Alexandr Hesensko-Darmstadtský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alexandr Hesensko-Darmstadtský
Narození 15. července 1823
Darmstadt
Úmrtí 15. prosince 1888 (ve věku 65 let)
Darmstadt
Povolání důstojník
Ocenění rytíř Řádu sv. Alexandra Něvského
velkokříž Řádu Lázně
Řád černé orlice
Manžel(ka) Julie von Hauke
Děti Jindřich z Battenberku, Louis Battenberg, Marie z Battenberku, Alexandr I. Bulharský a František Josef Battenberský
Rodiče Ludvík II. Hesensko-Darmstadtský a Vilemína Luisa Bádenská
Příbuzní bratři Louis III, Grand Duke of Hesse a Prince Charles of Hesse and by Rhine
sestra Marie Alexandrovna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Hesensko-Darmstadtský (plným jménem německy Alexander Ludwig Georg Friedrich Emil von Hessen und bei Rhein) (15. července 1823, Darmstadt - 15. prosince 1888, tamtéž) byl hesenský princ a zakladatel rodu Battenbergů, vedlejší linie hesenského panovnického domu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Alexandr se narodil jako třetí ze čtyř dětí Ludvíka II. Hesensko-Darmstadtského a jeho ženy Vilemíny Bádenské.

Vedle svého skandálního manželství je proslulý především pro pochybnosti o svém původu; podle dobových zpráv jeho biologickým otcem i otcem jeho sestry Marie měl být milenec jeho matky, baron August Ludwig von Senarclens-Grancy (Ludvík však obě děti ve snaze zabránit skandálu uznal za svoje).

Jako jiná knížata i Alexandr podle vojenské tradice své rodiny sloužil v ruské armádě, kde měl před sebou skvělou kariéru. Velel pluku hulánů a byl vyznamenán Řádem sv. Jiří. Skutečnost, že jeho sestra Marie byla manželkou následníka ruského trůnu Alexandra, nebyla v neprospěch jeho perspektivy. Car Mikuláš I. dokonce uvažoval o Alexandrovi jako o možném manželovi pro svou neteř.

Tato předpokládaná slibná kariéra byla zcela zničena skandálem: Alexandr se zamiloval do hraběnky Julie von Hauke, dvorní dámy své sestry Marie Alexandrovny. Hraběnka byla sirotek německo-polského původu, dcera dřívějšího ministra války, carova chráněnka. Car, dozvěděv se o Alexandrově romanci, zakázal mu oženit se s Julií; bylo nepředstavitelné, že by osoba blízká carské rodině vstoupila v manželství s obyčejnou hraběnkou. Gothajský almanach, soubor genealogických příruček panovnických a šlechtických rodů Evropy, byl v tomto směru (tj. ohledně charakteru manželských svazků) zcela nesmlouvavý. Alexandr odjel do Anglie ujasnit si svou budoucnosti a vrátil se do Ruska rozhodnut: s Julií utekli do Breslau v dolním Slezsku, kde v říjnu roku 1851 uzavřeli manželství.

Poté se vrátili do Hesenska, ovšem starší bratr novomanžela, velkovévoda Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský, byl však nízkým původem ženy svého bratra značně znechucen. Přesto však Julii prohlásil hraběnkou z Battenbergu, podle jména malého města na severu Hessenska, kde manželé v první době svého pobytu žili, ale jejich děti byly definitivně vyloučeny z nástupnické linie na hesenský trůn. Později byla hraběnka přece povýšena na princeznu a pár se mohl rovněž vrátit do Darmstadtu.

Pozbyv svých dynastických práv, žil Alexandr se svou nerovnorodou manželkou klidným životem, a to především v zámku Heiligenberg blízko Jugenheimu na jihu Hessenska, kde dříve žila Alexandrova matka a kde on sám se narodil a vyrůstal.

Potomoci[editovat | editovat zdroj]

Alexandr a Julie

Z manželství vzešlo pět dětí, které zdědily titul a jméno po své matce:

Dozvuky[editovat | editovat zdroj]

Přes všechny výše uvedené skandály byla rodina Battenbergů akceptována evropskou šlechtou a její příslušníci se včlenili do nejvýznamnějších evropských panovnických domů. Mezi potomky rodiny náleželi a náleží např.:

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alejandro de Hesse-Darmstadt na španělské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]