Viktorie Hesensko-Darmstadtská

Viktorie Hesensko-Darmstadtská
	hesenská princezna
	Viktorie Hesensko-Darmstadtská
Úplné jméno	Victoria Alberta Elisabeth Mathilde Marie
Narození	5. dubna 1863; hrad Windsor, Windsor
Úmrtí	24. září 1950; Kensingtonský palác, Londýn
Pohřbena	kostel Svatého Mildreda, Whippingham, Wight, 28. září 1950
Manžel	Ludvík z Battenbergu
Potomci	Alice z Battenbergu; Luisa Mountbattenová; Jiří Mountbatten; Louis Mountbatten
Dynastie	Hesensko-Darmstadtští
Otec	Ludvík IV. Hesenský
Matka	Alice Sasko-Koburská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktorie Hesensko-Darmstadtská (německy Viktoria Alberta Elisabeth Mathilde Marie von Hessen-Darmstadt) (5. dubna 1863, Windsor – 24. září 1950, Londýn) byla hesenská princezna.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mládí a dětství[editovat | editovat zdroj]

Viktorie byla prvním ze sedmi dětí předposledního hesenského velkovévody Ludvíka IV. a jeho manželky Alice Sasko Koburské, původem britské princezny. Narodila se na Velikonoční pondělí ve Windsoru za asistence své babičky, královny Viktorie. V náručí královny byla jako luteránka 27. dubna 1863 i pokřtěna. Do tří let žila v Německu, v Bessungen, potom rodina přesídlila do Nového paláce v Darmstadtu, kde sdílela ložnici se svou mladší sestrou Alžbětou, dokud obě nedospěly. Stejně jako její sourozenci se jí dostalo vzdělání na vysoké úrovni; byla dychtivou studentkou.

V době pruské invaze do Hesenska, v červnu roku 1866, byly Viktorie a její sestra Alžběta poslány ke své babičce Viktorii do Anglie, dokud válečné události neskončily (zabráním Hesenska-Kaselska a částí Hesenska-Darmstadtska Pruskem). Za prusko-francouzské války byly na pozemcích paláce zřízeny vojenské špitály a Viktorie pomáhala své matce v kuchyni připravovat pro vojáky polévku.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Viktorie se často setkávala při rodinných setkáních s bratrancem svého otce, princem Ludvíkem Alexandrem Battenbergem, členem morganatické větve královské hesenské rodiny. Ludvík přijal britskou státní příslušnost a sloužil jako důstojník Britského královského námořnictva. V zimě roku 1882 se opět setkali v Darmstadtu, kde se v létě příštího roku zasnoubili. Po krátkém odkladu, způsobeném úmrtím syna královny Viktorie Leopolda, vévody z Albany, uzavřel pár 30. dubna roku 1884 v Darmstadtu sňatek.

Viktoriin otec se sňatkem nesouhlasil: podle jeho mínění Ludvík měl málo peněz a připravil by ho o společnost jeho dcery, neboť by žili v zahraničí; Viktorie si však dokázala prosadit svou. Viktorie a Ludvík většinu svého života žili v různých částech Evropy, v místech Ludvíkova působení. Rodina byla považována za liberální, otevřenou, praktickou a měla tu nejlepší pověst.^[zdroj?] V roce 1917 se manželé pod tlakem protiněmeckých nálad za první světové války vzdali svých německých titulů a změnili podobu rodového jména z německého Battenberg na anglickou podobu Mountbatten. Z manželství vzešly čtyři děti:

Alice (25. února 1885 – 5. prosince 1969), ⚭ 1903 Ondřej Řecký a Dánský (2. února 1882 – 3. prosince 1944), matka Filipa Mountbattena, manžela britské královny Alžběty II.,
Luisa (13. července 1889 – 7. března 1965), ⚭ 1923 Gustav VI. Adolf (11. listopadu 1882 – 15. září 1973), král švédský od roku 1950 až do své smrti
George Mountbatten (6. listopadu 1892 – 8. dubna 1938), 2. markýz z Milford-Havenu, ⚭ 1916 Naděžda de Torby (28. března 1896 – 22. ledna 1963)
Louis Mountbatten, 1. hrabě Mountbatten z Barmy (25. červen 1900 – 27. srpna 1979), poslední vicekrál a předposlední generální guvernér Indie, ⚭ 1922 Edwina Ashley (28. listopadu 1901 – 21. února 1960)

Rodinné vazby[editovat | editovat zdroj]

Viktorie byla vnučka britské královny Viktorie. Jejími mladšími sestrami byly ruská carevna Alexandra Fjodorovna a ruská velkokněžna Jelizaveta Fjodorovna; obě byly v roce 1918 zavražděny bolševiky. Její dcera Alice je matkou Filipa Mountbattena, manžela britské královny Alžběty II.

Zemřela 24. září roku 1950 v Kensingtonském paláci v Londýně. Pochována byla v kostele sv. Mildred ve Whippinghamu na ostrově Wight.