Alexandr Hesensko-Darmstadtský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alexandr Hesensko-Darmstadtský
Alexandr Hesensko-Darmstadtský
Alexandr Hesensko-Darmstadtský
Narození 15. července 1823
Darmstadt
Úmrtí 15. prosince 1888 (ve věku 65 let)
Darmstadt
Povolání důstojník
Ocenění rytíř Řádu sv. Alexandra Něvského
velkokříž Řádu Lázně
Řád černé orlice
Manžel/ka Julie von Hauke
Děti Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ444347, Louis Battenberg, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ67441, Alexandr I. Bulharský a František Josef Battenberský
Rodiče Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ166701 a Vilemína Luisa Bádenská
Příbuzní bratři Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ57508 a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ703423
sestra Marie Alexandrovna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Hesensko-Darmstadský (plným jménem německy Alexander Ludwig Georg Friedrich Emil von Hessen und bei Rhein) (15. července 1823, Darmstadt - 15. prosince 1888, tamtéž) byl hesenský princ a zakladatel rodu Battenbergů, vedlejší linie hesenského panovnického domu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Alexandr se narodil jako třetí ze čtyř dětí Ludvíka II. Hesensko-Darmstadtského a jeho ženy Vilemíny Bádenské.

Vedle svého skandálního manželství je proslulý především pro pochybnosti o svém původu; podle dobových zpráv jeho biologickým otcem i otcem jeho sestry Marie měl být milenec jeho matky, baron August Ludwig von Senarclens-Grancy (Ludvík však obě děti ve snaze zabránit skandálu uznal za svoje).

Jako jiná knížata i Alexandr podle vojenské tradice své rodiny sloužil v ruské armádě, kde měl před sebou skvělou kariéru. Velel pluku hulánů a byl vyznamenán Řádem sv. Jiří. Skutečnost, že jeho sestra Marie byla manželkou následníka ruského trůnu Alexandra, nebyla v neprospěch jeho perspektivy. Car Mikuláš I. dokonce uvažoval o Alexandrovi jako o možném manželovi pro svou neteř.

Tato předpokládaná slibná kariéra byla zcela zničena skandálem: Alexandr se zamiloval do hraběnky Julie von Hauke, dvorní dámy své sestry Marie Alexandrovny. Hraběnka byla sirotek německo-polského původu, dcera dřívějšího ministra války, carova chráněnka. Car, dozvěděv se o Alexandrově romanci, zakázal mu oženit se s Julií; bylo nepředstavitelné, že by osoba blízká carské rodině vstoupila v manželství s obyčejnou hraběnkou. Gothajský almanach, soubor genealogických příruček panovnických a šlechtických rodů Evropy, byl v tomto směru (tj. ohledně charakteru manželských svazků) zcela nesmlouvavý. Alexandr odjel do Anglie ujasnit si svou budoucnosti a vrátil se do Ruska rozhodnut: s Julií utekli do Breslau v dolním Slezsku, kde v říjnu roku 1851 uzavřeli manželství.

Poté se vrátili do Hesenska, ovšem starší bratr novomanžela, velkovévoda Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský, byl však nízkým původem ženy svého bratra značně znechucen. Přesto však Julii prohlásil hraběnkou z Battenbergu, podle jména malého města na severu Hessenska, kde manželé v první době svého pobytu žili, ale jejich děti byly definitivně vyloučeny z nástupnické linie na hesenský trůn. Později byla hraběnka přece povýšena na princeznu a pár se mohl rovněž vrátit do Darmstadtu.

Pozbyv svých dynastických práv, žil Alexandr se svou nerovnorodou manželkou klidným životem, a to především v zámku Heiligenberg blízko Jugenheimu na jihu Hessenska, kde dříve žila Alexandrova matka a kde on sám se narodil a vyrůstal.

Potomoci[editovat | editovat zdroj]

Alexandr a Julie

Z manželství vzešlo pět dětí, které zdědily titul a jméno po své matce:

Dozvuky[editovat | editovat zdroj]

Přes všechny výše uvedené skandály byla rodina Battenbergů akceptována evropskou šlechtou a její příslušníci se včlenili do nejvýznamnějších evropských panovnických domů. Mezi potomky rodiny náleželi a náleží např.:

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alejandro de Hesse-Darmstadt na španělské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]