Gurjevsk (Kaliningradská oblast)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gurjevsk
Гурьевск
Bývalý evangelický kostel
Bývalý evangelický kostel
Gurjevsk – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 20 m n. m.
Časové pásmo UTC+2[1]
Stát RuskoRusko Rusko
federální okruh Severozápadní
oblast Kaliningradská
Gurjevsk na mapě
Kaliningradská oblast na mapě Ruska
Gurjevsk
Gurjevsk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 10 km²
Počet obyvatel 12 431 [2] (2010)
Hustota zalidnění 1 243 obyv./km²
Etnické složení 88% Rusové
Náboženské složení ateismus, pravoslavné křesťanství
Správa
Vznik 1262
Telefonní předvolba (+7) 40151
PSČ 238300
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gurjevsk (rusky Гурьевск ), do roku 1946 německy Neuhausen (litevsky Romuva, polsky Romnowo) je město v Kaliningradské oblasti (dříve Východní Prusko), exklávě Ruské federace, ležící 7 km severovýchodně od Kaliningradu. V roce 2010 mělo městečko 12 431 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od založení do 18. století[editovat | editovat zdroj]

V 9. století se na území dnešního města usadil kmen pruský kmen Sambů. Vznikla zde dřevěná pevnost, kterou v roce 1255 dobyli němečtí řádoví rytíři a přestavěli ji na hrad. Osada zvaná Neuhausen byla založena v roce 1262 právě Řádem. Do roku 1540 bylo sídlo zmiňováno pod jmény jako Neuhauß, Neuhausen, Newghaus či Lisga Neughaus. Po sekularizaci Řádu v roce 1525 se město stalo součástí Pruského vévodství a následně roku 1701 Pruského království. V roce 1525 se na místním hradu usadil luteránský biskup Georg von Polenz. Po jeho smrti připadlo sídlo Anně Marii Brunswické druhé manželce Albrechta Pruského, který byl posledním velmistrem Řádu.

Od 19. století do roku 1939[editovat | editovat zdroj]

V roce 1820 bylo v Neuhausenu 43 domů s 329 obyvateli. Na konci 19. století započaly práce na nové čtvrti města tzv. Villenkol Neuhausen Tirgarten. Domy ve čtvrti byly postaveny s přesné obdélníkovými půdorysy, a to jak pro činžovní domy, tak i pro dvojdomky. Přítomnost starobylého hradu v krásném parku u Mlýnského rybníku se stala základem pro vznik rekreační oblasti s restauracemi, pivnicemi a soukromou ZOO. Z Neuhausenu do Königsbergu byla vybudována úzkokolejná železnice vedoucí až k místní ZOO (místní zoologická zahrada byla otevřena dokonce dřív než ta v Königsbergu). Regulérní železnice byla dovedena do města v roce 1889. Po nástupu nacismu k moci v Německu bylo v roce 1935 na západě města vybudováno vojenské letiště. V roce 1939 měl Neuhausen téměř 4 200 obyvatel.

Pod správou SSSR a Ruska[editovat | editovat zdroj]

Na konci Druhé světové války začala operace Hanibal, která měla za cíl evakuovat většinu německého obyvatelstva z Východního Pruska před postupující Rudou armádou. Velká část obyvatelstva v té době uprchla z města. Následně dne 28. ledna 1945 Rudá armáda vstoupila do Neuhausenu. Po válce město připadlo SSSR a stalo se součástí tzv. Kaliningradské oblasti. Zbylé německé obyvatelstvo bylo odsunuto a do města se nastěhovali Rusové především z oblasti centrálního Ruska a Povolží. Město se v roce 1946 přejmenovalo na Gurjevsk na počest generálmajora Rudé armády Štěpána Gurjeva, který padl při bojích ve Východním Prusku.

V roce 1946 byla obnovena železnice spojující město s Kaliningradem (původním Königsbergem) a Sovetskem (původní Tylží). O rok později byl otevřen místní kulturní dům a kino Aurora. Gurjevsk ztratil svou pozici regionálního centra v roce 1953 ve prospěch města Isakovo, ale v roce 1960 se úřady do města opět vrátily. Štěpána Gurjev, podle kterého město nese jméno, se dočkal pomníku v roce 1961. V roce 1972 se začalo s výstavbou prvních pětipatrových panelových domů. Po rozpadu SSSR se město stalo součástí Ruska a postupně začalo ekonomicky růst. Gurjevsk začal především těžit ze své blízkosti ke Kaliningradu. V roce 1999 započaly přípravy na stavbu pravoslavného kostela a v roce 2006 se Gurjevsk stal okresním městem.

Hrad v Neuhausenu[editovat | editovat zdroj]

Místní hrad se řadí mezi dominanty města. Základní kámen byl položen v roce 1292 na příkaz Řádu německých rytířů. Po roce 1525 byl hrad sídlem biskupů a následně přešel do rukou šlechty. Albrecht Pruský v roce 1550 přepsal hrad na svou druhou ženu Annu Marii Brunswickou. Narodil se jim zde syn Albrecht Fridrich v roce 1553. Na jeho příkaz byl hrad následně přestavěn na zámek a stal se oblíbeným místem pro hony a lovy místní šlechty. Od roku 1770 zde sídlil soudní dvůr. Po porážce Francie v Napoleonských válkách byl dán zámek i s okolím generálu Friedrichu Wilhelmu Bülowi von Dennewitz za jeho přínos při tažení. Pozdějšími majiteli hradu se stali rody Lucknerů a Massowů. Dnes zámek slouží místním městským službám.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj obyvatelstva v průběhu doby[editovat | editovat zdroj]

Východní Prusko (vyznačeno červeně) na mapě tehdejšího Německa 1871
Rok 1910 1933 1939 1959 1970 1979 1989 2002 2010
Obyvatelé 589 1 707 4 198 2 393 3 568 5 910 7 934 10 913 12 431

Etnické složení obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 2010 bylo etnické složení v městě následující:[3]

Významné osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Guryevsk, Kaliningrad Oblast na anglické Wikipedii.

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2014-12-21]. (xls) Dostupné online. (rusky) 
  3. Volkszählungsdaten, veröffentlicht vom Territorialen Organ des föderalen Dienstes für staatliche Statistik in der Oblast Kaliningrad