Bitva na Berezině

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bitva na Berezině
konflikt: Napoleonské války
Napoleon překračuje Berezinu
Napoleon překračuje Berezinu
trvání: 26.–29. listopadu 1812
místo: řeka Berezina, Ruské impérium
výsledek: Drtivé ruské vítězství, zbytky Grandé Armé rozprášeny, Napoleon utíká do Francie.
strany
Francie Francie
Varšavské knížectví Varšavské knížectví
Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
velitelé
Napoleon Bonaparte
Charles Nicolas Oudinot
Claude-Victor Perrin
Pavel Vasiljevič Čičagov
Petr Wittgenstein
Maršál Kutuzov (neúčastnil se přímo)

síla
31-40 000 bojeschopných a 30 000-40 000 nebojeschopných vojáků; 250 děl 60 000 mužů se účastnilo bitvy.
ztráty
13 000–25 000 vojáků
10 000–20 000 opozdilců
25 děl

45 000 celkem.

6 000–20 000 vojáků

Bitva na Berezině byla bitvou napoleonských válek mezi ruskou armádou vedenou generály Čičagovem a Wittgensteinem a francouzskou armádou vedenou císařem Napoleonem. Je to nejznámější bitva z mnoha střetnutí na strategicky významné řece Berezině

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Po bitvě u Krasného se francouzská armáda ocitla před hrozbou obklíčení. Hlavní síly Kutuzova ji pronásledovaly paralelním pochodem jižně od Moskevského traktu. Síly Wittgenstein obkličovaly Francouze ze severu a armáda Čičagova znemožňovala ústup na západ a 22. listopadu se soustředila na Berezině mezi Zembinem a Ušou. Napoleon se chtěl probít k Vilniusu, přičemž Berezinu chtěl překonat u vesnice Studěnka nad Borisovem. Francouzi měli 75–80 tisíc vojáků a Rusové přibližně 100 tisíc. 23. listopadu Francouzi pod vedením maršála Oudinota obsadili Borisov. Čičagov se spoléhal, že Napoleon chce překročit Berezinu jižně od Borisova a 25. listopadu sem nasměroval své síly.

Bitva[editovat | editovat zdroj]

26. listopadu začal překračovat Berezinu u Studěnky. Wittgenstein postupoval váhavě a nevyužil možnost zadržet protivníka do příchodu hlavních sil maršála Čičagova. 28. listopadu se Wittgensteinovo vojsko střetlo se silami vedenými Perrinem a zároveň vojsko Čičagova s Udinem. Kvůli hrubým chybám Čičagova i Wittgensteina a těžkostem při vytváření obklíčení se nepovedlo francouzskou armádu zcela zničit.

Následky[editovat | editovat zdroj]

Přestože nebyla francouzská armáda zcela zničena, znamenala tato bitva pro ni katastrofu. V důsledku velkého množství lidí a zbraní na malém prostoru, demoralizace a krvavých bojů ztratili Francouzi přibližně 50 000 mužů (byli mezi nimi mrtví, zranění a zajatí) a převážnou část zbraní a vozů. Z celé francouzské armády zůstalo pouze 7000–8000 bojeschopných mužů.

Na druhou stranu zde byla promarněna skvělá šance Napoleona obklíčit, zničit jeho armádu a jeho samotného zajmout. V takovém případě by došlo k zhroucení jeho impéria a ukončení napoleonských válek.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jiří Kovařík: Orlové Napoleonovy armády
  • Jiří Kovařík: Napoleonova tažení III.