Čečenská republika Ičkerie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Čečenská republika Ičkerie
rusky Чеченская Республика Ичкерия
čečensky
Nóxçiyn Paçẋalq Noxçiyçö
 Čečensko-Ingušská autonomní sovětská socialistická republika 1991
1999
Čečensko 
Kavkazský emirát 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Ӏожалла я Маршо
geografie
Mapa
hlavní město:
Groznyj (de jure)
Londýn (de fakto)
rozloha:
15 300 km² km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:
1 103 686
státní útvar
Republika (1991-1998)
Islámská republika (2006-2007)
vznik:
1. listopadu 1991 (Rozdělení Čečensko-Ingušské ASSR)
Státní útvary a území
Předcházející:
Čečensko-Ingušská autonomní sovětská socialistická republika Čečensko-Ingušská autonomní sovětská socialistická republika
Nástupnické:
Čečensko Čečensko
Kavkazský emirát Kavkazský emirát

Čečenská republika Ičkerie vznikla v 1. listopadu 1991 v době rozpadu SSSR jako nezávislý stát dnešního Čečenska. Mezinárodně ji uznala pouze Gruzie.

Dnes se tento název používá pro tři subjekty: 1. Původní sekulární stát vyhlášený referendem a volbami v 1991. 2. Sekulární čečenskou exilovou vládu navazující na vládu Džochara Dudajeva a Aslana Maschadova.[1] 3. Islamský stát, který vyhlásil samozvaný Ičkerijský prezident Doku Umarov území Čečenska za součást Kavkazského emirátu a sám sebe jmenoval emírem na konci roku 2007.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

27. října 1991 se konaly v zemi volby spojené s referendem o budoucím osudu země. V referendu a volbách zvítězili zastánci samostatnosti v čele s Džocharem Dudajevem.

V roce 1992 Čečensko nepodepsalo smlouvu o federaci s Ruskem, čímž fakticky přestalo být součástí Ruska.

V roce 1992 vstoupila v platnost první čečenská ústava, vypracovaná s pomocí pobaltských právníků a vymezující zemi jako sekulární stát.[2]

27. ledna 1997 se konaly v zemi volby, které byly pod dohledem mezinárodních pozorovatelů, ale které nebyly v Rusku uznány, byl čečenským prezidentem zvolen Aslan Maschadov. Vládl až do druhé čečenské války. Nepodařilo se mu převzít kontrolu nad celou republikou, ve které zavládl chaos během první čečenské války (1994 - 1996) a po ní, po kterém následoval vzestup islámského radikalismu.[3][4]

Válka a terorismus[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku První čečenská válka.
Podrobnější informace naleznete v článku Druhá čečenská válka.

Podle čečenského novináře Adlana Chasanova jedním z nejzávažnějších důvodů pro vojenský zásah v Čečně bude pravděpodobně i tranzit kaspické ropy přes čečenské území, ačkoli tento fakt Rusko doposud nikdy nepřiznalo. V létě 1994 účastníci zasedání v Istambulu posuzovali variantu trasy ropovodu Baku-Groznyj-Novorossijsk, hned nato pronesl prezident Boris Jelcin, že "čečenský problém musí být vyřešen do prosince". Nestalo se tak ani do prosince, ani později. Zato jsme se stali svědky toho, že pokud je ve hře ropa, pak moc využije veškerých prostředků.[5]

Na následky ruských intervencí v První čečenské válce a Druhé čečenské válce zemřelo 300 000 lidí z celkového počtu 1 milionu obyvatel.[6][7] Podle ruského aktivisty Sergeje Kovaljova zahynulo v První čečenské válce více než 50 000 civilistů,[8] představitelé Čečenské republiky Ičkerie uvedli, že zahynulo 100 000 civilistů.[8]

V čečenských válkách bylo zničeno mnoho měst a vesnic, včetně hlavního města Grozného. Po první rusko-čečenské válce (1994 - 1996) následoval v nezávislé Čečenské republice chaos a vzestup islámského radikalismu.[9][10]

Podle Tomáše Šmída, politologa fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, nese za způsob vedení Druhé čečenské války politickou zodpovědnost Vladimir Putin, přičemž plošné kobercové bombardování civilních sídlišť z něj dělá masového vraha.[11]

Konspirační teorie[editovat | editovat zdroj]

Opoziční novinářka Anna Politkovská 28. dubna 2003 v ruském týdeníku Novaja Gazeta (vlastnil jej Alexandr Lebeděv) uvedla, že jeden údajně mrtvý člen čečenského teroristického komanda z Dubrovky „přežil“, a nyní pracuje pod jinou identitou v Putinově tiskovém oddělení (šlo o bývalého představitele čečenské vlády v Jordánsku, viz záhadný " jordánský" přítel Basajeva velitel Chatáb, jenž byl na podzim 2002 údajně otráven). Politkovská tvrdila, že mezi teroristy byli agenti ruských tajných služeb. Podle ní šlo o „řízený teroristický útok“, o jehož přípravě věděly tajné služby i vedení země.[12][13][14][15]

Ruský oligarcha žijící v londýnském exilu a svého času vlivná osobnost z okolí ruského prezidenta Jelcina Boris Berezovskij obvinil v agenty ruské Federální bezpečnostní službu ze spáchání tří teroristických útoků na obytné domy v Moskvě a Volgodoňsku v roce 1999, jejichž následkem zahynulo přes tři sta osob a podle ruské vlády jsou díle čečenských teroristů.[16]

Pochybnosti jsou také o čečenském útoku na Moskevské letiště Domodědovo.[17]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://svobodneforum.cz/cecensky-premier-tvrdi-ze-rusko-podporuje-islamsky-stat/
  2. http://www.vajnach.cz/cs_historie.php
  3. http://www.kct-tabor.cz/gymta/OhniskaSvetovychKonfliktu/Kavkazsko/index.htm
  4. Šlachta Mojmír: Ohniska napětí ve světě, Kartografie PRAHA, a. s., Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o. 2007
  5. http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1077:eenske-pravdy-sp-3196809&catid=1568:1998-02&Itemid=148
  6. http://blisty.cz/art/76872.html
  7. http://fondationprincessedecroy.morkhoven.org/001-Conseil_de_l_Europe_complice_d_un_crime_contre_l_humanite_pour_du_petrol___en.htm
  8. a b Audrey Kurth Cronin (2009). "How Terrorism Ends: Understanding the Decline and Demise of Terrorist Campaigns". Princeton University Press, s. 262. ISBN 1400831148
  9. http://www.kct-tabor.cz/gymta/OhniskaSvetovychKonfliktu/Kavkazsko/index.htm
  10. Šlachta Mojmír: Ohniska napětí ve světě, Kartografie PRAHA, a. s., Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o. 2007
  11. Rusko své zájmy jinak než agresivně prosadit neumí, míní politolog Šmíd [online]. Lidovky.cz, 2014-07-17, [cit. 2016-04-21]. Dostupné online. (česky) 
  12. hhttp://blisty.cz/art/14001.html
  13. http://www.rozhlas.cz/cro6/internet/_zprava/putin-mlci-i-deset-let-po-teroristickem-utoku-na-divadlo-na-dubrovce--1125831
  14. http://www.vojsko.net/index.php/zpravy/142-uvahy/2518-brzky-krymsky-remake-putinova-cecenskeho-referenda
  15. http://zpravy.idnes.cz/dubrovka-muzikal-ktery-se-utopil-v-krvave-lazni-ftw-/zahranicni.aspx?c=A071022_172116_zahranicni_ad
  16. http://www.watchdog.cz/?show=000000-000014-000143&lang=3
  17. http://outsidermedia.cz/Podivne-okolnosti-moskevske-exploze/

Související články[editovat | editovat zdroj]