Georges Leygues

Georges Leygues
Georges Leygues
Narození	26. října 1857; Villeneuve-sur-Lot
Úmrtí	2. září 1933 (ve věku 75 let); Saint-Cloud
Povolání	politik a básník
Ocenění	Montyonova cena
Politická strana	Demokratická republikánská aliance
Funkce	prezident Rady ministrů (1920–1921); poslanec francouzského Národního shromáždění
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Georges Leygues (26. října 1857 Villeneuve-sur-Lot - 2. září 1933 Saint-Cloud) byl francouzský politik, představitel středopravicové strany Alliance démocratique. Zhruba čtyři měsíce byl premiérem Francie (1920-1921). Jeho prosazení do funkce premiéra prezidentem Alexandrem Millerandem bylo součástí Millerandova pokusu zvrátit parlamentní charakter třetí republiky a přiblížit Francii prezidentskému systému, neboť bylo známo že Leygues je velmi neambiciózním politikem. Millerand v tomto svém cíli ale neuspěl. Leygues byl též ministrem školství (1894-1895, 1898-1902), ministrem vnitra (1895, 1930-1931), ministrem kolonií (1906), ministrem zahraničních věcí (1920-1921) a mnohokráte ministrem námořnictva (1917-1920, 1925-1926, 1926-1930, 1932-1933). Zasloužil se o znovuzrození francouzské válečné flotily, těžce zdevastované první světovou válkou.^[1]^[2]

Narodil se do měšťanské rodiny s republikánskou tradicí. Vystudoval práva a rychle se pustil do politické kariéry, ve věku 26 let se stal zástupcem starosty rodného města Villeneuve-sur-Lot. Roku 1885 byl zvolen poslancem a zůstal jím až do své smrti. V Paříži začal navštěvoval literární kruhy, stýkal se se spisovateli jako byli Sully Prudhomme nebo José-Maria de Heredia. Sám psal eseje. Ve věku 38 let získal svůj první ministerský post. Roku 1902 prosadil reformu školství, přes tuhý odpor v parlamentu. Zavedla na středních školách mj. výuku moderních jazyků. V roce 1909 mu Alfred Chauchard, zakladatel obchodního domu Grands Magasins du Louvre, odkázal obrovskou sumu 12 milionů zlatých franků, když zemřel bez legitimních potomků.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Georges Leygues na francouzské Wikipedii.

↑ Georges Leygues. Larousse.fr [online]. [cit. 2023-11-15]. Dostupné online. (francouzsky)
↑ HOOD, Chalmers. The French Navy and Parliament between the Wars. The International History Review. 1984, roč. 6, čís. 3, s. 386–403. Dostupné online [cit. 2023-11-15]. ISSN 0707-5332.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Georges Leygues na Wikimedia Commons

[1] Georges Leygues. Larousse.fr [online]. [cit. 2023-11-15]. Dostupné online. (francouzsky)

[2] HOOD, Chalmers. The French Navy and Parliament between the Wars. The International History Review. 1984, roč. 6, čís. 3, s. 386–403. Dostupné online [cit. 2023-11-15]. ISSN 0707-5332.

[1]

[2]

Premiéři Francie

Michel Debré (1959–1962) • Georges Pompidou (1962–1968) • Maurice Couve de Murville (1968–1969) • Jacques Chaban-Delmas (1969–1972) • Pierre Messmer (1972–1974) • Jacques Chirac (1974–1976) • Raymond Barre (1976–1981) • Pierre Mauroy (1981–1984) • Laurent Fabius (1984–1986) • Jacques Chirac (1986–1988) • Michel Rocard (1988–1991) • Édith Cressonová (1991–1992) • Pierre Bérégovoy (1992–1993) • Édouard Balladur (1993–1995) • Alain Juppé (1995–1997) • Lionel Jospin (1997–2002) • Jean-Pierre Raffarin (2002–2005) • Dominique de Villepin (2005–2007) • François Fillon (2007–2012) • Jean-Marc Ayrault (2012–2014) • Manuel Valls (2014–2016) • Bernard Cazeneuve (2016–2017) • Édouard Philippe (2017–2020) • Jean Castex (2020–2022) • Élisabeth Borneová (2022–2024) • Gabriel Attal (od 2024)