Jaroslav Honzík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jaroslav Honzík
Narození5. září 1870
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. dubna 1954 (ve věku 83 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníumělec, malíř, profesor, architekt, pedagog, grafik a učitel
DětiKarel Honzík syn
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Honzík (5. září 1870 Plzeň[1]2. dubna 1954 Praha), byl český malíř, grafik, architekt a pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Plzni v rodině krejčího Antonína Honzíka a jeho ženy Rosiny Čiperové. Jaroslav vyrůstal ještě s mladší sestrou Vilemínou[2]. Po absolvování základního a nezbytného středního vzdělání pokračoval v Praze studovat architekturu na ČVUT. Po jejím absolvování dál pokračoval ve studiu na malířské akademii ve škole prof. M. Pirnera ve II. semestru školního roku 1895–1896 a celý školní rok 1896/1897[3], kde byl hodnocen známkou velmi dobře[zdroj?!]. V dalším školení pak ještě pokračoval na mnichovské malířské akademii u profesora Ludwiga von Hertericha[4]. Po návratu z Mnichova se koncem listopadu roku 1899 ve svém rodišti oženil[5] s Marií Guldenerovou[6]. Následně odcestovali do Paříže, kde se Jaroslav školil na Académie Julian postupně u prof. M. Bascheta, F. Schommera a R. Juliena. V září roku 1900 se mu ve vesnici Le Croisic, nacházející se v Bretani, kde v té době pobýval narodil syn Karel. Po návratu do vlasti se usadil v Praze a v letech 1909–1933 působil jako profesor na umělecko-průmyslové škole. V letech 1896–1913 byl členem spolku výtvarných umělců Mánes[7]. Zemřel v dubnu roku 1954 v Praze.

Jaroslav Honzík jako architekt projektoval několik domů převážně v Plzni, účastnil se několika soutěží na monumentální budovy, ale převážně se věnoval malování. Jeho obrazy zobrazovaly poetické a pohádkové motivy, snové krajiny, mořské výjevy a lidové typy s Chodska.

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Guldenerovský dům[8] v Plzni, na jeho místě byl po roce 1911 postaven podle jeho plánů nový dům
  • Návrh vitráží v kostele sv. Bartoloměje[9] v Plzni
  • Náhrobek E. Kroha[10] na ústředím hřbitově v Plzni

a mnoho dalších

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Kolektivní (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 1907/1908 Vánoční výstava českých umělců, Topičův salon, Praha
  • 1971/1972 Český plakát 1890–1914, Uměleckoprůmyslové museum, Praha
  • 1977 Das tschechische Kulturplakat 1890–1976, Dresdner Schloß, Drážďany
    • Das tschechische Kulturplakat 1890–1976, Ausstellungshallen Suhl, Suhl
  • 1984 Česká kresba 20. století ze sbírek Alšovy jihočeské galerie, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou (AJG), Hluboká nad Vltavou

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • 1947 P. Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců I., Praha 1947, str. 366
  • 1955 P. Toman, Dodatky ke slovníku československých výtvarných umělců, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, n.p., Praha, str. 73–74
  • 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A – K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 1999 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1999 (III. H), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 2004 P. Vlček, Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha, s. 246
  • 2017 Bonjour, Monsieur Gauguin: Čeští umělci v Bretani 1850–1950, Národní galerie v Praze, Praha

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]