V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Sergej Machonin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
PhDr. Sergej Machonin
Narození 29. prosince 1918
Moskva
Úmrtí 24. listopadu 1995 (ve věku 76 let)
Praha
Alma mater Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Zaměstnavatelé Mladá fronta DNES
Literární noviny
Děti Lenka Machoninová
Příbuzní Pavel Machonin
Vladimír Machonin
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Příbuzenstvo
bratr Vladimír Machonin
bratr Pavel Machonin
manželka Drahoslava Janderová
dcera Lenka Machoninová
syn Jan Machonin
švagrová Věra Machoninová

Sergej Machonin (29. prosince 1918, Moskva24. listopadu 1995, Praha) byl významný divadelní a literární kritik, divadelní teoretik, dramaturg, scenárista, kulturní redaktorpublicista, překladatelruštiny, slovenštiny, srbochorvatštiny, bulharštiny, němčinyfrancouzštiny, bratr architekta Vladimíra Machonina a sociologa Pavla Machonina, otec herečky Lenky Machoninové, manžel překladatelky Drahoslavy Janderové.

Po studiích na gymnáziu a reálce (maturita 1938) studoval češtinuněmčinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 19391942 byl nacisty vězněn v koncentračním tábořeSachsenhausenu. Po zbytek 2. světové války pracoval jako úředníkredaktor. Po 2. světové válce pokračoval ve studiu na Filozofické fakultě UK, kdy studoval srovnávací literaturu. Studia zakončil doktorátem filosofie v roce 1951. Zároveň s tím pracoval jako redaktor nakladatelství Mladá fronta, později pracoval na Ministerstvu informací a dále také jako dramaturg Československého státního filmuRealistického divadla. Od roku 1954 až do roku 1969 byl redaktorem Literárních novin. V letech 19701973 v důsledku normalizace pracoval jako noční hlídač, v roce 1973 odešel do důchodu, publicistické, překladatelské a literární činnosti se věnoval pouze v samizdatu nebo pod cizími jmény. Na přelomu let 1976/1977 jako jeden z prvních podepsal Chartu 77. V roce 1990 se vrátil zpět do Literárních novin.

In memoriam byl v roce 1996 (za tvorbu předchozího roku) ohodnocen Cenou Toma Stopparda a Cenou Josefa Jungmanna.[1]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

  • 1945 Domluvíte se rusky? – učebnice ruštiny
  • 1982 Čím jsem žil – memoáry malíře Jana Baucha
  • 1995 Příběh se závorkami – kniha vzpomínek a úvah
  • 2005 Šance divadla – výbor studií a článků (editorsky připravily B. Topolová a T. Pokorná)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.ucl.cas.cz/ceny/?o=45