František Muzika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
František Muzika
František Muzika foto Karel Kuklík, 60. léta
František Muzika
foto Karel Kuklík, 60. léta
Narození 26. červen 1900
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 1. listopadu 1974 (ve věku 74 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání pedagog a malíř
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Muzika (26. června 1900, Praha1. listopadu [1] 1974, Praha) byl český malíř, ilustrátor, typograf a scénograf.

Život[editovat | editovat zdroj]

František Muzika (vlevo) se sochařem Bedřichem Stefanem ve svém ateliéru, asi 1930.

V letech 19181924 studoval Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Jakuba Obrovského, Karla Krattnera a Jana Štursy. Poté odjel do Paříže, kde v letech 19241925 pokračoval ve studiích na Académie des beaux-arts. V letech 1945–1970 působil jako profesor na VŠUP v Praze ve Speciálním ateliéru užité grafiky ke knižní úpravě a plakátu.

V roce 1921 vstoupil do Devětsilu, ale hned následující rok přešel do SVU Mánes.[2] Dále byl členem Nové skupiny. Od roku 1927 spolupracoval s Otakarem Štorch-Marienem a stal se uměleckým ředitelem nakladatelství Aventinum a redaktorem časopisu Musaion. Později pracoval pro nakladatelství Melantrich a František Borový.

Byl též významným scénografem, navrhl přes 100 výprav, z toho v letech 1927–1947 provedl 43 výprav pro Národní divadlo v Praze [3]

Vedle rozsáhlé malířské činnosti se věnoval volné, užité a drobné grafice, ilustraci, typografii, karikatuře, výtvarné kritice a scénografii. Byl těsně svázán s meziváleč­ nými avantgardními proudy a ve svých úpravách uplatňoval výrazový repertoár „nové typografie“, přesto má jeho typo­ grafická tvorba spíše klasicistní charakter. Muzikovou nejvýznamnější teoretickou prací je dvousvazkové monu­ mentální dílo Krásné písmo ve vývoji latinky (1958, 1963), které bylo vydáno i v německém překladu (Die schöne Schrift, 1965).

Muzikovo 'Krásné písmo' je pro typografii přinejmenším tím, čím je anatomický atlas pro medicínu. Obdobně obsáhlé dílo je unikátní i ve světovém kontextu. I typografové neznalí češtiny toto dílo schraňují kvůli jedinečným obrazovým reprodukcím jinak těžko dostupných ukázek písem. Text je čtivý a vzhledem k charakteru typografie samé ani půl století od vzniku nijak podstatně nezestárl. Recenze Petr Somol, 2005

Jaroslav Seifert, se loučí a vzpomíná na svého celoživotního přítele těmito slovy:

...A tak člověk, kterému leží na srdci otázka, jež je společnou věcí nejen malířů, básníků a filosofů, nýbrž všech, kdo se neženou jen za penězi a poctami a mocí, je v pokušení chopit se této jediné splněné naděje a udělat z ní příklad. Připomínat, nabádat, opakovat, zapřísahat! Hle to je cesta! Toto je cesta ke splnění Tvé naděje. U Tebe toto hledání bylo hloubavé, úsilovné, soustředěné. S vnitřní kázní a kritičností a zároveň s velkolepou výtvarnou fantazií. Odříkavé, nehalasné, pokorné.

Jaké štěstí bylo jít s Tebou Tvou velikou a strmou cestou z ticha zátiší k Malému a Velkému snu a k Tvým nezapomenutelným Ostrovům. Nebylo možné nejít. Síla Tvé fantazie nutila k cestě, která byla vroubena jakoby znameními divukrásných přeludů. Šel jsi za svým viděním a nespěchal jsi. Věděl jsi, kam jdeš. Viděli jsme svítit Tvá okna na větvích stromů. Tvá gesta byla vždycky uměrná a byla menší a menší, protože jich nebylo potřebí. Prošel jsi těsnou branou, za níž se vynořovaly Tvé nové a nové obrazy. Jako blesky světel ve tmě a jako zádumčivý stín v oslňujici záři. Nenechával jsi odpočinout našim očím a naši zvědavost i úžas podpaloval jsi neustále svou neúnavnou fantazií…[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

'Still Life' Jugoslávské poš. známka vyhotovená podle Muzikova návrhu, publikována r. 1986.
  1. některé zdroje uvádějí datum 2. listopad
  2. Seznam členů SVU Mánes
  3. archiv Národního divadla
  4. Tetiva, Vlastimil a Koubská, Vlasta(2012). František Muzika. Gallery Praha, 267. ISBN 978-80-86990-14-9. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MUZIKA, František. Krásné písmo ve vývoji latinky (i. a II. díl), 1476 s., Nakl. Paseka, 2005, ISBN 80-7185-740-8
  • FABEL, Karel. Současná typografie. 1. vyd. Praha: Odeon, 1981. 71 s.
  • PAVLIŇÁK, Petr (ed.). Slovník českých a slovenských výtvarných umělců A–Z. 1. vyd. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2010.
  • ŠMEJKAL, František. František Muzika. 1. vyd. Praha: Odeon, 1966. 240 s.
  • František Muzika, Tetiva V, Koubská V, 2012, monografie 472 s., vyd. Gallery, Praha ve spolupráci s AJG Hluboká n/V a Národním muzeem, ISBN 978-80-86990-14-9
  • ANDĚL, Jaroslav. Umění pro všechny smysly : meziválečná avantgarda v Československu. Praha : Národní galerie, 1993. ISBN 80-7035-056-3. (čeština) 
  • BUCHNER, Alexander. Opera v Praze. Praha: PANTON, 1985, str. 164, 166, 170, 210

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]