Batilda Orleánská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Batilda Orleánská
kněžna z Condé
Lepeintre, attributed to - Bathilde d’Orléans - Versailles.jpg
Sňatek20. dubna 1770
ManželLudvík Jindřich Bourbon-Condé
Úplné jménoLuisa Marie Tereza Batilda
Narození9. července 1750
Zámek Saint-Cloud, Francie
Úmrtí10. ledna 1822
Paříž, Francie
PohřbenaKrálovská kaple v Dreux
PotomciLouis Antoine Henri de Bourbon Condé
nemanželské
Adelaida Viktorie Dumassy
DynastieBourbon-Orléans
OtecLudvík Filip I. Orleánský
MatkaLuisa Henrietta Bourbonská
Podpispodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Batilda Orleánská (Luisa Marie Tereza Batilda; 9. července 1750, Saint-Cloud10. ledna 1822, Paříž) byla francouzskou princeznou královské krve z rodu Bourbon-Orléans. Byla sestrou Filipa Égalité, matkou vévody z Enghien a tetou francouzského krále Ludvíka Filipa. Provdala se za svého vzdáleného bratrance, vévodu z Enghien, a po narození syna se stala známou jako vévodkyně z Bourbonu. Během francouzské revoluce byla známá jako Citoyenne Vérité.

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Děti Orlánského vévody (asi 1755); Batilda držící anděla se svým bratrem, mladým vévodou z Chartres zcela vpravo. Malba François-Huberta Drouaise.

Batilda byla potomkem krále Ludvíka XIV. i jeho bratra Filipa Orleánského, narodila se jako princezna královské krve s oslovením Jasnost. Narodila se 9. července 1750 na zámku Saint-Cloud asi deset kilometrů západně od Paříže jako dcera Ludvíka Filipa Orleánského, vévody ze Chartres, a jeho manželky Luisy Henrietty Bourbonské. U dvora byla neoficiálně známá jako Mademoiselle, což odráželo její postavení nejstarší neprovdané princezny krláovské krve u dvora. Její matka zemřela v roce 1759, když bylo Batildě osm let. Otec jí pod tlakem své milenky Madame de Montesson poslal vzdělávat se jako schovanka internátu do kláštera Penthemont.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Batildin erb jako vévodkyně z Bourbonu, kněžny z Condé

Zpočátku byla Batilda považována za vhodnou nevěstu pro svého vzdáleného bratrance Ferdinanda Parmského, oblíbeného vnuka krále Ludvíka XV. Manželství se však nikdy neuskutečnilo. Se svým budoucím manželem, vévodou z Enghien, synem a dědicem knížete z Condé a Šarloty de Rohan, se poprvé setkala na zámku Versailles na svatbě svého bratra v létě 1769. Mladý vévoda byl také princem královské krve, byl však potomkem mladší větve rodu Bourbonů. Jeho sestra Luisa Adelaida navštěvovala stejný klášter jako Batilda, což dalo vévodovi záminku navštívit klášter a spatřit Batildu. Třináctiletý vévoda požádal o šest let starší Batildu o ruku a jejich otcové se sňatkem souhlasili. Batildiny výhrady, že si vezme někoho tak mladého, překonala její touha opustit klášter, vrátit se ke své rodině a vdát se do takové prestižní rodiny.

Pár byl oddán 20. dubna 1770 na zámku Versailles. Batildě bylo devatenáct a jejímu manželovi čtrnáct let. Kvůli věku ženicha nebylo manželství naplněno a Batilda se vrátila do kláštera. Netrvalo dlouho a manžel ji z kláštera odvezl. Po pouhých šesti měsících jej začalo manželství unavovat a obrátil svou pozornost k jiným ženám. Pravidelné usmíření mezi Batildou a jejím manželem jí nakonec umožnilo porodit jejich jediného syna, Ludvíka Antonína Jindřicha Bourbona, v srpnu 1772. Od sňatku až do narození syna byla známá jako vévodkyně z Enghienu; po narození byla známá jako vévodkyně z Bourbonu.

Oba, manžel i manželka, měli milence, a Batilda v roce 1778 porodila nemanželskou dceru Adelaidu Viktorii, která byla zapsána pod příjmením Dumassy. Jejím otcem byl mladý námořní důstojník Alexandre Amable de Roquefeuil. Vztah skončil tragicky, když se Roquefeuil v roce 1786 utopil v přístavu Dunkerk. Skandál vévodova cizoložství vyšel v roce 1778 a následky padly zcela na Baildina ramena. Pár se v roce 1780 formálně rozešel.

Jakožto odloučená manželka, nemohla být vévodkyně přijata u dvora, přesto Marii Antoinettu navštěvovala v Malém Trianonu ve Versailles. Nějaký čas žila se svým otcem a jeho druhou manželkou Madame de Montesson v jejich zámku Saint-Assise. Když otec v roce 1785 zemřel, stal se její bratr Filip orleánským vévodou. Batilda zakoupila dům v Paříži, zvaný Hôtel de Clermont a zámek Petit-Bourg. Jednou týdně se vídala se synem a nemanželskou dceru si nechala u sebe.

Batilda jako bourbonská vévodkyně od neznámého umělce
Louis Antoine, vévoda z Enghien

V roce 1787 koupila od Ludvíka XVI. Elysejský palác a dala tam postavit vesničku; inspirovala se Hameau de Chantilly na zámku Chantilly. Začala se zajímat o okultismus a studium nadpřirozeného umění jako je čtení z ruky, astrologie, vykládání snů a magnetismus. Její salon byl proslulý po celé Evropě pro svou svobodu myšlení a brilantní důvtipné lidi, kteří jej navštěvovali. Bathilde byla velmistryní francouzské zednářské lóže adopce, souběžně s tím, že její bratr Filip byl velmistrem mužských zednářů ve Francii.

Během francouzské revoluce Batilda, stejně jako její bratr Filip Égalité, objevila demokracii. Její royalistický manžel i syn opustili po dobytí Bastily Francii. Jak se Ancien régime rozpadal, přijala jméno Citoyenne Vérité (Občanská pravda). Ještě předtím, než mohlo být zabaveno, nabídla své jmění první francouzské republice. V dubnu 1793 její synovec vévoda ze Chartres uprchl z Francie a našel azyl v Rakousku. Jako odvetu Národní konvent nařídil uvěznění všech Bourbonů, kteří zůstali ve Francii.

Zatímco ostatním členům rodu Orleáns, kteří zůstali ve Francii, bylo uloženo domácí vězení, Batilda, Filip Égalité a jeho synové byli uvězněni v pevnosti Saint-Jean v Marseille. Špatně odměněna za věrnost demokratickým ideálům revoluce, žila Batilda rok a půl ve vězeňské cele. 6. listopadu 1793 byl její bratr popraven. Batilda, zázračně ušetřena během Jakobínského teroru, byla během Termidoriánské reakce osvobozena a vrítila se do Elysejského paláce. Zchudlá vévodkyně byla nucena většinu paláce pronajmout.

V roce 1797 Direktorium rozhodlo o vyhnání posledních Bourbonů žijících ve Francii. Batilda byla spolu se svou švagrovou a její dcerou poslána do Španělska. V Barceloně se dozvěděla v roce 1804 o smrti svého syna Ludvíka Antonína, který byl unesen a popraven zastřelením v příkopu na zámku Vincennes.

Návrat do Francie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1815, na začátku Restaurace Bourbonů, s ní Ludvík XVIII. vyměnil svůj Hôtel Matignon za Elysejský palác. Batilda často vídala svého manžela; mluvilo se o rozvodu nebo o smíření, ale nic z toho se nestalo. V roce 1818, po smrti svého tchána, se Batilda stala poslední kněžnou z Condé. Téhož roku založila na památku svého syna v Reuilly u Paříže l'hospice d'Enghien, domov pro seniory a zejména bývalé zaměstnance rodiny Bourbon-Orléans. V domově pracovala Catherine Labouré. Batilda strávila zbytek života pomáháním sirotkům, chudým a nemohoucím.

V roce 1822, když se Batilda účastnila průvodu do Panthéonu, se zhroutila a ztratila vědomí. Byla odnesena do domu profesora, který učil na Sorbonně, kde ve věku 71 let zemřela. Po její smrti spálil její synovec Ludvík Filip, který chtěl svému životu vdechnout atmosféru úctyhodnosti, rukopis jejích pamětí. Pohřbena byla v rodinné kapli Orléans její švagrové, vévodkyně Orléanské, která zemřela v roce 1821, kterou postavila v Collégiale de Dreux v roce 1816, jako místo posledního odpočinku pro rodinu Orléans.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Filip I. Orleánský
 
 
Filip II. Orleánský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Šarlota Falcká
 
 
Ludvík I. Orleánský
 
 
 
 
 
 
Ludvík XIV.
 
 
Františka Marie Bourbonská
 
 
 
 
 
 
Madame de Montespan
 
 
Ludvík Filip I. Orleánský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand Maxmilián Bádenský
 
 
Ludvík Vilém I. Bádenský
 
 
 
 
 
 
Luisa Savojská
 
 
Augusta Bádenská
 
 
 
 
 
 
Julius František Sasko-Lauenburský
 
 
Sibyla Sasko-Lauenburská
 
 
 
 
 
 
Hedvika Falcko-Sulzbašská
 
Batilda Orleánská
 
 
 
 
 
Armand Bourbon-Conti
 
 
František Ludvík Bourbon-Conti
 
 
 
 
 
 
Anna Marie Martinozzi
 
 
Louis Armand II. Bourbon-Conti
 
 
 
 
 
 
Jindřich Jules Bourbon-Condé
 
 
Marie Tereza Bourbonská
 
 
 
 
 
 
Anna Henrietta Bavorská
 
 
Luisa Henrietta Bourbonská
 
 
 
 
 
 
Jindřich Jules Bourbon-Condé
 
 
Ludvík III. Bourbon-Condé
 
 
 
 
 
 
Anna Henrietta Bavorská
 
 
Luisa Alžběta Bourbonská
 
 
 
 
 
 
Ludvík XIV.
 
 
Luisa Františka Bourbonská
 
 
 
 
 
 
Madame de Montespan
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bathilde d'Orléans na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kněžna z Condé
Předchůdce:
Marie Kateřina Brignole
18181822
Batilda Orleánská
Nástupce:
Zánik titulu