Anna Freudová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anna Freudová
Sigmund Freud se svou dcerou Annou
Sigmund Freud se svou dcerou Annou
Narození 3. prosince 1895
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 8. října 1982 (ve věku 86 let)
Londýn
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Povolání psycholog, psychiatr a spisovatel literatury faktu
Ocenění Čestný prsten města Vídně
Velká zlatá medaile za zásluhy o Rakouskou republiku
Rodiče Sigmund Freud a Martha Bernays
Příbuzní bratr Ernst Ludwig Freud
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Freudová (3. prosince 1895, Vídeň[1]9. října 1982, Londýn) byla rakousko-uhersko-britská psychoanalytička židovského původu, dcera zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda. Je zakladatelkou egopsychologie a dětské psychoanalýzy. Jejím nejvýznamnějším konceptem jsou obranné mechanismy Ega a systém paralelních vývojových linií. Věnovala se též problému puberty a adolescence. Byla 99. nejcitovanějším psychologem ve 20. století.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se ve Vídni jako šesté a poslední dítě zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda a jeho manželky Marthy Bernays.

Obrany Ega[editovat | editovat zdroj]

Freudová navázala především na otcovu práci Já a Ono z roku 1923. Svou pozornost nejprve soustředila na problém, jaké obrany užívá Ego v analytickém procesu vůči impulsům z Id, které psychoanalytická technika probouzí a vyvolává. Úkolem analytika bylo podle Freudové především interpretovat tyto obrany, odhalit je pacientovi, tím je zlikvidovat a přimět ho tak k náhledu, jaký pudový impuls ho vlastně trápí. Problém je, že některé obrany Ega jsou nevědomé, a také že některé obranné techniky jsou vrostlé přímo do charakteru člověka. Proto se interpretace soustřeďuje především na tyto aspekty Ega, a proto také se psychoanalýza vlivem Freudové pozvolna přetransformovala na ego-psychologii, neboť pudový impuls - původní předmět zájmu freudovské psychoanalýzy - prakticky zcela ustoupil do pozadí. Vrůstání obran do charakteru také umožnilo přesun pozornosti analytiků k normální osobnosti, klasická freudovská analýza se soustřeďovala naopak na psychopatologii. Své poznatky o obranách Ega Freudová shrnula především do přelomové práce Ego a obranné mechanismy z roku 1936. Zde rozlišila 10 základních obranných technik Ega:

Na Freudové práce o obranách navázal zejména Ernst Kris a Joseph Sandler, který pracoval spolu s Freudovou na klinice v Hampsteadu a vypracoval zde diagnostický systém tzv. Hampsteadský index obran.

Sebrané spisy[editovat | editovat zdroj]

  • Sv. 1. Introduction to Psychoanalysis: Lectures for Child Analysts and Teachers (1922–1935)
  • Sv. 2. Ego and the Mechanisms of Defense (1936)
  • Sv. 3. Infants Without Families Reports on the Hampstead Nurseries by Anna Freud
  • Sv. 4. Indications for Child Analysis and Other Papers (1945–1956)
  • Sv. 5. Research at the Hampstead Child-Therapy Clinic and Other Papers (1956–1965)
  • Sv. 6. Normality and Pathology in Childhood: Assessments of Development (1965)
  • Sv. 7. Problems of Psychoanalytic Training, Diagnosis, and the Technique of Therapy (1966–1970)
  • Sv. 8. Psychoanalytic Psychology of Normal Development

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození
  2. Haggbloom, S.J.; et al. (2002). "The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century". Review of General Psychology 6 (2): 139–152

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Coles, Robert (1992). Anna Freud: The Dream of Psychoanalysis. Reading, Mass.: Addison-Wesley. ISBN 0-201-57707-0.
  • Freud, Anne: Já a obranné mechanismy. Praha: Portál , 2006. ISBN 80-7367-084-4
  • Peters, Uwe Henrik (1985). Anna Freud: A Life Dedicated to Children. New York: Schocken Books. ISBN 0-8052-3910-3.
  • Young-Bruehl, Elisabeth (1988). Anna Freud: A Biography. New York: Summit Books. ISBN 0-671-61696-X.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]