách
- Natočená úmrtí