Bitva u Friedlandu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bitva u Friedlandu
Konflikt: Napoleonské války
Napoleon u Friedlandu
Napoleon u Friedlandu
Trvání: 14. červen 1807
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Friedland, dnešní Kaliningradská oblast, Rusko
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: Francouzské vítězství
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Vlajka Pruska Prusko
FRAFrancie
Velitelé
Generál Benningsen Maršál Lannes později Císař Napoleon
Síla
84,000 mužů
120 děl
66,000 mužů
118 děl
Ztráty
30,000-40,000 mrtvých, raněných či zajatých 7,000–8,000 mrtvých a raněných
{{{poznámky}}}

Bitva u Friedlandu byla významnou bitvou napoleonských válek. Střetla se v ní ruská vojska s francouzskými jednotkami. Bitvu vyhráli Francouzi.

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

V roce 1806 vznikla čtvrtá protinapoleonská koalice. Tvořilo ji Rusko, Prusko a Anglie.

Pruská vojska byla rozdrcena v bitvách u Jeny a Auerstädtu. Napoleon poté obsadil Berlín, kde 21. listopadu vyhlásil kontinentální blokádu Anglie.

Nyní ho čekal boj s ruskou armádou, jíž velel generál Benningsen. Poprvé se Napoleon s Benningsenem střetl u Jílového. Tato bitva skončila krvavými jatky a o ničem nerozhodla. V následující bitvě u Heilsbergu skončila francouzská vojska neslavně.

Napoleon nyní potřeboval dosáhnout rozhodného vítězství, aby obnovil svoji pověst neporazitelného vojevůdce, která hodně u Jílového a Heilsbergu utrpěla. Šance na takové vítězství nyní dostal u Friedlandu. Zde se francouzský předvoj maršála Lannese setkal s ruskou hlavní armádou.

Bitva[editovat | editovat zdroj]

K bitvě došlo 14. června, když se u Friedlandu střetl Lannesův předvoj s ruskými hlavními silami. Rusové měli početní převahu, ale Lannes dostával posily.

Nakonec na bojiště dorazil i Napoleon, který převzal velení a zahájil rozhodující útok. Rusové byli donuceni k ústupu (či spíše k útěku).

Následky[editovat | editovat zdroj]

Bitva znamenala pro Rusko pohromu, po níž následovalo uzavření míru. Tylžský mír, který obě země uzavřely nebyl tak tvrdý, jak se dalo očekávat. Nejenže Rusko se obešlo bez územích ztrát, ale dokonce získalo Białystok. Na druhou stranu muselo uznat mnohé nově vzniklé země pod francouzským vilivem (např. Varšavské knížectví).

Rusko zde slíbilo že pomůže k urovnání britsko-francouzského sporu. Pokud se to nepovede, stát se spojencem Francie. Francie na oplátku měla zprostředkovat mír Ruska s Tureckem.

Ve skutečnosti šlo spíše o příměří před dalším bojem. Ten začal roku 1812 a jeho výsledek byl pro Francii fatální.

Literatura[editovat | editovat zdroj]