V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Věra Machoninová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Věra Machoninová
Narození 27. září 1928 (88 let)
Strakonice
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Příbuzenstvo
manžel Vladimír Machonin
sestra Blanka Petrová
dcera Eva Smetanová
dcera Pavla Kordovská
dcera Anna Šedivá
synovec Martin Petr
synovec Ivan Petr
vnuk Jan Kordovský
vnučka Marie Kordovská
vnuk Vojtěch Kordovský
vnuk Tomáš Smetana
vnuk Adam Smetana
vnuk Viktor Smetana
vnučka Eva Šedivá
vnučka Zuzana Šedivá
vnučka Jana Šedivá
švagr Pavel Machonin
švagr Otto Petr
švagrová Drahoslava Janderová
neteř Lenka Machoninová
švagr Sergej Machonin

Věra Machoninová (* 27. září 1928 Strakonice) je česká architektka, se svým manželem Vladimírem Machoninem tvořila ve stylu brutalismu. Jejich realizovaných návrhů není mnoho, zato jsou nepřehlédnutelné. Nejvíce se stala proslulou svým návrhem budovy obchodního domu Kotva v Praze.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se ve Strakonicích a roku 1947 maturovala na reálném gymnáziu v Jičíně. Poté nastoupila na fakultu architektury a pozemního stavitelství na ČVUT, kterou ukončila v roce 1952.

Po absolvování vysoké školy pokračovala do Státního projektového ústavu v Praze, roku 1967 však ústav opustila a společně se svým manželem ing. arch. Vladimírem Machoninem založila Architektonický ateliér Alfa, který s dalšími třemi ateliéry vytvořil Sdružení projektových ateliérů v Praze. Úspěchy ateliéru v soutěžích je ovšem neochránili před komunistickou zvůlí. Spíše naopak, zvláště když Machoninovi nepodepsali souhlas se sovětskou okupací. Po roce 1970 se nemohli účastnit architektonických soutěží ani publikovat. Sdružení projektových ateliérů zaniklo. Bez soutěží nejsou zakázky, takže musela začít pracovat v Projektovém ústavu hlavního města Prahy, převážně jako dozor u rozpracovaných projektů. Kromě toho se věnovali méně exponované interiérové tvorbě. Listopad 1989 přinesl manželům Machoninovým naději na obnovení jejich činnosti, ale o rok později Vladimír Machonin zemřel a jejich éra společného díla se definitivně uzavřela.

V roce 1991 založila vlastní architektonickou kancelář – Ateliér Alfa, která je dodnes aktivní pod jejím jménem. V roce 2006 dostala Cenu za celoživotní dílo Obce architektů.

Se svým manželem má tři dcery, jedna se stala architektkou, dvě jsou lékařky.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Už čtyři roky po ukončení studia na ČVUT získala se svým manželem první cenu v soutěži na Dům kultury v Jihlavě, k němuž náležel i rozsáhlý areál. Roku 1964 vyhráli další architektonickou soutěž, tentokrát na areál Mezinárodního hotelu a festivalového kina v Karlových Varech, který zahrnoval několik sálů, hotel, restaurace a další prostory, včetně padesátimetrového bazénu. Usilovala také o budovu univerzity v Dublinu; její tým získal třetí místo (1966).

Architektonický ateliér Alfa, který založila s manželem po odchodu ze Státního projektového ústavu, dostal hned v roce 1968 nabídku na Dům bytové kultury v Praze, který byl zaměřen na prodej designového nábytku. Realizace trvala jedenáct let. Velkým úspěchem bylo první místo v architektonické soutěži na obchodní dům Kotva na Náměstí republiky v Praze. V témže roce zvítězil i jejich návrh na budovu velvyslanectví ČSSR v tehdejším východním Berlíně.

Kvůli několikaletým prodlevám i celkové pomalosti stavění za socialismu realizace jejich vítězných projektů ze 60. let probíhala až v době, kdy už naplno vítězila normalizace, takže pokud jejich jméno proniklo na veřejnost, byli oba architekti nezasvěcenými považovány za přisluhovače režimu. Svým dílem k tomu přispěl i jejich architektonický styl – silový, mohutný, pádný, často ne zcela citlivý k okolní zástavbě. I jejich vlastní dům ve svahu nad Smíchovem je ukázkou čistého brutalismu, Přesto jejich díla nelze řadit k politicky exponovaným stavbám, natož je přirovnávat k bizarnostem, které si prosadili komunističtí papaláši. Vždy se jedná o svébytnou, unikátní budovu, dobře plnící účel. I nejkontroverznější dílo – komplex Thermal, bez kterého by se karlovarský filmový festival dodnes neobešel, ukazuje na propojenost s tehdejší evropskou architekturou.[2]

Po smrti svého manžela Vladimíra Machonina pracovala sama ve své vlastní kanceláři Ateliér Alfa, kde dále úspěšně projektovala. Kromě rodinných a bytových domů navrhovala ke všem budovám také interiér ladící ke stylu budovy, vznikla tím mimo jiné i řada originálního sedacího zařízení, dodnes vídaného na tematických výstavách.[3]

Většina prací manželů Machoninových zůstala pouze v soutěžních projektech. Podílela se na projektech také s jinými architekty, například s Karlem Pragerem nebo Břetislavem Tomášem.

Brutalistická architektura je výrazná a dominantní, proto byly tyto stavby z masivního betonu často kritizovány pro ignorování okolní zástavby. Tomu se nevyhnula ani Věra Machoninová. Její návrhy mnohdy vyřešily problémy, se kterými se ostatní neuměli vypořádat. (Při projektování Kotvy dosáhla například velké prodejní plochy na poměrně malé parcele. Také její návrh zahrnoval tehdy naprostou novinku – podzemní garáže.[4]) Veřejnost však většinou nedoceňuje osobitá gesta brutalistních architektů.

Realizované projekty[editovat | editovat zdroj]

S manželem[editovat | editovat zdroj]

  • Dům kultury v Jihlavě (projekt 1956, realizace 1961)
    Dům bytové kultury v Praze
  • Areál Mezinárodního hotelu a festivalového kina v Karlových Varech (projekt 1964, realizace 1977)
  • Dům bytové kultury v Praze (projekt 1968, realizace 1977)
  • Obchodní dům Kotva v Praze (projekt 1970, realizace 1974)
  • Budova velvyslanectví ČSSR v Berlíně (projekt 1970, realizace 1978)
  • Ubytovna podniku Teplotechna v Praze, Ječná 243 (1978 - 1984)

Sama[editovat | editovat zdroj]

  • Centrální náměstí města Štětí (1996)
  • Centrum města Jablonec nad Nisou (1999)

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.zijemenaplno.cz/Clanky/a213-Vera-Machoninova-Verim-v-dalsi-generaci.aspx
  2. http://www.archiweb.cz/news.php?type=arch&action=show&id=9539
  3. http://www.novinky.cz/bydleni/tipy-a-trendy/220233-nabytek-a-architektura-od-machoninovych-vzbuzuji-obdiv-i-nostalgii.html
  4. http://www.berlinska-zed.ic.cz/velvyslanectvi.htm
  5. Archiweb. Pocta ČKA 2014: Věra Machoninová. Česká komora architektů, 01.12.2015.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • In Pavel Směták, Klára Pučerová. 60’/70’ : Věra a Vladimír Machoninovi = Věra and Vladimír Machonin : katalog výstavy 22/12/2010-30/01/2011. Praha : Galerie Jaroslava Fragnera, 2010. ISBN 978-80-904484-1-4.  (cz, en)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]