Marie Pavlovna Romanovová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marie Pavlovna
sasko-výmarsko-eisenašská velkovévodkyně
Marie Pavlovna
Marie Pavlovna
Doba vlády 14. června 1828 - 8. července 1853
Manžel Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský
Úplné jméno Maria Pavlovna Romanova
Narození 16. února 1786
Petrohrad, Ruské impérium
Úmrtí 23. června 1859
Výmar
Potomci Pavel Alexandr Karel Konstantin Fridrich August Sasko-Výmarsko-Eisenašský
Marie Sasko-Výmarsko-Eisenašská
Augusta Sasko-Výmarská
Karel Alexandr Sasko-Výmarsko-Eisenašský
Dynastie Romanovci
Otec Pavel I. Ruský
Matka Žofie Dorota Württemberská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Pavlovna Romanovová (16. února 178623. června 1859) byla dcerou ruského cara Pavla I. a Žofie Doroty Württemberské. Sňatkem s Karlem Fridrichem Sasko-Výmarsko-Eisenašským se stala velkovévodkyní.

Život[editovat | editovat zdroj]

Marie se narodila 16. února 1786 v Petrohradu se narodila jako třetí dcera/páté dítě ruského cara Pavla I. a a jeho druhé manželky, carevny Marie Fjodorovny, rozené württemberské princezny Sofie Dorotey. Vyrůstala v otcových přepychových palácích Pavlovsk a Gatčina.

Měla několik sourozencůː

V dětství nebyla považována za krásnouː její obličej byl znetvořen v důsledku průkopnického používání vakcíny proti neštovicím. Její babička, Kateřina II. Veliká, obdivovala její předčasný pianistický talent, prohlásila však, že by bylo bývalo lepší, kdyby se narodila jako chlapec. Jejím učitelem hudby byl italský skladatel a dirigent u ruského dvora, Giuseppe Sarti. Od roku 1798 jím byl Ludwig-Wilhelm Tepper de Ferguson. V roce 1796 Mariina babička zemřela a její otec se stal novým ruským carem Pavlem I.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

3. srpna 1804 se provdala za Karla Fridricha Sasko-Výmarsko-Eisenašského. Pár zůstal devět měsíců v Petrohradu, než odešel do Výmaru. Tam byla Marie přivítána velkými slavnostmi.

Děti[editovat | editovat zdroj]

Marie a Karel spolu měli čtyři dětiː

Po smrti velkovévody Karla Fridricha v roce 1853 se stáhla z veřejného života.

Její poslední výlet do Ruska byl na korunovaci jejího synovce Alexandra II. v roce 1855.

Patronka umění a vědy[editovat | editovat zdroj]

Marie se zajímala o umění a vědu. Byla patronkou vědy, umění a sociální péče. Udržovala celoživotní korespondenci s Vasilijem Andrejevičem Žukovským a Schiller jí věnoval jednu ze svých posledních básní. Navštěvovala deset kurzů na universitě v Jeně.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Frederik IV. Holštýnsko-Gottorpský
 
 
Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský
 
 
 
 
 
 
Hedvika Žofie Švédská
 
 
Petr III. Ruský
 
 
 
 
 
 
Petr I. Veliký
 
 
Anna Petrovna
 
 
 
 
 
 
Kateřina I. Ruská
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
 
 
 
 
Jan Ludvík I. Anhaltsko-Dornburský
 
 
Kristián August Anhaltsko-Zerbstský
 
 
 
 
 
 
Kristýna ze Zeutschu
 
 
Kateřina II. Veliká
 
 
 
 
 
 
Kristián August Holštýnsko-Gottorpský
 
 
Johana Alžběta Holštýnsko-Gottorpská
 
 
 
 
 
 
Albertina Frederika Bádensko-Durlašská
 
Marie Pavlovna Romanovová
 
 
 
 
 
Fridrich Karel Württembersko-Winnentalský
 
 
Karel Alexandr Württemberský
 
 
 
 
 
 
Eleonora Juliana Braniborsko-Ansbašská
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
 
 
 
 
Anselm František Thurn-Taxis
 
 
Marie Augusta Thurn-Taxis
 
 
 
 
 
 
Marie Ludovika Lobkovicová
 
 
Žofie Dorota Württemberská
 
 
 
 
 
 
Filip Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
 
 
 
 
Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém I.
 
 
Žofie Dorota Pruská
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea Hannoverská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grand Duchess Maria Pavlovna of Russia (1786–1859) na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Sasko-výmarská velkovévodkyně
Předchůdce:
Luisa Hesensko-Darmstadtská
18281853
Marie Pavlovna Romanovová
Nástupce:
Žofie Oranžsko-Nasavská