Karol Świerczewski

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karol Świerczewski
Karol Świerczewski 'Walter'.jpg
Stranická příslušnost
Členství Polská dělnická strana
Komunistická strana Sovětského svazu

Narození 22. února 1897
Varšava
Úmrtí 28. března 1947 (ve věku 50 let)
Jabłonki
Alma mater Frunzeho vojenská akademie
Profese politik a vojenská osoba
Ocenění medaile Za vítězství nad Německem
medaile Vítězství a svobody 1945
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ11796427
Medaile Za Varšavu 1939-1945
Řád grunwaldského kříže 2. třídy
… více na Wikidatech
Commons Karol Świerczewski
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karol Świerczewski (krycím jménem Walter, 22. února 1897, Varšava28. března 1947, Jabłonki), byl polský vojákpolitik.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z dělnické rodiny. Byl účastníkem občanské válkyRusku, od roku 1918 byl členem Bolševické strany. V roce 1927 absolvoval Frunzeho vojenské akademie, byl interbrigadistou ve španělské občanské válce, od roku 1943 příslušníkem polské armády v SSSR; jeho nepříliš úspěšné velení, vedoucí k vysokým ztrátám, bývá připisováno jeho alkoholismu.[zdroj?]

Po válce byl polským generálem, komunistickým funkcionářem a ministrem obrany. Podílel se na poválečných represích proti nekomunistům. V březnu 1947 v Bukovských vrchách (Bieszczady) padl do léčky UPA (banderovců) a byl zabit. Ihned po smrti byl vyznamenán řádem Virtuti Militari a roku 1953 o něm byl natočen životopisný film Generál vítězství. V roce 1975 vyšel jeho portrét na bankovce 50 złotých a v roce 1985 na poštovní známce nominálu 15 złotých.

Kontroverzní smrt[editovat | editovat zdroj]

Świerczewského pomník v blízkosti místa jeho úmrtí, v Bukovských vrších

Świercezewski byl těžce zraněn při potyčce v blízkosti Baligródu, v březnu 1947, když jel na pravidelnou kontrolu polských vojáků bojujících s ukrajinskými teroristy. Na cestu si tehdy nevzal žádnou ochranku. Útočníky měli být příslušníci Ukrajinské povstalecké armády, kteří mu způsobili tak těžká zranění, že jim do několika hodin podlehl. Jeho smrt je předmětem konspiračních teorií, podle nichž měli za útokem stát Sověti, kterým se nelíbila jeho přílišná suverenita.[1] Podle této verze měl Ukrajincům dodat informaci o generálově cestě NKVD, který také požádal jeho ochranku, aby jej nedoprovázela na jeho cestě kvůli dopravním problémům. Obecně vzato se většina těchto hypotéz shoduje na tom, že byl Świercezewski zlikvidován z politických důvodů, a že iniciátorem byl buď Sovětský svaz, nebo dokonce i sám Stalin.[1] Generál, etnický Polák, ale ve skutečnosti sovětský voják, který se může chlubit svými úspěchy ve Španělské občanské válce a v Rudé armádě, se předtím zařadil na nižší příčku, než předváleční polští vojáci Berling a Michał Rola-Żymierski.

Pár let po konci 2. světové války pokračovalo povstání ukrajinských nacionalistů vedených Ukrajinskou povstaleckou armádou v boji, v jihovýchodní části Polské lidové republiky. To trvalo až do roku 1949, i když k několika občanským konfliktům docházelo až do roku 1956. Świerczewského smrt je obecně popisována jako přímý důsledek nucené evakuace ukrajinských civilistů z jihovýchodních teritorií Polské lidové republiky, během Operace Visla, do znovuzískaných oblastí. V socialistickém Polsku se tehdy vedlo hodně mýtů ohledně osobnosti Karola Świerczewského ("Generála tří armáda), ale detaily jeho života, zvláště pak působení v Rudé armádě během polsko-sovětské války, jakož i Španělské občanské války, nebyly nikdy zmiňovány.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karol Świerczewksi na anglické Wikipedii.

  1. a b Marta Tychmanowicz. Karol Świerczewski: człowiek, który się kulom nie kłaniał [online]. Wiadomości.wp.pl, 28.03.2012. Dostupné online. (polsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]