Fridrich Karel Hesenský
| Bedřich Karel Hesenský | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1. května 1868 Panker |
| Úmrtí | 28. května 1940 (ve věku 72 let) Kassel |
| Manželka | Markéta Pruská |
| Potomci | Filip Hesenský, Wolfgang Mořic Hesenský, Kryštof Arnošt Hesenský, Bedřich Vilém Hesenský, Maxmilián Bedřich Hesenský a Richard Vilém Hesenský |
| Otec | Bedřich Vilém Hesensko-Kasselský |
| Matka | Anna Pruská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fridrich Karel Hesenský (německy Friedrich Karl Ludwig Konstantin von Hessen; finsky Fredrik Kaarle; 1. května 1868 Gut Panker – 28. května 1940 Kassel) byl německý šlechtic a voják, na konci první světové války nakrátko také finský král (říjen až prosinec 1918).[1] Nikdy však ani nevkročil na finskou půdu.[2]
Život[editovat | editovat zdroj]
(Hans Thoma, 1892)
Fridrich Karel byl synem titulárního lankraběte Fridricha Viléma a jeho manželky Anny Pruské. Formálně by byl dědicem hesenského trůnu; Hesensko však bylo po prusko-rakouské válce v roce 1866 připojeno k Prusku. V roce 1891 byl Fridrich Karel zapleten do Kotzeovy aféry, skandálu, při němž byla řada členů císařského dvora anonymem obviněna z nemravnosti. V roce 1893 se oženil s Markétou Pruskou (1872–1954), nejmladší dcerou císaře Fridricha III. To z něj udělalo švagra německého císaře Viléma II.
Po říjnové revoluci vyhlásilo Finsko, které bylo do té doby ruským velkovévodstvím, 6. prosince 1917 nezávislost. Finský parlament 9. října 1918 – bez připuštění sociálních demokratů – zvolil Fridricha Karla králem. Legitimita voleb byla založena na švédské ústavě krále Gustava III. z roku 1772, na jejímž základě vládli ruští carové jako finští velkovévodové. V době královských voleb však bylo sporné, zda je takový proces na základě této ústavy legitimní. Přestože příslušné odstavce upravovaly volební postup v případě, že král zemřel bez nástupce, nestanovily výslovně, co dělat v případě, že smrtí vládce (v tomto případě cara Mikuláše II.) zanikla také monarchie.
Volba německého prince posílila vztahy s Německou říší, která během finské občanské války podporovala zejména finské antibolševické síly dodávkami zbraní a invazí do Helsinek. Rýsovala se tak možnost, že se Finsko fakticky stane německým satelitem. Podobný vývoj nastal také v pobaltských státech, kdy byl německý princ zvolen králem Litvy jako Mindaugas II. a bylo vytvořeno Německem ovládané Spojené baltského vévodství sestávajícího z Estonska a Lotyšska.
Fridrich Karel volbu nakonec nepřijal; na žádost Finska odpověděl dopisem, ve kterém zdvořile požádal o odklad, dokud nebude dosaženo konečného rozhodnutí. Po porážce Německa a zániku jeho monarchie se německý princ na finském trůnu už nejevil jako vhodný a Británie s Francií zvýšily tlak na Finsko, aby monarchii odmítlo. Na to zvolený král reagoval rezignací 14. prosince 1918. Ve stejné době Pehr Evind Svinhufvud odstoupil z funkce místodržitele a jeho nástupcem se stal Gustaf Mannerheim.
Po rezignaci jeho zrakově postiženého bratra Alexandra Fridricha (1863-1945) Fridrich Karel stal v roce 1925 hlavou rodu Hesenských. Zemřel v Kasselu v roce 1940 ve věku 72 let na pozdní následky zranění z první světové války a byl pohřben v kapli zámku Kronberg v Taunu.
Mezi šesti dětmi Fridricha Karla a jeho manželky Markéty byly dva páry dvojčat.
- Fridrich Vilém Hesenský (1893–1916), padl v Rumunsku
- Maximilián Hesenský (1894–1914), padl v Belgii
- Filip Hesenský (6. listopadu 1896 – 25. října 1980), hesenský lankrabě, ⚭ 1925 Mafalda Marie Savojská (2. listopadu 1902 – 27. srpna 1944), zemřela v koncentračním táboře Buchenwald
- Wolfgang Hesenský (6. listopadu 1896 – 12. července 1989) ⚭ 1924 Marie Alexandra Bádenská (1. srpna 1902 – 29. ledna 1944)
- Richard Hesenský (14. května 1901 – 11. února 1969), neoženil se a neměl potomky
- Kryštof Hesenský (14. května 1901 – 7. října 1943), člen SS, Oberführer, padl v Itálii, ⚭ 1930 Sofie Řecká a Dánská (26. června 1914 – 3. listopadu 2001)
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich Karl von Hessen na německé Wikipedii.
- ↑ HENTILÄ, MARJALIISA 1957-. 1918 - das deutsche Finnland die Rolle der Deutschen im finnischen Bürgerkrieg. Deutsche Erstausgabe, erste Auflage. vyd. [Bad Vilbel]: [s.n.] 454 Seiten s. Dostupné online. ISBN 978-3-942073-48-6, ISBN 3-942073-48-X. OCLC 1046068680
- ↑ Podzimní král: Než stihl přijet Fridrich ke svým poddaným, ztratili Finové zájem. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2020-11-05 [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Eckhart G. Franz (Hrsg.): Haus Hessen. Biografisches Lexikon. (= Arbeiten der Hessischen Historischen Kommission N.F., Bd. 34) Hessische Historische Kommission, Darmstadt 2012, ISBN 978-3-88443-411-6, Nr. HK 85, S. 179–180 (Rainer von Hessen).
- Anders Huldén: Finnlands deutsches Königsabenteuer 1918. Reinbek 1997. Herausgegeben von: Deutsch-Finnische Gesellschaft e. V. und erschienen bei: Traute Warnke Verlag, ISBN 3-9801591-9-1.
- Rainer von Hessen: König im „Land der ernsten Augen“. Das finnische Thronangebot an Prinz Friedrich Karl von Hessen im Sommer 1918. In: Bernd Heidenreich u. a. (Hrsg.): Kronen, Kriege, Künste. Das Haus Hessen im 19. und 20. Jahrhundert. Frankfurt 2009, S. 190–204.
- Manfred Menger: Das Scheitern der Ambitionen des Herzogs Adolf Friedrich zu Mecklenburg auf den finnischen Königsthron im Jahre 1918. In: Finnland Studien III. Band 3. Harrassowitz Verlag, Wiesbaden 2003, S. 113.
- Jonathan Petropoulos: Royals and the Reich: The Princes von Hessen in Nazi Germany. Oxford University Press 2006, ISBN 0-19-979607-6.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bedřich Karel Hesenský na Wikimedia Commons
- Hesensko-Kasselští
- Němečtí princové
- Němečtí jezdci
- Němečtí sběratelé umění
- Německé osobnosti první světové války
- Rytíři Řádu slona
- Rytíři Řádu černé orlice
- Králové
- Narození v roce 1868
- Narození 1. května
- Úmrtí v roce 1940
- Úmrtí 28. května
- Úmrtí v Kasselu
- Nositelé Řádu zlatého lva
- Nositelé Řádu Ludvíkova
- Nositelé Domácího řádu Albrechta Medvěda
- Nositelé Řádu svatého Alexandra
- Nositelé Řádu Spasitele
- Nositelé Domácího a záslužného řádu vévody Petra Fridricha Ludvíka
- Nositelé Řádu červené orlice
- Nositelé Řádu bílého sokola
- Nositelé Řádu lázně
- Nositelé Domácího řádu věrnosti