Fernand Braudel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Fernand Braudel
Narození 24. srpna 1902
Luméville-en-Ornois
Úmrtí 27. listopadu 1985 (ve věku 83 let) nebo 28. listopadu 1985 (ve věku 83 let)
Cluses
Místo pohřbení Hřbitov Père-Lachaise (48°51′31″ s. š., 2°23′41″ v. d.)
Alma mater Pařížská univerzita
Lycée Voltaire
Povolání historik, učitel, vysokoškolský učitel a profesor
Zaměstnavatelé Univerzita v Alžíru (1923–1932)
Univerzita São Paulo (1934–1937)
Collège de France (1950–1972)
Vysoká škola praktických studií
Pařížská univerzita
Institut d'études politiques de Paris
Škola pro pokročilá studia v sociálních vědách
Lycée d'Aumale
Ocenění čestný doktor Univerzity Complutense v Madridu (1964)
čestný doktor Univerzity v Leidenu (1975)
komandér Řádu čestné legie
Manžel(ka) Paule Braudel (1933–1985)
Funkce 15. křeslo Francouzské akademie (1984–1985)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Fernand Braudel [fernan brodel] (24. srpna 1902 Luméville-en-Ornois (Meuse) – 27. listopadu 1985 Cluses (Haute-Savoie)) byl francouzský historik, představitel Školy Annales a člen Francouzské akademie.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Braudel se narodil v Lotrinsku, asi 60 km jihozápadně od Metz, studoval historii, klasické jazyky a psal básně. Roku 1923 získal učitelské oprávnění v historii a v letech 1924–1932 učil historii v Alžíru. V letech 1932–1935 učil historii na prestižních pařížských gymnáziích a v letech 1935–1936 zakládal spolu s C. Lévi-Straussem novou univerzitu v São Paulo v Brazílii. Při návratu se setkal se zakladatelem Školy Annales L. Febvrem a pak vedl oddělení na École pratique des hautes études v Paříži. Roku 1938 byl mobilizován a od roku 1940 do konce války žil v zajateckém táboře v Německu. V zajetí bez literatury napsal základ svého nejslavnějšího díla o Středomoří v době Filipa II.

Od roku 1946 redigoval Revue des Annales až do roku 1968, kdy funkci převzal Jacques Le Goff. V letech 1949–1972 přednášel historii na Collège de France a v letech 1956–1972 vedl historickou sekci na École des hautes études en sciences sociales (EHESS) v Paříži. V 50. letech pracoval na třísvazkovém díle „Hmotná civilizace, ekonomie a kapitalismus od 15. do 18. století“, které poprvé vyšlo roku 1960. Jeho poslední velký projekt se týkal francouzské identity (1986, 3 svazky) a roku 1987 vyšla jeho "Gramatika civilizací", velkorysé porovnání řady významných civilizací. Braudelovy knihy vyšly v mnoha jazycích, obdržel množství četných doktorátů a roku 1984 byl zvolen členem Francouzské akademie.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Ač patřil ke „druhé generaci“ Školy Annales, zajistil jí světovou pověst a prosadil nové přístupy v historii. Braudel rozlišil trojí úroveň historického času, od (zdánlivé) neměnnosti přes dějství „dlouhého trvání“ (longue durée) až po úroveň politických a jiných událostí. Zároveň se ve svých projektech nevěnoval detailním tématům, ale většinou celým kulturním oblastem a epochám. U nás Braudel inspiroval zejména M. Hrocha a řadu jeho žáků.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Méditerranée et le monde méditerranéen à l´époque de Philippe II (Středozemní moře a středozemní svět v době Filipa II.), 3 svazky. Disertace, první vyd. 1949, druhé revidované 1966.
  • Écrits sur l'histoire (Spisy o historii), I–II, Paris 1969–1990.
  • Civilisation matérielle, économie et capitalisme (XVe-XVIIIe siècles) (Materiální civilizace, ekonomie a kapitalismus, 15.–18. století), 3 sv., Paris 1979.
  • La dynamique du capitalisme. Paris : Arthaud, 1985. 120 p. ISBN 2-7003-0501-9 (česky Dynamika kapitalismu. Praha : Argo, 1999. 81 s. ISBN 80-7203-193-7) – úvodní svazek k "Civilisation matérielle, économie et capitalisme"
  • L'identité de la France, (Identita Francie), 3 sv., Paris 1986.
  • Grammaire des civilisations (Gramatika civilizací), Paris 1987. Původně vydnáno ve spolupráci se Suzanne Baille et Robertem Philippeme jako Le monde actuel (1963).
  • Le modèle italien (Italský model), Paris 1989.
  • Les écrits de Fernand Braudel. I : Autour de la Méditerranée (Spisy Fernanda Braudela I. Okolo Středozemí), Paris, De Fallois, 1996.
  • Les écrits de Fernand Braudel. II : Les ambitions de l’histoire (Spisy Fernanda Braudela II. Ambice historie), Paris, De Fallois, 1997.
  • Les mémoires de la Méditerranée (Paměti Středozemního moře), Paris, De Fallois, 1998.
  • Les écrits de Fernand Braudel. III : L’histoire au quotidien (Spisy Fernanda Braudela III. Dějiny v každodennosti), Paris, De Fallois, 2001.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

15. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce:
André Chamson
19841985
Fernand Braudel
Nástupce:
Jacques Laurent