V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Karel Kosík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel Kosík

Karel Kosík
Narození 26. června 1926
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 21. února 2003 (ve věku 76 let)
Praha
Ocenění Artis Bohemiae Amicis
Politická strana Komunistická strana Československa
Manžel(ka) Růžena Grebeníčková
Děti Antonín Kosík
Irena Kosíková
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
manželka Růžena Grebeníčková
syn Antonín
dcera Irena
syn Štěpán
syn Jan

PhDr. Karel Kosík, DrSc. (26. června 1926 Praha21. února 2003) byl český filosof, historik a sociolog.

Život[editovat | editovat zdroj]

V průběhu druhé světové války studoval na gymnáziu, kde se zapojil do odboje v levicově orientované skupině Předvoj. Dne 17. listopadu 1944 byl zatčen gestapem a později vězněn v Terezíně, kde jako heftlink pracoval na výstavbě podzemní továrny Richard pod Radobýlem.[1] Roku 1945 maturoval na gymnáziu v Praze, poté studoval na Filozofické fakultě UK (do roku 1947), pak studoval do roku 1949 na leningradské a moskevské univerzitě.

Od roku 1953 byl zaměstnán jako vědecký pracovník ve Filosofickém ústavu ČSAV. Původní vyhraněně marxistické pozice opustil koncem 50. let. Především díky své knize Dialektika konkrétního (1963), která byla přeložena do mnoha jazyků, se stal celosvětově přijímaným intelektuálem. Kosík se účastnil činnosti jugoslávské skupiny Praxis a byl členem redakce stejnojmenného časopisu skupiny.

Roku 1968 byl jmenován profesorem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kterým byl až do roku 1970. V letech 19681969 byl členem ÚV KSČ. Roku 1970 byl vyloučen z KSČ a až do roku 1989 žil pouze z honorářů za starší publikace vydávané v zahraničí a z podpory českých emigrantských nadací.

Roku 1990 se vrátil na univerzitu a přednášel zde do roku 1992. Poté přešel do Filosofického ústavu AV.

Za knihu Předpotopní úvahy mu byla v roce 1999 udělena Cena Toma Stopparda (Nadace Charty 77). Ministr kultury Pavel Dostál mu za šíření dobrého jména české kultury udělil v roce 2001 medaili Artis Bohemiae Amicis.

Z manželství s literární teoretičkou Růženou Grebeníčkovou vzešly děti Antonín (matematik), Irena (varhanice a skladatelka) a Štěpán.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Čeští radikální demokraté, 1958
  • Dialektika konkrétního, 1963
  • La nostra crisi attuale, 1969 Řím
  • Kritik der technischen Vernunft, 1973 Frankfurt nad Mohanem
  • Století Markéty Samsové, 1993
  • Jinoch a smrt, 1995
  • Předpotopní úvahy, 1997
  • Poslední eseje, 2005

V 60. letech minulého století přispíval především do Literárních novin a Plamene a koncem 90. let též do Salonu, přílohy Práva.

V životopisných notickách Karla Kosíka (zejména na záložkách knih vydaných v devadesátých letech) bývá nejednou uváděno, že Kosík sepsal okolo roku 1975 "tisícistránkové" dílo, které bylo zabaveno Státní bezpečností. Jedná se však o fikci, která měla ospravedlnit jednak naprostou filosofovu nečinnost v letech 1971–1990, ale také jeho čerpání prostředků z mezinárodních fondů na podporu disidentů.[2] Ve skutečnosti se jednalo o pouhé výpisy z četby, zejména Heideggera. Tématem byl zejména pojem pravdy v evropské myšlenkové tradici. Rukopis byl sice StB při domovní prohlídce zabaven, ale posléze autorovi vrácen. [3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://richard-1.com/
  2. [Např. Karel Hvížďala: Výpověď, Praha : Jan Železný, s. 114-115.]
  3. [Pavel Kohout: Kde je zakopán pes, Praha : Paseka, 2002, s. 406]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]