Louis de Saint-Just
| Louis Antoine de Saint-Just | |
 Louis de Saint-Just (portrét) |
|
| Narození | 25. srpna 1767 Decize |
|---|---|
| Úmrtí | 28. července 1794 (ve věku 26 let) Paříž |
| Příčina úmrtí | Gilotina |
| Politická strana | Jakobíni |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Louis Antoine Léon Florelle de Richebourg de Saint-Just (25. srpna 1767, Blérancourt (departement Nièvre) - 28. července 1794. Paříž, většinou znám jako Saint-Just), byl francouzský revolucionář, vojenský vůdce a osobnost Velké francouzské revoluce. Byl blízce spjatý s Robespierrem, s nímž sloužil ve Výboru pro veřejné blaho a byl popraven při thermidorském převratu proti jakobínům.
Život[editovat | editovat zdroj]
K revoluci se připojil již v jejím začátku. Byl zvolen důstojníkem Národní gardy v départementu Aisne a zfalšoval svůj věk, aby se mohl stát členem voleného zastupitelstva svého okresu. Dříve, v roce 1789, vydal dvacet zpěvů „nemravné poezie“ pod názvem Organt au Vatican. Později však převzal stoické názory, které se staly jeho životní filosofií.
Sain-Just si dopisoval s Robespierrem, s nímž se později také seznámil. Později se tak Saint-Just, podporován Robespierrem, stal zástupcem départmentu Aisne v Národním konventu, kde měl svůj první projev při příležitosti odsouzení Ludvíka XVI. dne 13. listopadu 1792. Ve shromáždění v jakobínském klubu a mezi lidmi začalo být známé jeho přátelství s Robespierrem. Říkalo se mu „Svatý Jan, mesiáš lidu“; historik Jules Michelet jej nazval "Archandělem smrti". Jeho jmenování do pozice člena Výboru pro veřejné blaho ho vyneslo do středu politické sféry. Byl zajat a gilotinován spolu s Robespierrem, Couthonem a dalšími při thermidorském převratu.
Saint-Just o nutnosti zavést teror[editovat | editovat zdroj]
Dne 10. října 1793 přednesl Saint-Just návrh na novou organizaci republiky, nezbytnou k překonání očekávaných strašlivých obtíží:
- Zákony jsou revoluční, ale ti, kdo je provádějí, nejsou revoluční… Republika bude mít spolehlivý základ teprve tehdy, až vůle svrchovaného lidu potlačí monarchistickou menšinu a bude nad ní vládnout právem dobyté moci. Nesmíte již šetřit nepřátel nového řádu věcí, svoboda musí zvítězit stůj co stůj. Musíte potrestat nejenom zrádce, ale i lhostejné, musíte potrestat každého, kdo je vzhledem k republice nečinný a nic pro ni nedělá… Je třeba vládnout železem těm, kterým není možno vládnout spravedlností, je třeba potlačit tyrany!….
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- FURET, Francois. Francouzská revoluce. Díl 1. Od Turgota k Napoleonovi 1770-1814. Praha : Argo, 2004. 450 s. ISBN 80-7203-452-9.
