Sándor Ferenczi
Sándor Ferenczi | |
---|---|
Rodné jméno | Fraenkel Sándor |
Narození | 7. července 1873 Miskolc, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 22. května 1933 (ve věku 59 let) Budapešť, Maďarsko |
Místo pohřbení | Farkasrét Jewish cemetery |
Povolání | psychoanalytik, neurolog a lékař |
Alma mater | Vídeňská univerzita (1890–1894) |
Témata | psychoanalýza |
Rodiče | Bernát Ferenczi |
Vlivy | Sigmund Freud |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sándor Ferenczi (7. července 1873 Miskolc, Rakousko-Uhersko – 22. května 1933 Budapešť, Maďarsko), původním jménem Sándor Fränkel, byl maďarský psychoanalytik židovského původu, jeden z prvních žáků Sigmunda Freuda.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako Sándor Fränkel židovským rodičům v rakousko-uherském Miškovci. Jeho rodiče byli polští Židé Baruch Fränkel a Rosa Eibenschütz, kteří si později příjmení pomaďarštili na Ferenczi.
Učení
[editovat | editovat zdroj]Ferenczi v rámci psychoanalýzy usiloval především o rozšíření jejích možností léčby směrem k těžším psychopatologiím (psychóza), které Freud považoval za psychoanalyticky neléčitelné. Vytvořil některé ze základních konceptů psychoanalýzy – například pojem introjekce pochází od něj.[zdroj?!] Ve dvacátých letech se však Ferenczi začal Freudovi vzdalovat. Jednak byl blízkým spolupracovníkem Otto Ranka, s jehož exkomunikací z psychoanalytického okruhu se smiřoval těžce, a pak se s Freudem neshodl v otázce sexuálně zneužívaných pacientů. Ferenczi považoval tvrzení svých pacientů o tom, že byly sexuálně zneužíváni v dětství, za pravdivé. Freud fakt sexuálních zneužití dětí nezpochybňoval, ale považoval Ferencziho důraz v této otázce za útok na svou teorii neurózy, neboť její základní kámen Freud položil tehdy, když pochopil, že vyprávění o zneužití (zejména u hysterek) je povětšinou neurotickou fantazií, a že neurotik se vyznačuje tím, že fantazie má na něj stejný účinek jako realita. Freud považoval Ferencziho názory za pokus renovovat jeho původní, předpsychoanalytickou teorii traumatu. Ferenczi přišel i s novinkami v oblasti techniky analýzy – domníval se, že psychoanalytik by měl být v léčbě mnohem aktivnější a empatický. Ferenczi ovlivnil řadu pofreudovských směrů v psychoanalýze, zejména interpersonální psychoanalýzu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- FERENCZI, Sándor: Klinický deník. Praha: Portál , 2014. ISBN 978-80-262-0626-2
- WOLMAN, B. B. (1977). International encyclopedia of psychiatry, psychology, psychoanalysis, & neurology. Aesculapius Publishers, New York.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sándor Ferenczi na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Sándor Ferenczi