Georges Duby

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Georges Duby
Narození 7. října 1919
Paříž
Úmrtí 3. prosince 1996 (ve věku 77 let)
Le Tholonet
Povolání medievalista, historik, profesor a professeur des universités
Alma mater Faculté des lettres de Paris (do 1952)
Lyonská univerzita
Témata středověk
Ocenění Grand prix Gobert (1977)
komandér Řádu akademických palem
rytíř Řádu za zemědělské zásluhy
komandér Řádu umění a literatury
velkodůstojník Národního řádu za zásluhy
… více na Wikidatech
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Georges Duby (7. října 1919 Paříž3. prosince 1996 Aix-en-Provence) byl francouzský historik, zaměřený na dějiny středověké společnosti, umění a kultury, člen Francouzské akademie. Proslavil se především jako historik hospodářských a sociálních dějin středověké Francie.

Život[editovat | editovat zdroj]

Georges Duby se narodil v řemeslnické rodině v Paříži, studoval v Mâconu (Burgundsko), historickou geografii v Lyonu a historii v Paříži. Studia dokončil v roce 1953 disertací o společenských vztazích v kraji Mâcon.[1] Přednášel na univerzitách v Besanconu a od roku 1951 v Aix, roku 1970 byl zvolen členem Collège de France a roku 1987 Francouzské akademie. Získal řadu vyznamenání a čestných doktorátů a byl členem řady zahraničních akademií v Evropě i v USA. Duby měl neobyčejně živý vztah k umění a sám rád kreslil a maloval, zejména krajiny.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Duby sice nebyl formálně členem skupiny kolem Marca Blocha a Luciena Febvra, známé jako Škola Annales, nicméně patří spolu s Fernandem Braudelem k jejím nejvýraznějším představitelům. Už Dubyho disertace, Společnost 11. a 12. století v mâconském kraji (1953), které jej proslavilo, se vyznačuje důrazem na podrobné studium nejrůznějších dokumentů a pramenů ohledně společenského i hospodářského života, každodenního provozu, společenských vrstev a rolí, ale zároveň i snahou dát čtenáři nahlédnout do myšlení, duchovního života a představ obyčejných lidí té doby. Duby byl také jedním z prvních historiků, kteří se věnovali životu a úloze žen ve společnosti.

Podílel se na několika velkých projektech (Dějiny Francie, Evropa ve středověku, Dějiny soukromého života aj.), které výrazně změnily vztah Francouzů i mnoha dalších Evropanů k jejich starší historii. Co starší generace pokládaly za „temný středověk“, se v jeho díle ukazuje jako nesmírně bohaté období náboženského, kulturního i politického úsilí, které založilo důležité instituce i budoucí úspěchy evropské kultury a civilizace. Jeho knihy se vyznačují odbornou precizností, ale také živým a přístupným stylem, takže se některé z nich staly téměř bestsellery, a to nejen ve Francii. Duby kromě toho často vystupoval v rozhlase a v televizi, udělal množství vzdělávacích programů vynikající úrovně (např. Věk katedrál, 1976) a podílel se na vzniku i činnosti evropské televize Arte. Je také autorem jedné z nejvýznamnějších knih světové historiografie druhé poloviny 20. století Neděle u Bouvines.[2] V ní nejenže na základě soudobých líčení osvětlil středověké postoje k válce, ale zabýval se i pozdějším vznikem mýtu o bitvě a o jeho proměnách, které vypovídájí více o tvůrcích tohoto mýtu než o samotné události.[3]

Výběrová bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • La Société aux XIe et XIIe siècles dans la région mâconnaise. Paris : Éditions de l’École des Hautes Études en Sciences Sociales, 1953.
  • Le dimanche de Bouvines. 27 juillet 1214. Paris : Gallimard, 1973. 302 p. ISBN 2-07-028452-2 (česky Neděle u Bouvines : 27. červenec 1214. Praha : Argo, 1997. 221 s. ISBN 80-7203-164-3).
  • L'An mil. Paris : Gallimard ; Julliard, 1974. 235 p. ISBN 2-07-028871-4 (česky Rok tisíc. Praha : Argo, 2007. 150 s. ISBN 978-80-7203-819-0).
  • Le Temps des cathédrales. L'art et la société, 980-1420. Paris : Gallimard, 1976. 379 p. ISBN 2-07-029286-X (česky Věk katedrál. Umění a společnost 980–1420. Praha : Argo, 2002. 332 s. ISBN 80-7203-418-9).
  • Les Trois ordres ou l'Imaginaire du féodalisme. Paris : Gallimard, 1978. 425 p. ISBN 2-07-028604-5 (česky Tři řády aneb představy feudalismu. Praha : Argo, 2008. 399 s. ISBN 978-80-7203-966-1).
  • Le chevalier, la femme et le prêtre. Le mariage dans la France féodale. Paris : France loisirs, 1981. 313 p. ISBN 2-7242-1167-7 (česky Rytíř, žena a kněz. Manželství ve Francii v době feudalismu. Praha : Garamond, 2003. 238 s. ISBN 80-86379-44-2).
  • Guillaume le Maréchal : ou Le meilleur chevalier du monde. Paris : Fayard, 1984. 188 s. ISBN 2-07-032344-7.
  • Histoire de la France : le Moyen Âge. Paris : Hachette Littérature, 1987. 357 s. ISBN 2-01-008878-6.
  • Histoire de la France des origines à nos jours. Paris : Larousse, 1995. 1214 s. ISBN 2037500068 (česky Dějiny Francie od počátku po současnost. Praha : Karolinum, 2003. 954 s. ISBN 80-7184-514-0).
  • Dames du XIIe siècle I, Héloïse, Aliénor, Iseut et quelques autres. Paris : le Grand livre du mois, 1995. 173 p. ISBN 2-07-074176-1 (česky Vznešené paní z 12. století 1. Heloisa, Aliénor, Isolda a další. Brno : Atlantis, 1997. 126 s. ISBN 80-7108-152-3).
  • Dames du XIIe siècle II, Le souvenir des aïeules. Paris : Gallimard, 1995. 237 p. ISBN 2-07-074183-4 (česky Vznešené paní z 12. století II. Památka babiček. Brno : Atlantis, 1999. 158 s. ISBN 80-7108-166-3).
  • Dames du XIIe siècle III, Ève et les prêtres. Paris : Gallimard, 1996. 217 p. ISBN 2-07-074184-2 (česky Vznešené paní z 12. století III. Eva a kněží. Brno : Atlantis, 1999. 149 s. ISBN 80-7108-167-1).
  • Art et société au Moyen-âge. Paris : Éd. du Seuil, 1997. 137 p. ISBN 2-02-031607-2 (česky Umění a společnost ve středověku. Praha ; Litomyšl : Paseka, 2002. 102 s. ISBN 80-7185-448-4).

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BURKE, Peter. Francouzská revoluce v dějepisectví. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 136 s. ISBN 80-7106-719-9. S. 66. Dále jen Francouzská revoluce v dějepisectví. 
  2. NODL, Martin. Georges Duby a středověká mentalita. In: DUBY, Georges. Neděle u Bouvines : 27. červenec 1214. Praha: Argo, 1997. ISBN 80-7203-164-3. S. 207.
  3. Francouzská revoluce v dějepisectví, s. 81

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

26. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce:
Marcel Arland
19861996
Georges Duby
Nástupce:
Jean-Marie Rouart