Intelligenzaktion

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Němečtí vojáci se chystají zastřelit polské rukojmí v Bydhošti (9. 9. 1939)

Intelligenzaktion byla genocidní akce nacistického Německa zaměřená na polskou elitu (především inteligenci - učitelé, duchovní, atd.) v rámci eliminace potenciálně nebezpečných elementů polské společnosti. Byla jedním z prvních opatření Generalplanu Ost. Důsledkem této operace bylo zabito 60 000 až 100 000 lidí. Intelligenzaktion začala brzy po německé invazi do Polska a trvala do jara 1940. Prolínala se s operací Tannenberg. Pokračovala pak německou AB-Aktion v Polsku.[1]

Cíl[editovat | editovat zdroj]

Polské elity byly považované za "vůdce" národa - nežádoucí vlastnost, která by mohla být příčinou toho, že se Poláci vzepřou svým německým pánům.[2] Sám Hitler rozhodl:[2]

Velitel musí upozornit na to, že Poláci můžou mít pouze jednoho pána, a tím pánem je Němec; dva páni bok po boku nemůžou a nesmí existovat; proto by měli být všichni představitelé polských vzdělanců odstraněni (umbringen). Zní to drsně, ale takové jsou zákony života.

Elita polské společnosti byla považována nacistickými rasovými teoriemi za "německou krev", protože se jejich styl rázného vedení odlišoval od slovanského fatalismu.[3] Jejich odstranění však bylo z nacistického pohledu nutné, aby bylo svrženo vedení polského národa a tím podlomena jeho vůle se bránit.[2] Dále kvůli jejich vlastenectví a nenávisti vůči Německu, které by zabránily totální germanizaci.[4] Mimoto "německá krev" nesmí být využívána ve službě cizímu národu.[2] Jejich děti byly cílem únosů a poněmčení.[2] Nacisté věřili, že takové opatření zabrání oživení jakékoli inteligence.[3]

Způsob realizace[editovat | editovat zdroj]

Akce byla realizována komandy smrti SS - Einsatzgruppen a paramilitantní organizací německé menšiny v Polsku - Selbstschutz.[5] Zúčastněné jednotky byly informovány svými veliteli, že jejich úloha bude mnohem obtížnější než jen boj v bitvě. Musely potlačit bránící se obyvatelstvo nebo vykonávat popravy.[6]

Cílem této akce bylo odstranění polské společenské elity, která byla definovaná velmi široce: šlechtici, vzdělanci, učitelé, duchovní, soudci, političtí aktivisté a kdokoli, kdo navštěvoval střední školu.[6] Lidé byli zatýkáni v souladu s "říšským seznamem nepřátel" - Sonderfahndungsbuch Polen, který byl připravený před válkou členy německé menšiny žijící v Polsku spolu s německou výzvědnou službou.

Regionální akce[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Intelligenzaktion na anglické Wikipedii.

  1. PIOTROWSKI, Tadeusz. Poland's holocaust: ethnic strife, collaboration with occupying forces and genocide in the Second Republic, 1918-1947. McFarland, 1998, str. 25.
  2. a b c d e International Military Tribunal in Nurnberg: Nazi Conspiracy and Aggression Volume 1. "Chapter XIII - GERMANIZATION AND SPOLIATION"
  3. a b LUKAS, Richard C. Did the Children Cry? Hitler's War against Jewish and Polish Children, 1939-1945. Hippocrene Books, New York, 2001.
  4. "HITLER'S PLANS FOR EASTERN EUROPE" Selections from Janusz Gumkowkski and Kazimierz Leszczynski POLAND UNDER NAZI OCCUPATION.
  5. SZCZEŚNIAK, Andrzej. Plan Zagłady Słowian. Generalplan OST. Radom: Polskie Wydawnictwo Encyklopedyczne, 2001, ISBN 83-88822-03-9.
  6. a b LUKAS, Richard C. Forgotten Holocaust. str. 8. ISBN 0-7818-0528-7
  7. WARDZYŃSKA, Maria. Był rok 1939: Operacja niemieckiej policji bezpieczeństwa w Polsce. Intelligenzaktion. Varšava: IPN Instytut Pamięci Narodowej, 2009. ISBN 978-83-7629-063-8 Dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]