Bohuslav Brouk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bohuslav Brouk
Bohuslav Brouk - nedatováno, pravděpodobně 1943.jpg
Narození 19. listopadu 1912
Praha-Holešovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 19. ledna 1978 (ve věku 65 let)
Londýn
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Povolání spisovatel, sociolog a básník
Web oficiální stránka
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohuslav Brouk (19. listopadu 1912, Praha-Holešovice[1]19. ledna 1978, Londýn) byl psychoanalytik, spisovatel, básník, publicista, filosof, estetik, sociolog a biolog. Od roku 1948 žil v emigraci. Byl jedním z prvních propagátorů psychoanalýzy a kritickým vykladačem díla Sigmunda Freuda v Československu. Jeho dílo se týká psychoanalýzy (Autosexualismus a psycherotismus, 1935), jazyka a způsobu vyjadřování (Jazyková komika, 1941) či vztahů člověka k věcem (tzv. chrematologie neboli nauka o věcech, Lidé a věci, 1947).

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl mladším synem spoluzakladatele firmy Brouk a Babka. V roce 1931 absolvoval obchodní akademii v Praze Karlíně, o rok později složil maturitní zkoušku na gymnáziu v Klatovech. Po krátkém studiu na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudoval biologii a antropologii na Přírodovědecké fakultě UK (doktorát 1937) a estetiku na Filozofické fakultě UK Praha (doktorát 1946). Časopisecky poprvé publikoval v roce 1930 v Tvorbě.

Broukova promoce (8. října 1937)
Bohuslav Brouk s manželkou Miroslavou (40. léta)

Tento enfant terrible české avantgardy a bohémy třicátých a čtyřicátých let se v roce 1934 stal spoluzakladatelem Skupiny surrealistů v ČSR, jejíž leták informující o jejím ustavení vydal vlastním nákladem. Při sporu uvnitř skupiny v roce 1938 stál na straně Karla Teigeho proti Vítězslavu Nezvalovi. Zabýval se především psychoanalýzou, sexuologií, problematikou sebevraždy a řadou dalších témat. Za druhé světové války pracoval jako umělecký poradce obchodního domu Bílá labuť, který založila a vlastnila rodinná společnost.

V poválečném období let 1945–1948 se intenzivně zapojil do politické a publicistické činnosti – jako jeden z mála intelektuálů v této době veřejně přednášel a v tisku uveřejňoval texty, v nichž systematicky a neúprosně demaskoval komunistickou ideologii a především praktickou politiku Komunistické strany Československa. Vedle toho se svými přáteli architekty Karlem Honzíkem a Ladislavem Žákem rozvíjel koncept životního slohu.

Na jaře 1948 odešel do exilu nejdříve do americké okupační zóny v Německu, poté do Francie (Paříž), Austrálie (Melbourne), od konce roku 1958 žil ve Spojeném království (Londýn).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Po příjezdu do Melbourne vyplněné Broukovy formuláře (2. dubna 1951)
  • Psychoanalysa, Praha 1932
  • Almanach Kmene: Rok 1932/1933, Praha 1932 (obsahuje článek U. S. S. R.)
  • ŠTYRSKÝ, Jindřich, Emilie přichází ke mně ve snu, Praha 1933, autor doslovu (2. vyd. - reprint - Praha 2001); angl. in NEZVAL, Vítězslav – ŠTYRSKÝ, Jindřich, Edition 69, přel. Jed Slast, Prague 2004, zkrácená verze byla rovněž otištěna v polském překladu Joanny Derdowske pod názvem Fragmenty posłowia do prozy Jindřicha Štyrskiego v časopise red, maj 2007, nr. 1 (2), s. 25–26
  • Psychoanalytická sexuologie, Praha 1933 (2. vyd. in Lidská duše a sex, Praha 1992)
  • Autosexualismus a psycherotismus, Svazek I., Autosexualismus, Praha 1935 (2. vyd. pod téměř nepatrně pozměněným názvem Autosexualismus a psychoerotismus, Praha 1992)
  • Ani labuť ani Lůna: Sborník k stému výročí smrti Karla Hynka Máchy, ed. Vítězslav Nezval, Praha 1936, příspěvek Máchův kult (2. vyd. - reprint - Praha 1995)
  • O smrti, lásce a žárlivosti, Praha 1936, konfiskováno[2] (2. vyd. pod názvem O pošetilosti života i smrti, Praha 2009, ed. Viktor A. Debnár)
  • Bilance psychoanalysy k 31. prosinci 1936, [Praha 1936] (přetištěno in Jarmark umění, prosinec 1992, č. 5, s. 4–6)
  • Patologie životní zdatnosti, Praha 1937 (původně disertační práce Inteligence, talent, genialita a metody jejich výzkumu obhájená v r. 1937 na Přírodovědecké fakultě UK)
  • Poslední dnové etiky, Praha 1937
  • Manželství - Sanatorium pro méněcenné, [Praha 1937]
  • Stoupa života, [Praha 1938]
  • O funkcích práce a osobitosti, Praha 1938 ([2. vyd.] Praha 1939; 3. vyd. Praha 2009, ed. Viktor A. Debnár)
  • Strach z oddechu: Úvaha o negativním smyslu lidské aktivity, [Praha 1939] (přetištěno in Tvar, 3. září 1992, r. 3, č. 36, s. 6)
  • Bludnost jedné představy, [Praha 1940]
  • Jazyková komika: Estetická studie, Praha 1941 (obhájena jako disertační práce na Filosofické fakultě UK v r. 1946)
  • Závažnost obecného vzdělání, Praha 1946 (značná část eseje přetištěna in Babylon, 9. března 2009, r. XVIII, č. 6, s. IV-V)
  • Racionalisace spotřeby: Základní problémy projektování, Praha 1946
  • Dnes a zítra, rkp., plánované vydání v l. 1946-1947 (nakl. Aventinum) nebylo realizováno
  • O kráse přírody a smutcích neděle, rkp., plánované vydání v r. 1947 nebylo realizováno
  • Střetnutí: Sovětské malířství a současné umění, ed. O[takar] Mrkvička, Praha 1947 (obsahuje přetištěný článek K odezvě výstavy sovětského umění, Dnešek, 1. května 1947, r. II, č. 5, s. 72–73)
  • Lidé a věci, Praha 1947 (ukázky přetištěny in Analogon, 2008, r. [20], č. 54, s. I–XII)
  • Dopisy z exilu příštím milenkám, Paris 1949 (pod pseudonymem Jan Vlasák, rozmnoženo cyklostylem; přetištěno in Zde trapno existovat, viz níže)
  • O šalbě svobody a filosofie: Pojem svobody v dějinách lidského myšlení a jeho patřičný význam, rkp., Melbourne-Londýn 1954-1958 ("zhuštená" verze spisu byla poprvé publikována pod titulem Problém svobody v lidské kultuře in Svědectví, 1960, r. III, č. 12, s. 300–323; část rukopisu byla vydána pod názvem O šalbě svobody a filosofie, Praha 2011
  • O svobodě a demokracii: Úvahy z cesty do Austrálie, [Londýn 1960] (pravděpodobně rozmnoženo cyklostylem; otištěno pod nepřesným názvem Svobodě a demokracii s uvedeným podtitulem v Analogonu, 2001, r. [12], č. 31–32, s. 49–52, přetištěno in Zde trapno existovat, viz níže)
  • Ohlasy básní českých, [Londýn 196-] (pravděpodobně rozmnoženo cyklostylem; přetištěno in Zde trapno existovat /viz níže/, báseň Smuteční hrana byla publikována na blogu Michala Jareše)
  • Dvacet let svobody: 1945–1965, [Londýn 1964, sic!] (pravděpodobně rozmnoženo cyklostylem; přetištěno in Zde trapno existovat, viz níže)
  • Plants Consumed by Man, London - New York - San Francisco 1975
  • Lidská duše a sex, Praha 1992 (obsahuje: Psychoanalytická sexuologie a Doslov k próze Jindřicha Štyrského Emilie přichází ke mně ve snu)
  • Autosexualismus a psychoerotismus, 1992 (obsahuje: Autosexualismus a psychoerotismus, Bilance psychoanalýzy k 31. prosinci 1936, Poslední dnové etiky, Manželství: Sanatorium pro méněcenné, Stoupa života, Strach z oddechu: Úvaha o negativním smyslu lidské aktivity a Bludnost jedné představy)
  • Antologie textů s kulturně politickou tematikou k období 1945–1948, II. díl, [ed.] Jiří Staněk, Plzeň 1997 (obsahuje přetištěný článek K odezvě výstavy sovětského umění, Dnešek, 1. května 1947, r. II, č. 5, s. 72–73)
  • Na ztracené vartě Západu: Antologie české nesocialistické publicistiky z let 1945–1948, ed. Milan Drápala, Praha 2000 (obsahuje rozsáhlý výběr článků z let 1945-1948)
  • Zde trapno existovat, ed. Viktor A. Debnár, Brno 2008 (obsahuje texty a korespondenci z exilových let 1948-1978)
  • Kniha o čuráku, ed. Nela D. Astonová, Praha 2009 (obsahuje krátký úryvek z knihy Autosexualismus a psychoerotismus, 1992)
  • Životní sloh, ed. Viktor A. Debnár, Brno 2010 (plánované vydání v l. 1946-1947 v nakl. Orbis nebylo realizováno)
  • O šalbě svobody a filosofie, ed. Viktor A. Debnár, Praha 2011
  • Soukromé tisky, ed. Viktor A. Debnár, Praha 2013 (obsahuje: Onanie jakožto světový názor, Doslov: Emilie přichází ke mně ve snu (Jindřich Štyrský), Máchův kult, Bilance psychoanalýzy k 31. prosinci 1936, Poslední dnové etiky, Manželství: Sanatorium pro méněcenné, Židovství – dílo árijců, Stoupa života, Strach z oddechu: Úvaha o negativním smyslu lidské aktivity, Bludnost jedné představy, Dopisy z exilu příštím milenkám a O svobodě a demokracii: Úvahy z cesty do Austrálie)
  • Na obranu individualismu: Publicistika z let 1930-1960, ed. Viktor A. Debnár, Praha 2014

Ukázky z některých Broukových textů obsahuje článek Myšlenky Bohuslava Brouka (Analogon, 1992, r. IV, č. 9, s. 21–22) a Kdo má zadnici pro veřejné vystoupení? (Babylon, 29. listopadu 2010, r. XIX, č. 14, s. 7).

Příspěvky v periodikách[editovat | editovat zdroj]

  • Tvorba, Plán, ReD, Zvěrokruh, Erotická revue (mj. proslulý esej Onanie jakožto světový názor), Rok, Kvart, Rozpravy Aventina, Odeon, List pro sociologii a psychologii, Kalendář česko-židovský, Volné směry, Anthropologie, Surrealismus, Lidové noviny, České Slovo, Kritický měsíčník, Lidová kultura, Dnešek, Svobodný zítřek (do stejnojmenných novin přispíval i v pařížském exilu), Vývoj, Nové prúdy v našom súčasnom živote, Český život, Zpravodaj československé emigrace (Paříž), Hlas domova (Melbourne), Svědectví (New York), Proměny (New York), Analogon, Tvar, Jarmark umění a Literární noviny.

Příspěvky podepisoval např. jako Bohuslav Brouk, B. Brouk, Boh. Brouk, Gottlob Brauk, Boguslav Broukčenko, -bkb-, -br-, Dr. B. B. či Jan Vlasák.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Antonína v pražských Holešovicích
  2. Úřední list Republiky československé, 9. května 1936, č. 109, s. 2797 a FRENZEL, František, Seznam knih a písní zakázaných v Československu, Hora Sv. Kateřiny 1937, s. 79.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BORECKÝ, Vladimír, Bohuslav Brouk a psychoanalýza v českém surrealismu v letech 1930–1947 in BYDŽOVSKÁ, Lenka – SRP, Karel (eds.), Český surrealismus 1929–1953, Praha 1996.
  • BORECKÝ, Vladimír, Bohuslav Brouk v exilu, Ateliér, 10. 10. 1996, r. 9, č. 21, s. 12.
  • BORECKÝ, Vladimír, Skeptický ctitel svobody in DRÁPALA, Milan (ed.), Na ztracené vartě Západu: Antologie české nesocialistické publicistiky z let 1945–1948, Praha 2000.
  • BRABEC, Jiří - GRUŠA, Jiří - HÁJEK, Igor - KABEŠ, Petr - LOPATKA, Jan, Slovník zakázaných autorů 1948–1980, Praha 1991.
  • Brouk, mercedes české avantgardy (rozhovor Jiřího Peňáse s editorem Viktorem A. Debnárem), Lidové noviny, 1. září 2010, r. XXIII, č. 203, s. 10.
  • BROUK, Bohuslav, Zde trapno existovat, ed. Viktor A. Debnár, Brno 2008.
  • DEBNÁR, Viktor A., Ani labuť, ani brouk, Literární noviny, 12. prosince 2005, r. XVI, č. 50, s. 10.
  • DEBNÁR, Viktor A., Ani labuť, ani brouk, in BROUK, Bohuslav, O pošetilosti života i smrti, Praha 2009 a O funkcích práce a osobitosti, Praha 2009.
  • Dějiny české literatury. IV. Literatura od konce 19. století do roku 1945 / hlavní redaktor Jan Mukařovský. 1. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1995. 714 s. ISBN 80-85865-48-3. S. 610.  
  • DRYJE, František, A vůbec, tenhleten Brouk!, in BROUK, Bohuslav, O funkcích práce a osobitosti, Praha 2009.
  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G. Praha : Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0.  
  • GABRIEL, Jiří a kol., Slovník českých filozofů, Brno 1998.
  • HRDLIČKA, Josef – LANGEROVÁ, Marie – TIPPNEROVÁ, Anja – VOJVODÍK, Josef, Symboly obludností: Mýty, jazyk a tabu české postavantgardy 40.–60. let, [Praha] 2009 [de facto 2010]
  • HRUBAN, Z[deněk], Pět let od smrti dr. B. Brouka, Nedělní Hlasatel (Chicago), 29. května 1983, r. XCII, č. 21, s. 10–11, 18.
  • HUEBNER, Karla Tonine, Eroticism, Identity, and Cultural Context: Toyen and the Prague Avant-garde, PhD. dissertation, [Pittsburgh] 2008
  • JANOUŠEK, Pavel a kol., Dějiny české literatury 1945-1989, I.-III. díl, Praha 2007 a 2008.
  • JAROŠOVÁ, Helena, Život slohový, život zvládnutý: Zamyšlení nad teoriemi Bohuslava Brouka, in BROUK, Bohuslav, Životní sloh, Brno 2010, s. 7-17.
  • KOŠNAROVÁ, Veronika, Bohuslav Brouk, heslo v internetovém Slovníku české literatury po roce 1945.
  • LANGEROVÁ, Marie, Svůdnost avantgardy, fetišistický jazyk, Česká literatura, 2007, r. LV, č. 6, s. 831–832.
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 75.  
  • PAPOUŠEK, Vladimír, Avantgarda a nostalgie: Proměny diskursu v textech Bohuslava Brouka in PAPOUŠEK, Vladimír, Gravitace avantgard: Imaginace a řeč avantgard v českých literárních textech první poloviny dvacátého století, Praha 2007 (jedná se o studii původně psanou pro publikaci Zde trapno existovat - viz výše -, v níž je studie rovněž otištěna).
  • PEJSKAR, Jožka, Poslední pocta: Památník na zemřelé československé exulanty v letech 1948–1989, Sv. 3, [Fallbrook] 1989 (upravený nekrolog Zdeňka Hrubana).
  • PEŇÁS, Jiří, Tady trapno existovat, Lidové noviny, 19. listopadu 2012, r. XXV, č. 270, s. 9.
  • POKORNÝ, Petr, O lásce k přírodě mezi Broukem a Dawkinsem, Analogon, [září] 2011, r. [23], č. 64, s. 83-85.
  • SOLAŘÍK, Bruno, Boty, které netlačí: B. Brouk a F. Boas k problému svobody, Analogon, 2013, r. [25], č. 69, s. 112-116 (část studie Podivný případ doktora Jekylla a pana Brouka).
  • ŠLAJCHRT, Viktor, Myslitel s podivnými spády, Respekt, 20. ledna 2003, r. XIV, č. 4, s. 23.
  • Ten, kdo bránil individualismus (rozhovor Radima Kopáče s editorem Viktorem A. Debnárem). Týdeník Rozhlas, 45/2011, s. 19.
  • TOMEŠ, Josef a kol., Český biografický slovník XX. století, I. díl A–J. Praha : Libri, 1999. s. 142–143.
  • VAŠÁK, Pavel, Šifrovaný deník Karla Hynka Máchy, Praha 2007.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 7. sešit : Bra–Brum. Praha : Libri, 2007. 110–224 s. ISBN 978-80-7277-248-3. S. 200–201.  
  • Ztratil plán života, Literární noviny, 12. prosince 2005, r. XVI, č. 50, s. 10 (rozhovor Viktora A. Debnára s Františkem Listopadem).
  • Život je trpělivé čekání na špatný konec: Rozhovor s Viktorem A. Debnárem, editorem knihy Bohuslava Brouka Zde trapno existovat, Kulturní magazín UNI, 1. 3. 2008, r. XVIII, č. 3, s. 29–31.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]