Michel Barnier

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Michel Barnier
Barnier, Michel-9568.jpg
Stranická příslušnost
Členství Unie pro lidové hnutí
Rassemblement pour la République
Les Républicains

Narození 9. ledna 1951 (66 let)
La Tronche
Alma mater ESCP Europe
Profese politik, diplomat a evropský komisař
Ocenění důstojník Řádu čestné legie
komandér Řádu za zemědělské zásluhy
Commons Michel Barnier
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michel Barnier (* 9. ledna 1951, La Tronche) je francouzský politik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval ESCP Europe a byl zaměstnán v úřadu několika francouzských ministrů. Sám vstoupil do politiky v 27 letech, kdy byl zvolen poslancem za neogaullistické Sdružení pro republiku.[1] Poslancem byl až do roku 1993, kdy se stal členem kabinetu.

Byl šéfem kandidatury Albertville na pořádání Zimních olympijských her 1992, po přidělení pořadatelství spolupředsedal organizačnímu výboru spolu s Jean-Claudem Killym.[2]

O rok později se poprvé stal členem vlády, když nastoupil do úřadu ministra životního prostředí. V roce 1995 ho premiér Jacques Chirac jmenoval státním sekretářem pro evropské záležitosti. Zůstal jím do porážky pravice ve volbách v roce 1997.[1] V této době, v letech 1995 až 1999, byl také senátorem za Savojsko.

Následně poprvé nastoupil do Evropské komise, v letech 1999 až 2004 vykonával funkci komisaře pro regionální politiku.[1]

Mezi 31. březnem 2004 a 2. červnem 2005 zastával úřad francouzského ministra zahraničních věcí ve vládě Jeana-Pierra Raffarina.[1] Z úřadu byl odvolán v souvislosti se zamítnutím Evropské ústavy ve francouzském referendu.[3]

Od roku 2006 do roku 2009 byl místopředsedou Evropské lidové strany.

Od roku 2007 byl ministrem zemědělství, v roce 2009 post opustil,[1] aby se mohl opět věnovat funkci evropského komisaře.

V letech 2010–2014 byl komisařem pro vnitřní trh a služby v Evropské komisi vedené José Barrosem.[1] Jmenován byl s cílem regulovat zejména finanční a bankovní trh, symbolizovaný londýnskou finanční čtvrtí City.[4] Během svého působení ve funkci prosadil na čtyři desítky regulačních předpisů týkajících se bankovního a pojišťovacího sektoru a trhu.[5] V roce 2013 prohlásil, že fiskální unie v Evropě musí vést i k užší politické unii pro všech 27 zemí, což vyvolalo odpor zejména ve Spojeném království.[3]

V roce 2014 se ucházel o post kandidáta Evropské lidové strany na předsedu Evropské komise, ale prohrál s Jeanem-Claudem Junckerem.[6]

V červenci 2016 byl jmenován hlavním vyjednavačem Evropské unie pro jednání s britskou vládou o vystoupení Spojeného království z EU.[7] V té souvislosti byl připomínán jeho napjatý vztah k Británii od doby jeho působení ve funkci evropského komisaře pro vnitřní trh, kdy byl také charakterizován jako pragmatický politik, více Evropan než Francouz.[4]

Je členem komise Mezinárodního olympijského výboru pro udržitelnost a dědictví.[8]

Je ženatý a má tři děti.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michel Barnier na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g Biography of Michel BARNIER [online]. EU, [2015], [cit. 2016-11-10]. Dostupné online.  
  2. XVI Olympic Winter Games, Albertville, 1992 [PDF]. Lausanne: International Olympic Committee : Historical Archives, [2016], [cit. 2016-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b HUGHES, Laura. Who is Michel Barnier: The Frenchman in charge of the EU's Brexit negotiations. The Telegraph. 2016-08-30. Dostupné online [cit. 2016-11-10].  
  4. a b WATERFIELD, Bruno. Michel Barnier: the most dangerous man in Europe?. Telegraph. 2010-02-27. Dostupné online [cit. 2016-11-10]. (anglicky) 
  5. GRICE, Andrew. Michel Barnier: Who is the new EU Brexit negotiator labelled 'no friend of the City'?. The Independent. 2016-07-27. Dostupné online [cit. 2016-11-10]. (anglicky) 
  6. KEATING, Dave. Three-way fight for EPP nomination. Politico. 2014-04-14. Dostupné online [cit. 2016-11-10]. (anglicky) 
  7. Brusel odtajnil jméno šéfa vyjednavačů pro brexit. ČT24. 2016-07-27. Dostupné online [cit. 2016-11-10].  
  8. Sustainability And Legacy Commission. International Olympic Committee. 2016-10-19. Dostupné online [cit. 2016-11-10].  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Ministr zahraničních věcí Francie
Předchůdce:
Dominique de Villepin
31. března 2004 – 2. června 2005
Michel Barnier
Nástupce:
Philippe Douste-Blazy