Jiří Pechar
| doc. PhDr. Jiří Pechar | |
|---|---|
| Narození | 7. května 1929 Příbram |
| Úmrtí | 22. srpna 2022 (ve věku 93 let) Praha |
| Povolání | estetik, filosof, literární teoretik, překladatel |
| Témata | literární historie, filozofie, estetika, překlad a literární tvorba |
| Ocenění | důstojník Řádu umění a literatury (1991) Cena Toma Stopparda (1997) Státní cena za literaturu a překladatelské dílo (2014) pamětní medaile Jana Patočky (2018) |
| Příbuzní | Vladimír Pechar (bratr) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jiří Pechar (7. května 1929 Příbram – 22. srpna 2022 Praha)[1] byl český estetik, filozof, literární teoretik a překladatel. Jeho učitelem byl Václav Černý. Od padesátých let 20. století se věnoval překladatelské činnosti, v níž se soustředil na básnická, vědecká a zejména prozaická díla především z románské oblasti. V polovině šedesátých let se začal věnovat překladům významných společenskovědních a filozofických děl. Vybudoval také rozsáhlé vlastní dílo, studie z literární historie a teorie, filozofické práce a vlastní literární dílo.
Život
[editovat | editovat zdroj]Jiří Pechar se narodil v roce 1929 v Příbrami v rodině obchodníka Františka Pechara. Když mu bylo 12 let, jeho otec zemřel a matka po ovdovění vlastnila zhruba do roku 1949 konfekci v Příbrami. Jiří měl o dva roky mladšího bratra Vladimíra, který se stal výtvarníkem.[2]
Po maturitě (1947) na gymnáziu v Příbrami vystudoval srovnávací historii literatury na FF UK v Praze a v roce 1952 získal titul PhDr. Po vojenské službě, kterou absolvoval u pomocného technického praporu,[3] pracoval jako redaktor v tiskovém oddělení v nakladatelství ČSAV. Redigoval informační časopis Vědecká kniha, do něhož sám přispíval články o odborných publikacích, reportážemi a rozhovory. Po propuštění z politických důvodů v roce 1958 přes 30 let překládal ve svobodném povolání.[4] Kvůli styku s disidenty a publikování v samizdatu neunikl pozornosti Státní bezpečnosti.[3]
Po sametové revoluci se v roce 1990 stal vědeckým pracovníkem Filozofického ústavu ČSAV.[1] Až do roku 2009 zde vedl Oddělení pro výzkum filozofie 20. století a inicioval překlady základních filozofických děl. V roce 1996 se stal docentem na FF UK.[4]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Jiří Pechar je autorem filozofických děl, teoretických prací z oblasti literatury, i vlastní umělecké prózy a poezie. Některé své studie napsal a publikoval francouzsky. Známý je také díky své rozsáhlé překladatelské činnosti, kterou soustavně rozvíjel již od padesátých let 20. století a v níž se soustřeďoval hlavně na díla básnická, vědecká a zejména prozaická. Překládal hlavně z francouzštiny, ze španělštiny, z němčiny, z ruštiny a trochu i z albánštiny.[5] Z francouzštiny, španělštiny a němčiny přeložil více než padesát knih. Kromě Sigmunda Freuda přeložil díla Marcela Prousta či Clauda Léviho-Strausse a mnoha dalších významných autorů evropské literatury 19. a 20. století, např. romány Émila Zoly, Jorise-Karla Huysmanse, Nathalie Sarrautové nebo Roberta Pingeta.[6] Zabýval se také teorií překladu.[4]
V 60. letech napsal knihu Prostor imaginace, kde vyložil základní pojmy učení Sigmunda Freuda a aplikoval je na literární teorii. Kniha ovšem vyšla až roku 1976 v samizdatu (Edice Petlice) pod názvem Psychoanalýza a literatura, oficiálně pak roku 1992. V samizdatu rovněž vydal překlad Freudových textů o kultuře, které nebyly zařazeny do Freudových Vybraných spisů, jež vyšly v 60. a 70. letech ve Státním zdravotnickém nakladatelství.
Posléze se věnoval především literární teorii (Nad knihami a rukopisy, 1996; Dvacáté století v zrcadle literatury, 1999; Interpretace a analýza literárního díla, 2002), ale též próze (Upilované mříže, 2011) i poezii (Slovo v samotě, 2012). Jeho filozofické práce jsou věnovány osobnostem filozofů (studie o Merleau-Pontym, Lévinasovi, Lacan a Freud, 2013), specifickým filosofickým tématům (Být sám sebou. Pojem identity a jeho meze, 1995; Člověk a pravda, 2011) a fenomenologii jako filozofickému směru (Problémy fenomenologie – Od Husserla k Derridovi, 2007).[5] Roku 2009 vyšla jeho kniha vzpomínek Život na hraně.[6]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Během svého života získal Pechar řadu ocenění:[4]
- 1991 důstojník francouzského Řádu umění a literatury za zásluhy o propagaci francouzské literatury
- 1997 Cena Toma Stopparda
- 2000 čestná oborová medaile Akademie věd ČR za zásluhy ve společenských vědách
- 2007 důstojník francouzského Řádu akademických palem
- 2014 Státní cena za celoživotní překladatelské dílo
- 2019 pamětní medaile Jana Patočky AVČR
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Zemřel spisovatel a překladatel Jiří Pechar, držiteli Státní ceny bylo 93 let. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-08-25 [cit. 2022-08-25]. Dostupné online.
- ↑ Vladimír Pechar (1931). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2025-10-31]. Dostupné online.
- 1 2 Zemřel spisovatel a překladatel Jiří Pechar, držiteli Státní ceny bylo 93 let. Aktuálně.cz [online]. 2022-08-25 [cit. 2025-11-01]. Dostupné online.
- 1 2 3 4 Slovník české literatury. slovnikceskeliteratury.cz [online]. [cit. 2025-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-01-17.
- 1 2 Jiří Pechar, In Memoriam – Obec překladatelů [online]. 2025-10-28 [cit. 2025-10-31]. Dostupné online.
- 1 2 Jiří Pechar a neodlučitelná jednota svobody a tvůrčí i lidské kázně [online]. [cit. 2025-11-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Pechar
Osoba Jiří Pechar ve Wikicitátech- Jiří Pechar ve Slovníku české literatury po roce 1945
- Čeští literární teoretici
- Čeští spisovatelé 20. století
- Čeští spisovatelé 21. století
- Čeští filozofové
- Čeští překladatelé
- Čeští esejisté
- Čeští překladatelé z francouzštiny
- Překladatelé do češtiny
- Docenti
- Psychoanalýza
- Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
- Pracovníci Filosofického ústavu AV ČR
- Držitelé Státní ceny za literaturu a překladatelské dílo
- Narození v roce 1929
- Narození 7. května
- Narození v Příbrami
- Úmrtí v roce 2022
- Úmrtí 22. srpna