Přeskočit na obsah

Ruský stát (1918–1920)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ruský stát
Российское государство
Rosijskoje gosudarstvo
← Ruská republika 1918–1920 ↓
Vlajka státu
Vlajka
Státní znak
Znak
Hymna Коль слáвен наш Госпóдь в Сиóне
(Jak chválen je náš Pán na Sionu)
Motto – Единая и неделимая Россия!
(„Spojené a nedělitelné Rusko!“)
– Симъ побѣдиши! / Simŭ pobědiši!
(In hoc signo vinces! – Podle tohoto znamení zvítěz!)
Geografie
Mapa
Území ovládané Ruským státem (tmavě zelená) a nárokované (světle zelená) na začátku roku 1919
Obyvatelstvo
Státní útvar
demokratická republika (do 1918)
vojenská diktatura s monarchistickými prvky (od 1918)
rubl
Vznik
23. září 1918
Zánik
4. ledna 1920
Státní útvary a území
Předcházející
Ruská republikaRuská republika
Následující
Ruská SFSRRuská SFSR
bílá emigracebílá emigrace

Ruský stát (rusky Российское государство) je termín, kterým se označuje ruský stát, představující jednu ze stran v Ruské občanské válce. Oficiálně bylo vytvoření tohoto státního útvaru schváleno 23. září 1918 v Ufě iniciativou části vedení v Petrohradě svržené prozatímní vlády. V jeho čele stál Nikolaj Avksentjev a po jeho svržení se hlavou stal bělogvardějec admirál Alexandr Vasiljevič Kolčak.

Převrat 18. listopadu

[editovat | editovat zdroj]

18. listopadu 1918 z důvodu dosavadního neúspěchu v boji s bolševiky, bylo v Ufě skupinou ruských důstojníků zatčeno dosavadní vedení direktoria Sibiřské prozatímní vlády v čele Nikolajem Avksentievem za Stranu socialistů-revolucionářů. Rada ministrů poté oznámila, že veškeré pravomoci přejdou na nového nejvyššího vládce. Rada ministrů v tajné volbě zvolila vládcem Alexandra Kolčaka.

Kolčakovo tažení (modře)

V lednu 1919 schválila vláda vytvoření jednotné Ruské armády, která sdružovala všechny dosavadně autonomní armády Bílého hnutí. Zásadním vojenským spojencem Ruského státu byly Československé legie.[1]

Mezinárodní uznání

[editovat | editovat zdroj]

Ruský stát byl de facto diplomaticky uznáván zeměmi Dohody a interventy v ruské občanské válce.

Faktické uznání Ruského státu
Plné uznání Ruského státu
  1. ↑ PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 42. Dále jen PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa..

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Ruský stát na Wikimedia Commons