Kamil Bednář

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kamil Bednář
Kamil Bednář.jpg
Narození 4. července 1912
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 23. května 1972 (ve věku 59 let)
Mělník
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání spisovatel, překladatel, básník a autor sci-fi
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamil Bednář (4. července 1912, Praha23. května 1972, Mělník) byl český básník a překladatel.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Studia práv a filozofie na Karlově univerzitě nedokončil. Po uzavření vysokých škol okupační správou působil jako redaktor v nakladatelství Melantrich. Odtud přešel do nakladatelství V. Petra a několik let po válce roku 1949 k Československému spisovateli. Od roku 1959 se věnoval pouze psaní. Používal také pseudonymy, např. Prokop Kouba.

Patřil k vůdčím osobnostem básnické generace, která umělecky dorůstala v období krátce před německou okupací Československa. Ta se orientovala k nadčasovým hodnotám konkrétního, „nahého“ člověka (člověk zbavený vnější slupky, oproštěn od umělých konvencíideologií), což Bednář vyjádřil v programovém eseji Slovo k mladým (1940), kolem něhož se soustředily názory celé literární generace.

Jeho starší syn Jiří Bednář (nar.1941, zemřel 17.11.2013[1]) se stal divadelníkem. Mladší syn Ivan Bednář (nar. 1945) se stal divadelním režisérem a publicistou.

Druhá manželka Kamila Bednáře byla Emilie Bednářová (1907–1998), roz. Jiřincová, spisovatelka a překladatelka (publikovala také pod pseudonymem Emilie Stambolieva). Sňatek uzavřeli v roce 1960. Od roku 1966 do roku 1972 žili v letní sezoně na chatě v Mělníku obklopeni velkou zahradou. Zde také vznikaly fejetony o zahradě a přírodě, které vycházely periodicky v novinách Lidová demokracie. Pod titulem "Zahrada přítelkyně" vyšla knižní sbírka po smrti autora s ilustracemi Ludmily Jiřincové.

Kamil Bednář zemřel 23. května 1972 v Mělníku, je pohřben na hřbitově v Praze-Ďáblicích.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Kámen v dlažbě (1937)
  • Milenka modř (1939)
  • Kamenný pláč (1939)
  • Po všech svatbách světa
  • Kouzlení a cesty doktora Fausta (1943)
  • O Faustovi, Markétě a Ďáblu (1943) pohádka pro děti
  • Bosé oblohy
  • Hladiny tůní (1943)
  • Praha pod křídly války (1945)
  • Duše orlů (1946)
  • Paměť bojovníků (1947)
  • Jim hostinou bylo (1948)
  • Dějiny srdce (1957)
  • Johanes doktor Faust (1958), veršovaná loutková hra
  • Střepiny, o které jsem se sám pořezal (1969)
  • Sladká beznaděj

Bednářovým debutem byla sbírka spirituální, programově antiavantgardní lyriky Kámen v dlažbě (1937), vydaná v Halasově edici První knížky a Halasovou poetikou též značně ovlivněná. Následovaly pak sbírky Milenka modř (1939) a Kamenný pláč (1939). Též v básnických knihách uveřejněných za okupace (Po všech svatbách světa, Bosé oblohy, Hladiny tůní) Bednář vychází z prožitku úzkostné doby a blízkosti smrti. Zároveň se sbližuje s autory Skupiny 42 a i v jeho poezii se objevují motivy města a jeho periférie. S válečnou dobou se vyrovnává ve skladbě Jim hostinou bylo (1948)[2] a předkládá tu svou vizi o spasitelské síle utrpení.

Kniha Kouzlení a cesty doktora Fausta je souborem přepisů dosud napsaných českých překladů německých pověstí o Faustovi, který vyvolal ďábla a upsal mu svou duši. Dílo je zařazováno k sci-fi, resp.fantasy literatuře kvůli líčení letu Fausta na draku k Atlantidě. Tento motiv použil i v napsaných pohádkách a loutkové hře.[3]

Pokusem vyjít vstříc dobové společenské situaci a zároveň uchránit před jejím tlakem svou básnickou integritu je kniha Dějiny srdce (1957), shrnující Bednářovu lyriku z let 1946–56.

Věnoval se tvorbě pro děti a překladatelství. Vyniká zvláště jeho přetlumočení díla amerického básníka Robinsona Jefferse (Mara (1958), Jestřábí křik (1960), Pastýřka putující k dubnu (1961), Básně z Jestřábí věže (1964) a další).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČTK. Zemřel herec a scenárista Jiří Bednář, objevil se v Nebeských jezdcích i ve Vrchní, prchni. Novinky.cz [online]. 2013-11-18 [cit. 2013-11-18]. Dostupné online. 
  2. BEDNÁŘ, Kamil. Jim hostinou bylo. Ilustrace Zdeněk Mlčoch. Praha: Václav Petr, 1948. 62 s. 
  3. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Bednář, Kamil, s. 33. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Čeští spisovatelé 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1985. S. 24–27. 
  • Dějiny české literatury. IV. Literatura od konce 19. století do roku 1945 / hlavní redaktor Jan Mukařovský. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 714 s. ISBN 80-85865-48-3. S. 608. 
  • Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 31–32. 
  • PUTNA, Martin C. Česká katolická literatura v kontextech : 1918-1945. Praha: Torst, 2010. 1390 s. ISBN 978-80-721-5391-6. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 66. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend. Praha: Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 324–325. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]