Jindřich Hořejší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jindřich Hořejší
Jindřich Hořejší
Jindřich Hořejší
Narození25. dubna 1886
Praha-Nusle
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí30. května 1941 (ve věku 55 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov [1]
Povoláníspisovatel, překladatel, básník a literární teoretik
Témataliteratura, překlad a literární teorie
PříbuzníAlexandr Hořejší bratr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Hořejší (25. dubna 1886, Praha-Nusle[2]30. května 1941, Praha-Vinohrady[3][4]) byl český básník, publicista a překladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Praze-Nuslích jako první z pěti dětí proletáře Vojtěcha Hořejšího a jeho manželky Barbory, rozené Schallerové. Otec pracoval jako truhlářský pomocník, později jako dělník Ringhofferovy vagónky na Smíchově a nakonec byl sklepníkem. Matka byla domácí švadlena rukavic. Studoval na malostranské reálce, kde začal publikovat libreta loutkových her, jednoaktovky a divadelní referáty. V roce 1904, kdy maturoval, otiskl své básně v almanachu absolventů školy.
Jeden rok studoval na Pražské technice. V červnu roku 1905 školu opustil a pěšky odešel do Paříže, kde žil až do roku 1914 a stýkal se s českou bohémou. Vystřídal řadu zaměstnání, byl například myčem nádobí v hotelu, vyučoval české řemeslníky francouzštině a později se živil příspěvky zasílanými do českých časopisů. Vystudoval filosofii, francouzský jazyk a literaturu na pařížské Sorboně a ekonomické vědy v Dijonu, kde získal diplom roku 1909.

Než narukoval na vojnu, zničil všechny své literární práce. První světovou válku prožil na ruské frontě. Po roce 1918 pracoval jako úředník na ministerstvu pro zásobování lidu, od roku 1922 až do konce života byl smluvním překladatelem do francouzštiny ve Státním úřadě statistickém v Praze[5].

Ve 20. letech byl členem skupiny Devětsil.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Jeho bratr Josef Hořejší (1887–1969) byl ředitelem menšinových škol, překladatelem a autorem biografických článků o svém bratrovi Jindřichovi. Bratr Alexandr Hořejší byl také básník a překladatel, známý pod pseudonymem Jan Alda. Dcera Jiřina Hořejší (*1932) je historička umění, bývalá vědecká pracovnice Ústavu dějin umění ČSAV a redaktorka časopisu Umění.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Básně[editovat | editovat zdroj]

Jeho dílo nemá dynamičnost jiných básníků této doby, začal proletářskou poezií a jako jediný z tehdejších básníků u ní zůstal. Během své tvorby neprošel téměř žádným vývojem.

  • Hudba na náměstí1921, děj se odehrává ve městě, což je pro tento druh poezie typické. Hlavními hrdiny jsou dělníci a dělnice. Vyslovuje tu názor, že životní podmínky dělníků jsou těžké, ale to je podle autora stmeluje a dává jim to lepší podmínky pro boj.
  • Korálový náhrdelník1923, zde se objevuje milostná poezie jako součást poezie proletářské, tzn. že do milostného vztahu tragicky zasahuje sociální realita. Autor nechápe ženu pouze jako milenku, ale především jako spolubojovnici.
  • Den a noc1931, autor vyjadřuje osobní pocity z rozporů snu a skutečnosti, sociální nespravedlnosti a nemožnosti změn. Vrcholem sbírky je baladická báseň Paní z námoří, tragická konfrontace nenaplněného snu.

Próza[editovat | editovat zdroj]

Své první články z let 1906–1910 podepisoval pseudonymem – dívčím jménem své matky Barbora Schallerová a uveřejňoval je v časopise Ženský obzor. Dále publikoval v časopisech Besedy Času, Besedy lidu, Bodláky, Cesta, Červen, České slovo, Český svět, Haló noviny, Lidové noviny, Literární noviny, Rudé právo, Šibeničky, Telegraf a další, také ve sbornících jako např. Almanach Kmene, Jarní almanach Kmene, Jízdní řád literatury a poezie, Rozpravy Aventina aj.

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Podstatnou část díla tvoří překlady, především z francouzštiny a do francouzštiny, a ze španělštiny. vypracoval se na předního překladatele školy Otokara Fischera. Překládal poezii: Guillaume Apollinaire, Jehan Rictus, Tristan Corbiere, Émile Verhaeren, Paul Eluard, Jean Giradoux, prokleté básníky. Překládal také prózu (André Maurois, Jean Cocteau, aj.) a dramata. Do francouzštiny přeložil Osudy dobrého vojáka Švejka Jaroslava Haška.

Překlady dramat[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. hrob Jindřicha Hořejšího na vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-27. 
  2. Matriční záznam o narození a křtu
  3. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých ve vinohradské nemocnici, sign. NEMVIN Z2, s. 251
  4. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých fary Nusle, sign. NUS Z5, s. 78
  5. Lexikon české literatury 2/I, editor Vladimír Forst, Academia Praha 1993, s.280-283
  6. Julie aneb Snář (Činohra) [online]. Archiv Národního divadla [cit. 2017-04-30]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lexikon české literatury 2/I, editor Vladimír Forst, Academia Praha 1993, s.280-283.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]