Anastáz Ivanovič Mikojan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anastáz Ivanovič Mikojan
Анастас Иванович Микоян 3x4.jpg
Narození 13. listopadu 1895
Sanahin
Úmrtí 21. října 1978 (ve věku 82 let)
Moskva
Místo odpočinku Novoděvičí hřbitov
Národnost Arméni
Ocenění Leninův řád
Hrdina socialistické práce
Řád rudého praporu
Řád Říjnové revoluce
Politická strana Komunistická strana Sovětského svazu
Děti Stěpan Mikojan, Alexej Mikojan, Sergo Mikojan a Vladimir Mikojan
Příbuzní Arťom Mikojan
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anastáz Ivanovič Mikojan (arménsky: Անաստաս Հովհաննէսի Միկոյան; rusky: Анаста́с Ива́нович Микоя́н) (25. listopadu 1895 Sanahin21. října 1978 Moskva), byl sovětský státník arménského původu, který byl politicky činný za éry Stalina a Chruščova. Mikojan se stal roku 1910 členem bolševické strany a jakožto její člen se v Baku mezi lety 1910–1920 účastnil bojů proti odpůrcům bolševismu. Po smrti Vladimira Iljiče Lenina se ve vzniklém mocenském vakuu postavil na stranu Josifa Stalina.

V roce 1941 se stal předsedou Výboru pro zásobování Rudé armády potravinami a oblečením, členem Výboru pro evakuace a Státního výboru pro obnovu hospodářství osvobozených oblastí, od roku 1942 byl členem Státního výboru obrany.

Po Stalinově smrti podporoval Nikitu Chruščova v jeho de-stalinizující politice. Za éry Chruščova podnikl v letech 1955–1964, jakožto první náměstek předsedy Rady ministrů SSSR, mnoho významných oficiálních návštěv jak castrovské Kuby, tak i Spojených států amerických. V roce 1964 byl přinucen k ústupku, který Leonidu Brežněvovi umožnil převzít otěže moci v tehdejším Sovětském svazu. Hierarchicky poté Mikojan spadal právě pod Brežněva, který jej roku 1964 jmenoval předsedou Prezídia Nejvyššího sovětu, přičemž na tomto postu setrval až do rezignace roku 1965.

Mikojan v lidové kultuře[editovat | editovat zdroj]

Mikojanova dlouhověkost a politická obratnost se v 70. letech stala terčem lidového humoru: „От Ильича до Ильича без инфаркта и паралича.“ (Od Iljiče do Iljiče bez infarktu, bez mrtvice.)

Spolupachatel Katyňského masakru[editovat | editovat zdroj]

Příkaz k vraždě podepsaný Stalinem, vrchním sovětským vůdcem, Klimentem Vorošilovem, významným maršálem Rudé armády, Molotovem, Sovětským diplomatem, a také Anastázem Mikojanem, vrchní autoritou Státního výboru obrany a souhlas k vraždě podepsaný Michailem Kalininem a Lazarem Kaganovičem

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Jeho synem byl letecký konstruktér Ivan Mikojan. Vývoji letadel se věnoval rovněž bratr Arťom Mikojan.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Mikojan s pionýry v Berlíně v roce 1954