Thermidorský převrat

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Robespierrova poprava

Thermidorský převrat byl státní převrat během Velké francouzské revoluce, který se odehrál podle revolučního kalendáře dne 9. thermidoru roku II (27. července 1794).

Thermidorský převrat vedl k ukončení jakobínské vlády Maximiliena Robespierra a k jeho popravě během následujícího dne. Moc získala velká buržoazie, kterou zastupovalo direktorium. Později, po jeho svržení, došlo k vytvoření Napoleonovy vojenské diktatury a císařství.

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Poté co vláda jakobínů nebyla schopná na jaře a počátkem léta 1794 řešit ekonomickou krizi, způsobenou řízeným hospodářstvím, začala ztrácet lidovou podporu. Její pozici oslabilo také zavedení kultu Nejvyšší bytosti.[1] V Konventu začala vznikat silná opozice jednak ve středu politického spektra, tzv. Rovina nebo také Bažina, ale také přímo z řad některých jakobínů, kteří se báli trestu, např. za zneužití svých pravomocí (Fouché, Barras). Část Robespierrových odpůrců si přála ukončení teroru a liberálnější podnikání. Proti jakobínskému vůdci se stavěli i příslušníci krajní levice Collot d'Herbois a Billaud-Varenne. Na vládní krizi se podílela i rivalita mezi Výborem pro všeobecnou bezpečnost a Výborem pro veřejné blaho.[2]

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Dne 26. července napadl při projevu v Konventu Robespierre své odpůrce. Ti se rozhodli rychle jednat a začali připravovat odvetu. Následujícího dne během poslanecké schůze začal na tribuně mluvit Robespierrův stoupenec Saint-Just. Byl však přerušen Tallienem. O slovo hned požádal Robespierre, výkřiky poslanců mu však nedovolily promluvit. Ke spiklencům se po určitém váhání přidali politici Bažiny a Robespierre byl se členy své frakce zatčen a uvězněn. Jeho přívrženci ho sice ještě téhož dne osvobodili, ale jen nakrátko. Pařížská radnice, kam se Robespierre se svými věrnými přemístili, byla další den brzy ráno dobyta vojenskými oddíly Konventu pod velením Paula Barrase. Ten samý a pak příští den, 28. a 29. července, byl Robespierre spolu s desítkami svých stoupenců gilotinován.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HROCH, Miroslav; KUBIŠOVÁ, Vlasta. Velká francouzská revoluce a Evropa. 1. vyd. Praha : Svoboda, 1990. [Dále jen: Hroch, Kubišová]. ISBN 80-205-0151-7. S. 263–266.  
  2. Hroch, Kubišová, s. 267–269.
  3. TINKOVÁ, Daniela. Francouzská revoluce. 1. vyd. Praha : Triton, 2008. [Dále jen: Francouzská revoluce]. ISBN 978-80-7387-138-3. S. 206–209.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HROCH, Miroslav; KUBIŠOVÁ, Vlasta. Velká francouzská revoluce a Evropa. Praha : Svoboda, 1990. 536 s. ISBN 80-205-0151-7.  
  • Kolektiv autorů, Dějiny Francie. Praha : Svoboda, 1988, s. 331–332