Fritz Gerlich

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Fritz Gerlich

Fritz Gerlich v roce 1929
Narození 15. února 1883
Štětín
Úmrtí 30. června 1934 (ve věku 51 let)
Koncentrační tábor Dachau
Povolání novinář, archivář a spisovatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carl Albert Fritz (Michael) Gerlich (15. února 1883 Štětín, Pomořansko30. června 1934 Dachau) byl německý novinář a historik; jeden z hlavních novinářských odpůrců Adolfa Hitlera. Byl uvězněn a později popraven v koncentračním táboře v Dachau.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejstarší ze tří synů obchodníka s rybami Paula Gerlicha a jeho ženy Terezie. Na podzim roku 1889 byl přijat na gymnázium Marienstiftungymnasium, které dokončil v roce 1901.

V roce 1902 začal studovat na mnichovské univerzitě, kde se nejdříve zaměřil na matematiku a přírodní vědy, poté zaměřil svou pozornost na historii. Na univerzitě byl aktivním členem Svobodného sdružení studentů (Freistudentenschaft). Zde napsal dizertační práci na téma „Odkaz Jindřicha VI.“, kterou dokončil v roce 1907.

Poté se v Mnichově 9. října 1920 oženil se Sophií Botzenhartovou, rozenou Stempfleovou.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po zakončení studií doktorátem se stal archivářem. Začal přispívat politickými články anti-socialistického a národně-konzervativního charakteru v Süddeutsche Monatshefte, který vydával Paul Nikolaus Cossmann, a v roce 1917 přispíval do Die Wirklichkeit. V témže roce stal stal také aktivní v Německé vlastenecké straně (Deutsche Vaterlandspartei), a po jejím rozpuštění, v letech 1918-1918 v Anti-bolševické lize (Liga Antibolschewistische).

V roce 1919 vydal knihu „Komunismus jako učení tisícileté říše“ (Der Kommunismus als Lehre vom Tausendjährigen Reich), ve které srovnává komunismus s fenoménem vykupitelských náboženství. Celá jedna kapitola je věnována odsouzení antisemitismu, který byl založen na vedoucích pozicích mnoha Židů během revoluce a založení sovětské republiky.

V průběhu let se Gerlichovy politické názory stávaly více liberální. V roce 1920 byl nominován jako kandidát do bavorského zemského sněmu a německého Reichstagu za levicovou-liberální Německou demokratickou stranu (Deutsche Demokratische Partei).

Šéfredaktor Münchner Neueste Nachrichten[editovat | editovat zdroj]

V letech 1920 až 1928 byl šéfredaktorem Münchner Neueste Nachrichten (MNN), které byly předchůdci pozdějších Süddeutsche Zeitung, a jedním z nejčtenějších novin v jižním Německu.[1] Jako vydavatel Gerlich vystupoval proti nacismu a Hitlerově nacistické straně; je pak označoval je za „vražedné“. Již ve 20. letech 20. století v Mnichově zakusil nacistickou tyranii. Kdysi konzervativní nacionalista Gerlich se v roce 1923, po Pivním puči, rozhodně obrátil proti Hitlerovi a stal se jedním z jeho nejostřejších kritiků. Také ostatní kritici nacistů z Gerlichových dob v MNN byli později uvězněni. Patřil k nim Fritz Buechner, který byl Gerlichovým nástupcem v MNN; Erwein Freiherr von Aretin, který byl domácím korespondentem v MNN; a Cossmann, který psal pro MNN. Ti všichni směřovali MNN k podpoře návratu monarchie.

Přátelství s Terezií Neumannovou[editovat | editovat zdroj]

V roce 1927 se spřátelil s Terezií Neumannovou, katolickou mystičkou v bavorském Konnersreuthu, která podporovala Gerlichovy aktivity proti nacismu. On sám se zprvu stavěl k jejím stigmatům jako k podvodu, ale po seznámení s ní došlo u něho k proměně a v roce 1931 konvertoval od kalvinismu ke katolicismu. Od tohoto roku až do své smrti, byl jeho odpor proti nacismus inspirován sociálním učením katolické církve.

Noviny Der Gerade Weg[editovat | editovat zdroj]

V listopadu 1929 se vrátil ke své práci bavorském národním archivu. Kroužek přátel, který vznikl kolem Neumannové, dal vzniknout myšlence založit politický týdeník, který by zpochybnil levicový i pravicový extrémismus v Německu. Myšlenka byla podpořena bohatým patronem, princem Erichem von Waldburg-Zeil a Gerlich tak byl schopen převzít týdeník Der Illustrierte Sonntag, který byl v roce 1932, přejmenován na Der Weg Gerade (Správná cesta).

V tomto deníku se postavil proti komunismu, národnímu socialismu a antisemitismu. Spor s rostoucím nacistickým hnutí se stal ústředním bodem jeho pozdějších článků. Na konci roku 1932 měly noviny Správná cesta již více než 40 tisíc čtenářů.

Gerlich jednou napsal: „Národní socialismus znamená: nepřátelství se sousedními národy, vnitřní tyranii, občanskou válku, světovou válku, lži, nenávist, bratrovraždu a bezmeznou bídu.“[2]

Uvěznění a smrt v Dachau[editovat | editovat zdroj]

Poté, co se nacisté v Německu chopili 30. ledna 1933 moci, byl Gerlich 9. března 1933 zatčen a dán do koncentračního tábora v Dachau, kde 30. června 1934 během Noci dlouhých nožů zemřel. Jeho smrt byla oficiálně oznámena až za řadu dní po jeho vraždě a byla publikována v dobovém mezinárodním tisku.[3]

Fiktivní zobrazení[editovat | editovat zdroj]

Gerlich byl zobrazen v televizním filmu Hitler: Vzestup zla, kdy diktuje článek na přední stránku novin, v němž varuje před nebezpečim, které Hitler představuje. Končílo slovy: „To o nejhorší, co můžeme udělat, absolutně nejhorší je nedělat nic.“ Tato řádka je inspirována citátem často nesprávně přiřazovanému Edmundu Burkemu: „Jediná věc nezbytná pro triumf zla je, aby dobří lidé nedělali nic.“[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fritz Gerlich na anglické Wikipedii.

  1. LANGER, Peter. Paul Reusch und die Gleichschaltung der „Münchner Neuesten Nachrichten“ 1933. In Vierteljahrshefte für Zeitgeschichte, 2. sešit. [s. l.] : [s. n.], 2005. Dostupné online. S. 203. (němčina)
  2. Der gerade Weg. 31. července 1932.  
  3. United Press (1934-07-05). In The Pittsburgh Press. [s. l.] : [s. n.], 2013-02-12. "Hitler Issues Anti-Jewish Decree" Dostupné online. S. 1.
  4. BOLLER, Paul F.; GEORGE, John. They Never Said It: A Book of Fake Quotes, Misquotes, and Misleading Attributions. [s.l.] : Oxford University Press, 1990. ISBN 0-19-506469-0.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]