Karel Teissig

Karel Teissig
Narození	19. dubna 1925 ; Unhošť, Československo
Úmrtí	10. ledna 2000 (ve věku 74 let) ; Praha, Česko
Národnost	česká
Povolání	malíř, ilustrátor, grafik, typograf, kurátor výstav
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Karel Teissig (19. dubna 1925, Unhošť – 1. října 2000, Praha) byl český akademický malíř, ilustrátor, grafik, typograf a kurátor výstav.^[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Karel Teissig nejprve studoval v letech 1943–1945 na Malířské škole Spolku výtvarných umělců Mánes a pak na Akademie výtvarných umění v Praze u profesora Vratislava Nechleby, kterou absolvoval roku 1950. Své vzdělání pak dokončil jako stipendista na Královské akademii (Académie Royale des Beaux-Arts) v Bruselu roku 1951.^[1]^[2]

V tvorbě prošel několika vývojovými etapami od rané expresivní barevnosti až po černobílý rukopis, důraz na detail a zapojení koláže. Věnoval se zejména knižním ilustracím a plakátové tvorbě. V letech 1959–1989 vytvořil dvaaosmdesát filmových plakátů, dvacet divadelních (pro Smetanovo divadlo, Národní divadlo a Semafor) a byl jedním z propagátorů koláže v plakátovém umění.^[3]^[4] Za plakát Burziáni obdržel roku 1963 mezinárodní cenu Toulose Lautreca.^[5]

V malbě se věnoval zejména zátiším, portrétům a figurální tvorbě, a je také autorem knih o kresbě a kresebných technikách. Při tvorbě ilustrací používal především perokresbu, škrábanou techniku v nitrolaku, domalovávanou koláž, pastel, kvaš nebo monotyp.^[4]

Vlastní odborné knihy[editovat | editovat zdroj]

O kresbě, základy kreslířských technik, Mladá fronta, Praha 1982, společně s Ivanem Hrdinou.
Technika kresby, Artia, Praha 1986, znovu pod názvem Kresba, Aventinum, Praha 2010.

Z knižních ilustrací[editovat | editovat zdroj]

Česká literatura[editovat | editovat zdroj]

Konstantin Biebl: S kotvou věrnosti (1983),
Václav Cibula: Cid a jeho věrní (1978),
Václav Dušek: Tuláci; Dny pro kočku (1983),
Miroslav Florian: Závrať (1957),
Norbert Frýd: Don Juan jde do divadla (1976),
Ladislav Fuks: Variace pro temnou strunu (1978),
Jaroslav Havlíček: Ta třetí (1988),
Ignát Herrmann: U snědeného krámu (1964),
Josef Heyduk: Hoch a džbán (1961),
František Kožík: Na křídlech větrného mlýna (1989),
František Kožík: Neklidné babí léto (1990),
Ladislav Mňačko: Smrt si říká Engelchen (1962),
Vítězslav Nezval: Vyzvání na cestu (1976),
Karel Nový: Železný kruh (1975),
Jan Otčenášek: Občan Brych (1956),
Jan Otčenášek: Romeo, Julie a tma (1958),
Mirko Pašek: Start a cíl (1956),

Mirko Pašek: Sto dvacet krásek (1967),
Eduard Petiška: Báje a pověsti starého Egypta a Mezopotámie (1979),
Eduard Petiška: Příběhy, na které svítilo slunce (1967),
Eduard Petiška: Příběhy tisíce a jedné noci (1986),
Eduard Petiška: Večeře s milionáři a jiné události (1979),
Zdeněk Pluhař: Mraky táhnou nad Savojskem (1964),
Karel Ptáčník: Ročník jedenadvacet (1958),
Marie Pujmanová: Lidé na křižovatce (1958),
Václav Řezáč: La bella Boema (1979),
Valja Stýblová: Mne soudila noc 1985),
František Xaver Svoboda: Světla života 1968),
Miroslav Slach: Dostavník do Výmaru (1982),
Růžena Svobodová: Písčitá půda (1960),v
Fráňa Šrámek: Stříbrný vítr (1957),v
Vladimír Šustr: Chudý milionář (1973),
Josef Toman: Sokrates (1987),
Jaroslav Raimund Vávra: Tvrdá pěst Tuáregů (1950).

Světová literatura[editovat | editovat zdroj]

Georges-Jean Arnaud: Mzda za strach (1955),
Honoré de Balzac: Třicetiletá (1982),
Bertolt Brecht: Krejcarový román; Obchody pana Julia Caesara 1973),
Charles Dickens: Zlé časy (1953),
Fjodor Michailovič Dostojevskij: Chudí lidé; Hráč (1953),
Fjodor Michailovič Dostojevskij: Výrostek (1974),
Ilja Erenburg: Devátá vlna (1954),
Ilja Erenburg: Pád Paříže (1954),
William Faulkner: Neodpočívej v pokoji (1958),
John Fowles: Francouzova milenka (1976),
Anatole France: Povídky rozmarné a jiné (1956),
Benito Pérez Galdós: Doña Perfecta (1959),
Erle Stanley Gardner: Státní zástupce si dovede posvítit (1970),
Edmond de Goncourt: Germinie Lacerteuxová (1976),
Richad Gordon: Doktor v domě (1969),
Alexandr Grin: Cesta nikam (1960),
Alexandr Grin: Jessie a Morgiana (1982),
Alexandr Grin: Zlatý řetěz (1959),
Ernest Hemingway: Komu zvoní hrana (1987),
DuBose Heyward: Porgy (1964),
Victor Hugo: Devadesát tři (1967),
Agatha Christie: Pan Poirot se vrací (1976),
Ivan Antonovič Jefremov: Na konci světa (1952),

Mária Kosová: Afrikanische Märchen (1970),
Nikolaj Semjonovič Leskov: Lady Macbeth mcenského újezdu (1962),
Jack London: Jerry z ostrovů (1949),
Guy de Maupassant: Nezvaní hosté (1953),
Herman Melville: Má první plavba (1949),
Edgar Allan Poe: Zlatý skarabeus (1979),
Alexandr Sergejevič Puškin: Bělkinovy povídky (1965),
Boleslaw Prus: Farao (1950),
Sergej Nikolajevič Sergejev-Censkij: Sevastopolská epopej (1954),
Walter Scott: Ivanhoe (1957),
William Shakespeare: Půjčka za oplátku (1967),
Stendhal: Věznice parmská (1973),
Robert Louis Stevenson: Únos; Katriona (1985),
Robert Teldy Naim: Sedm sluncí na sněhu (1962),
Lev Nikolajevič Tolstoj: Hadži Murat (1962),
Bruno Traven: Loď mrtvých (1968),
Elsa Trioletová: Bílý kůň (1968),
Mark Twain: Cesty Toma Sawyera; Tom Sawyer detektivem (1949),
Ivan Sergejevič Turgeněv: Otcové a děti (1970),
Edgar Wallace: Mrtvé oči Londýna (1985),
Franz Werfel: Dům smutku (1970),
Émile Zola: Nana (1985).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b Karel Teissig - abART
↑ Československý biografický slovník, Academia, Praha 1992, str. 732.
↑ Karel Teissig – Filmové plakáty
↑ ^a ^b Teissig, Karel, 1925-2000 [online]. Středočeská vědecká knihovna Kladno. Dostupné online.
↑ Teissig Karel – Filmový plakát

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Teissig na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Teissig
Karel Teissig v databázi Středočeské vědecké knihovny
Karel Teissig v informačním systému abART
Citarny.cz: Karel Teissig Archivováno 8. 3. 2021 na Wayback Machine.

[REF1-1] Karel Teissig - abART

[2] Československý biografický slovník, Academia, Praha 1992, str. 732.

[REF2-3] Karel Teissig – Filmové plakáty

[REF3-4] Teissig, Karel, 1925-2000 [online]. Středočeská vědecká knihovna Kladno. Dostupné online.

[5] Teissig Karel – Filmový plakát

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]