Adléta z Hohenlohe-Langenburgu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Adléta z Hohenlohe-Langenburgu
šlesvicko-holštýnská vévodkyně
Ada Duchess of Augustenburg, née Princess of Hohenlohe-Langenburg.jpg
Doba vlády11. března 1869 – 14. ledna 1880
Sňatek11. září 1856
ManželFridrich VIII. Šlesvicko-Holštýnský
Narození20. července 1835
Langenburg
Úmrtí25. ledna 1900
Drážďany
PotomciFridrich Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburský
Augusta Viktorie Šlesvicko-Holštýnská
Karolína Matylda Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburská
Gerhard Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburský
Ernest Gunther Šlesvicko-Holštýnský
Luisa Žofie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburská
Feodora Adléta Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburská
DynastieHohenlohe-Langenburg
OtecArnošt I. z Hohenlohe-Langenburgu
MatkaFeodora Leiningenská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adléta z Hohenlohe-Langenburgu (20. července 183525. ledna 1900) byla šlesvicko-holštýnskou vévodkyní, neteří královny Viktorie, tchyní Viléma II. Pruského a předkyní Karla XVI. Švédského a Filipa VI. Španělského.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Adléta se narodila jako druhá dcera Ernesta I. z Hohenlohe-Langenburgu a jeho manželky Feodory Leiningenské, která byla starší polorodou sestrou královny Viktorie.

Nabídka na manželství od Napoleona III.[editovat | editovat zdroj]

V roce 1852, nedlouho poté, co se Napoleon III. stal francouzským císařem, požádal Adlétiny rodiče o její ruku; předtím už byl odmítnut Karolou Švédskou. Přestože se s ní nikdy nesetkal, výhody tohoto manželství pro císaře byly zřejmé. Sňatek by přinesl Bonapartům dynastickou váženost a mohl podpořit užší spojenectví mezi Francií a Británií, protože Adléta byla neteří královny Viktorie. V té době nebyla oficiálním členem britské královské rodiny, takže riziko odmítnutí bylo malé.

Jak se ukázalo, návrh poděsil královnu Viktorii a prince Alberta, kteří nechtěli legitimitu Bonapartů uspěchat. Britský dvůr udržoval mlčení směrem k Hohenlohům během jednání o manželství.

Rodiče, kteří si vyložili britské ticho jako nesouhlas, odmítli francouzskou nabídku – k nelibosti své šestnáctileté dcery. Napoleon tedy namísto toho požádal o ruku Evženii z Montija, hraběnku z Teby.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Adléta se 11. září 1856 provdala za Fridricha VIII. Šlesvicko-Holštýnského. Měli spolu sedm dětí:

Život[editovat | editovat zdroj]

Adléta s manželem nejdříve sídlili v Dolzigu, v Lužici, ale poté, co se Fridrich stal dědicem šlesvicko-holštýnského vévodství, se v roce 1863 přestěhovali do Kielu. Do Dolzigu se vrátili o tři roky později, když bylo vévodství po Prusko-rakouské válce anektováno Pruskem. V následujících letech střídal pár města Dolzig, Gotha a rodinné panství v Primkenau. Vévoda Fridrich zemřel v roce 1880, krátce předtím, než se jejich nejstarší dcera zasnoubila s pruským následníkem. Krátce po jejich svatbě se Adléta usadila v Drážďanech, kde se zajímala především o malování a hudbu.

Adléta zemřela v Drážďanech 25. ledna 1900.

Malý ostrov v zemi Františka Josefa, Adelaidin ostrov, byl Rakousko­‑uherskou expedicí k severnímu pólu pojmenován po ní.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Adelheid of Hohenlohe-Langenburg na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]