Pšovka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o říčce. O části Mělníka pojednává článek Pšovka u Mělníka.
Pšovka
Pšovka protékající Mělníkem, u aut. nádraží.
Pšovka protékající Mělníkem, u aut. nádraží.
Základní informace
Délka toku 31 km
Plocha povodí 158 km²
Průměrný průtok u ústí 0,78 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-12-03-004
Pramen
u Blatců
50°29′45,46″ s. š., 14°37′23,17″ v. d.
308 m n. m.
Ústí
do Labe
50°21′40,98″ s. š., 14°27′37,67″ v. d.
156 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Liberecký kraj, Středočeský krajLhotka, Malý Újezd, Velký Borek, Mělník)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe

Pšovka je říčka v severní části středních Čech, pravostranný přítok Labe. Je dlouhá 31 km. Plocha jejího povodí měří 158 km².[1]

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Potok pramení v nadmořské výšce 308 m na území obce Blatce (ještě v českolipském okrese) pod hradem Houska v Houseckém dole v nadmořské výšce asi 310 m a svým tokem, směřujícím od severu k jihu, vytváří v pískovcových horninách Kokořínský důl, hlavní osu východní části CHKO Kokořínsko. Protéká zde Konrádovským a Kokořínským dolem, kde zásobuje vodou řadu rybníků a tůní, z nichž nejznámější je Harasov s koupalištěm.[1] Po jeho opuštění se u Mělnické Vrutice stáčí k západu a protéká městem Mělníkem, v jehož místní části Pšovce v nadmořské výšce 156 m ústí do Labe.

Vzhledem k příhodným geologickým podmínkám a minimálnímu znečištění sídelními a hospodářskými odpadními vodami je oblast středního povodí Pšovky, zvláště pak jejího levého přítoku Řepínského potoka, významným vodárenským zdrojem. Z podzemních vrtů se zde jímá pitná voda pro velkou část okresů MělníkKladno, rovněž i pro část Prahy.

Přítoky[editovat | editovat zdroj]

  • zprava – Žebrák
  • zleva – Řepínský potok

Chráněná území[editovat | editovat zdroj]

Části nivy jsou od roku 1996 součástí významné přírodní rezervace Mokřady Liběchovky a Pšovky, zapsané jako lokalita chráněného mokřadu v Ramsarské úmluvě. Oblast mokřadů u pramenů potoka byla v roce 1995 vyhlášena jako přírodní památka Prameny Pšovky.[2]

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtok u ústí činí 0,78 m³/s.

Pšovku dnes lze v části dolního toku považovat za občasný tok díky nadměrným odběrům středočeských vodáren v Mělnické Vrutici. Proto vznikla i petice, která má za cíl zlepšit stávající situaci.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b NOVOTNÁ, Daniela. Kokořínsko. Praha : Olympia, 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kapitola Všeobecná část - Vodstvo, s. 12.  
  2. MODRÝ, Martin; SÝKOROVÁ, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec : Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 16.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]