Karel Honzík

Prof. Ing. arch. Karel Honzík
Prof. Ing. arch. Karel Honzík
Narození	24. září 1900; Le Croisic ; Francie
Úmrtí	4. února 1966 (ve věku 65 let); Praha ; Československo
Místo pohřbení	Slavín; Vyšehradský hřbitov
Povolání	pedagog, spisovatel, architekt, autor sci-fi, designér, učitel a teoretik
Manžel(ka)	Marie Prušáková
Rodiče	Jaroslav Honzík a Marie Honzíková, rozená Guldenerová
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Karel Honzík (24. září 1900 Le Croisic, Francie – 4. února 1966, Praha) byl český architekt, teoretik architektury a designér, zejména návrhář nábytku. Byl autorem odborných publikací i sci-fi knih.

Životopis

Studoval v letech 1918–1925 na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství na ČVUT, kde se stal po 2. světové válce profesorem (od roku 1945). Patřil do skupiny architektů meziválečné avantgardy, byl členem tzv. Puristické čtyřky, spoluzakladatel spolku Devětsil a od samotného vzniku členem Levé fronty (1929), později působil ve Svazu socialistických architektů. Ve své tvorbě zpočátku vycházel ze zásad kubismu, později přešel k purismu. Od 30. let se s kolegou, architektem Ladislavem Žákem, věnoval konceptu životního slohu; od 40. let se k dvojici připojil Bohuslav Brouk. Začátkem třicátých let spolupracoval s anglickým architektem F. R. S. Yorkem na knize The Modern House, která byla vydaná v roce 1934.^[1]

V roce 1930 se oženil s prozaičkou Marií Prušákovou, dcerou děkana právnické fakulty Univerzity Karlovy Josefa Prušáka.^[2]^[3]

Po roce 1945

V roce 1946 podepsal prokomunistické „Májové poselství kulturních pracovníků českému lidu!“ publikované před květnovými volbami do Ústavodárného Národního shromáždění. Tento předvolební manifest komunistů podepsalo celkem 843 kulturních pracovníků a komunisté volby vyhráli.^[4] V roce 1948 podepsal prokomunistickou výzvu Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla vydána dne 25. února 1948 pro podporu komunistického převratu.^[5] V roce 1948 se stal prvním ředitelem Stavoprojektu. V letech 1950–1951 byl členem redakce měsíčníku Architektura ČSR.^[6] Aktivně vystupoval proti kýči v oblasti bytového vybavení.^[7]

Dílo

1925–1926 Přestavba rodinného domu č. p. 378, Praha 6-Břevnov, Za Strahovem 55,^[8]
1926–1928 Nájemní dům č. p. 449, Praha 5-Košíře, Starokošířská 5, spolu s Josefem Domkem,^[8]
1929 Rodinný dům redaktora Karla Jíšeho,^[8]
1929–1930 Rodinný dům Františka Langera, č. p. 331, Praha 4-Podolí, Nad cementárnou 23,^[8]
1929–1934 Všeobecný penzijní ústav, Praha 3 – Žižkov; spolu s Josefem Havlíčkem,
1931–1932 Nájemní domy č. p. 1120, 1035 (též Domy Všeobecného penzijního ústavu), Praha 4-Nusle, Pátého května 37–41, spolu s Josefem Havlíčkem,^[8]^[9]
1939 Venkovský rodinný dům Gustava Helmhackera č. p. 150, Plzeň-Hradiště,^[10]
1939 Venkovský dům Františka Kovárny čp. 6, Bezmíř

Spisy

Odborné práce (výběr)

Úvod do studia psychických funkcí v architektuře (1944)
Necessismus: Myšlenka rozumné spotřeby (1946)
Tvorba životního slohu (1946)
Architektura všem (1956)
Za obzorem věcnosti (2002, ed. Dita Dvořáková-Robová; angl. Beyond the horizon of objectivity, 2002, přel. Ladislav Nagy)

Paměti

Ze života avantgardy. Praha 1963

Sci-fi prózy

Znovuzřízení ráje (1961)
Stopa ve vesmíru (napsal 1952, vydáno posmrtně 1970)^[11].

Odkazy

Reference

↑ MARGOLIUS, Ivan. Honzík and Yorke: How a Czech Architect Became the Prime Mover in the Ascent of Modern Architecture in Great Britain. The British Czech and Slovak Review. Zima, roč. 2017, čís. 157, s. 6–7. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-22. Archivováno 22. 1. 2018 na Wayback Machine.
↑ Slovník české literatury. slovnikceskeliteratury.cz [online]. [cit. 2025-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-01-16.
↑ https://encyklopedie.praha2.cz/osobnost/2704-marie-prusakova-honzikova
↑ KUSÁK, Alexej. Kultura a politika v Československu 1945–1956. 1. vyd. Praha: Torst, 1998. 663 s. (Malá řada kritického myšlení). ISBN 978-80-7215-055-7. S. 175.
↑ Kupředu, zpátky ni krok!. S. 150. Tvorba [online]. Ústřední výbor Komunistické strany Československa, 1948 [cit. 2024-12-01]. Roč. 17, čís. 8, s. 150. Dostupné online.
↑ KNAPÍK, Jiří. Kdo byl kdo v naší kulturní politice 1948–1953: biografický slovník stranických a svazových funkcionářů, státní administrativy, divadelních a filmových pracovníků, redaktorů. 1. vyd. Praha: Libri, 2002. 280 s. (Kdo byl kdo). ISBN 978-80-7277-093-9. S. 105.
↑ KNAPÍK, Jiří; FRANC, Martin. Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948–1967. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 1297 s. (Šťastné zítřky). ISBN 978-80-200-2019-2. OCLC 780284198 Kapitola Kýč, s. 490. OCLC: ocn780284198.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8.
↑ KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ŠLAPETA, Vladimír. Praha- architektura XX. století. Praha: Zlatý řez, 1998. ISBN 80-901562-3-1. S. 174.
↑ Památkový katalog: Vila Plzeň-Hradiště, Kostincova 150 [online]. [cit. 2019-03-09]. Dostupné online.
↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Honzík, Karel, s. 96.

Literatura

ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8.
KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ŠLAPETA, Vladimír. Praha- architektura XX. století. Praha: Zlatý řez, 1998. ISBN 80-901562-3-1. S. 220.

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Honzík
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Honzík na Wikimedia Commons
Podrobnější životopis Archivováno 4. 2. 2007 na Wayback Machine. na stránkách Českého rozhlasu
Karel Honzík na webu Bohuslava Brouka, Honzíkova přítele
Vila Františka Langera na stránkách Slavné vily

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] MARGOLIUS, Ivan. Honzík and Yorke: How a Czech Architect Became the Prime Mover in the Ascent of Modern Architecture in Great Britain. The British Czech and Slovak Review. Zima, roč. 2017, čís. 157, s. 6–7. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-22. Archivováno 22. 1. 2018 na Wayback Machine.

[2] Slovník české literatury. slovnikceskeliteratury.cz [online]. [cit. 2025-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-01-16.

[3] ttps://encyklopedie.praha2.cz/osobnost/2704-marie-prusakova-honzikova

[4] KUSÁK, Alexej. Kultura a politika v Československu 1945–1956. 1. vyd. Praha: Torst, 1998. 663 s. (Malá řada kritického myšlení). ISBN 978-80-7215-055-7. S. 175.

[5] Kupředu, zpátky ni krok!. S. 150. Tvorba [online]. Ústřední výbor Komunistické strany Československa, 1948 [cit. 2024-12-01]. Roč. 17, čís. 8, s. 150. Dostupné online.

[6] KNAPÍK, Jiří. Kdo byl kdo v naší kulturní politice 1948–1953: biografický slovník stranických a svazových funkcionářů, státní administrativy, divadelních a filmových pracovníků, redaktorů. 1. vyd. Praha: Libri, 2002. 280 s. (Kdo byl kdo). ISBN 978-80-7277-093-9. S. 105.

[7] KNAPÍK, Jiří; FRANC, Martin. Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948–1967. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 1297 s. (Šťastné zítřky). ISBN 978-80-200-2019-2. OCLC 780284198 Kapitola Kýč, s. 490. OCLC: ocn780284198.

[Svacha-8] ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8.

[9] KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ŠLAPETA, Vladimír. Praha- architektura XX. století. Praha: Zlatý řez, 1998. ISBN 80-901562-3-1. S. 174.

[10] Památkový katalog: Vila Plzeň-Hradiště, Kostincova 150 [online]. [cit. 2019-03-09]. Dostupné online.

[Adamovič-11] ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Honzík, Karel, s. 96.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

Devětsil (1920–1930)

zakladatelé	Adolf Hoffmeister • Jaroslav Seifert • Karel Teige • Vladislav Vančura

vůdčí osobnosti	Vítězslav Nezval • Jaroslav Seifert • Karel Teige

architekti	Bedřich Feuerstein • Jaroslav Fragner • Jan Gillar • Josef Havlíček • Karel Honzík • Josef Chochol • Jaromír Krejcar • Evžen Linhart • Pavel Smetana

básníci	Vítězslav Nezval • Konstantin Biebl • František Halas • Jindřich Hořejší • Jiří Wolker

hudebníci	Jaroslav Ježek

režiséři	Emil František Burian • Jiří Frejka • Jindřich Honzl • Vladislav Vančura

spisovatelé	Julius Fučík • Karel Konrád • Vladislav Vančura

výtvarníci	Adolf Hoffmeister • Otakar Mrkvička • František Muzika • Jindřich Štyrský • Toyen

fotografové	Jaroslav Rössler • Karel Teige • Evžen Markalous • Jindřich Štyrský

kritici, teoretici, vědci	Jiří Frejka • Julius Fučík • Jindřich Štyrský • Karel Teige • Bedřich Václavek