Františka Marie Bourbonská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Františka Marie Bourbonská
Légitimée de France
Orleánská vévodkyně
Františka Marie
Františka Marie
Manžel Filip II. Orleánský
Úplné jméno Françoise Marie de Bourbon, Légitimée de France
Narození 4. květen 1677
Château de Maintenon, Francie
Úmrtí 1. únor 1749
Palais Royal, Paříž, Francie
Pohřeb 6. února 1749
Pochována Église de la Madeleine de Trainel, Paříž, Francie
Potomci Marie Luisa Alžběta
Luisa Adelaida
Šarlota Aglaé
Ludvík
Luisa Alžběta
Filipina Alžběta
Luisa Diana
Dynastie Bourboni
Otec Ludvík XIV.
Matka Madame de Montespan
Podpis podpis
Františka Marie Orleánská
Františka Marie Orleánská
Arms of Françoise Marie de Bourbon, Légitimée de France as Duchess of Orléans.png

Františka Marie Bourbonská (francouzsky Françoise Marie de Bourbon, zvaná rovněž druhá Mademoiselle de Blois; 25. května 1677 zámek Maintenon1. února 1749, Paříž), byla původem nemanželskou dcerou francouzského krále Ludvíka XIV. a jeho dlouholeté milenky Madame de Montespan a sňatkem vévodkyní z Chartres (1692) a z Orléansu (1701).

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Františka Marie se narodila jako šesté dítě (třetí dcera) ze vztahu francouzského krále Ludvíka XIV. a jeho dlouholeté oficiální milenky Madame de Montespan. V roce 1681 byla uznána za legitimní dceru Francie.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Františka Marie se provdala za svého bratrance Filipa II. Orleánského (pozdějšího regenta Francie), syna mladšího králova bratra Filipa I. Orleánského. Sňatek, který se uskutečnil 9. února roku 1692, připravoval její otec král Ludvík XIV. dlouho před tím, otec ženicha však vytrvale odmítal dát k němu souhlas. Tato záležitost byla jednou z mála zásadních neshod mezi oběma bratry, jejich vztah však těžce poznamenala; Filip Orleánský tento vynucený sňatek svého syna těžce nesl a často jej Ludvíkovi XIV. vyčítal. Tyto celé roky trvající bratrské hádky podlomily Filipovo zdraví, po jednom z těchto sporů dostal Filip záchvat mrtvice a 9. června roku 1701 zemřel na svém zámku Saint-Cloud. Nevěsta dostala obrovské věno dva miliony livrů, které však přesto nestačily k tomu, aby překonaly námitky a předsudky ze strany Orleánských, především ženichovy matky vévodkyně Alžběty Šarloty, která byla tímto svazkem vysoce pohoršena.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Manželství Františky Marie a jejího bratrance Filipa Orleánského nebylo příliš šťastné, přesto z něj vzešlo devět dětí, osm děvčat a chlapec; vyjma první dcery, která zemřela jako desetiměsíční nemluvně, se všechny dožily dospělosti:

  1. mademoiselle de Valois (17. prosince 169317. října 1694)
  2. Marie Luisa Alžběta Orleánská (20. srpna 169519. ledna 1719) de Chartres, ∞ 1. 1710 Karel Bourbonský, vévoda z Berry, ∞ 2. 1716 Armand de Aydic, hrabě de Rion
  3. Luisa Adéla Orleánská (13. srpna 169810. února 1743), "Mademoiselle de Orléans", abatyše v Chelles
  4. Šarlota Aglaé Orleánská (20. října 170019. února 1761), "Mademoiselle de Valois", ∞ 1720 František III. d'Este, vévoda z Modeny
  5. vévoda Ludvík I. Orleánský (4. srpna 17034. února 1752), zvaný "Zbožný", pokračovatel hlavní rodové linie Bourbon-Orléans, ∞ 1724 Augusta Marie Jana Bádenská
  6. Luisa Alžběta Orleánská (11. prosince 170916. června 1742), mademoiselle z Montpensier, ∞ 1722 španělský král Ludvík I. de Bourbon
  7. Filipa Alžběta Orleánská (18. prosince 171421. května 1734), "mademoiselle de Beaujolais"
  8. Luisa Diana Orleánská ((27. června 171626. září1736), "mademoiselle de Chartres", ∞ 1732 Ludvík František de Bourbon, vévoda de Conti

Filip měl řadu milenek, to však Františku Marii příliš neznepokojovalo. V roce 1701 ji smrt jejího strýce a tchána Filipa I. Orleánského pozvedla mezi první dámy dvora, bezprostředně za vévodkyni burgundskou. Vévodkyně orléanská byla vždy ženou neduživou, trávící dny v zahálce, obklopená svými dámami a společnicemi, nevzhlednými a poddajnými.

Vztahy s její starší sestrou, vévodkyní Bourbonskou, nebyly právě srdečné a v roce 1710 se popraly v záležitosti sňatku vévody de Berry, nejmladšího syna následníka Ludvíka XIV., Grand dauphina. Obě vévodkyně měly po dvou dcerách na vdávání, ale vévodkyně orléanská byla obratnější; získala sympatie vévodkyně burgundské a především madame de Maintenon, tajné manželky královy, který posléze rozhodl, že ženou vévody de Berry se stane Marie Louisa Alžběta Orleánská.

Poslední léta života[editovat | editovat zdroj]

V roce 1715, a po smrti Ludvíka XIV. se stal Filip regentem Francie po dobu neplnoletosti následníka Ludvíka XV. V roce 1721 se Františce Marii dostalo velkého zadostiučinění, když se její dcery provdaly za španělské infanty. V roce 1723, po smrti svého manžela, se stáhla do paláce Saint Cloud, kde v roce 1749 zemřela.

Tituly[editovat | editovat zdroj]

  • 25. května – 9. února 1692 Mademoiselle de Blois
  • 9. ledna 1692 – 19. června 1701 Její královská výsost vévodkyně de Chartres
  • 19. června 1701 – 2. prosince 1723 Její královská výsost vévodkyně de Orléans
  • 2. prosince 1723 – 1. února 1749 Její královská výsost vévodkyně vdova de Orléans

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Orleánská vévodkyně
Předchůdce:
Alžběta Šarlota Falcká
17011732
Františka Marie Bourbonská
Nástupce:
Augusta Bádenská