Psychoanalytické směry

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Psychoanalýza je vnitřně značně diferencována a štěpí se na řadu škol a směrů.

Klasická teorie (též freudiáni)[editovat | editovat zdroj]

další představitelé: Franz Alexander, Abram Kardiner, Viktor Tausk, Sandor Radó, Lou Andreas-Salomé, Otto Fenichel, Otto Isakower, Marie Bonapartová, Wilhelm Stekel

Individuální psychologie[editovat | editovat zdroj]

Analytická psychologie[editovat | editovat zdroj]

Freud-marxismus[editovat | editovat zdroj]

Kleiniáni[editovat | editovat zdroj]

další představitelé: Paula Heimannová, Susan Sutherland Isaacsová

Egopsychologie (též Strukturální teoretici)[editovat | editovat zdroj]

  • Anna Freudová - rozvíjela teorii obran, definovala pojem identifikace s nepřítelem
  • Hans Loewald - redefinoval primární a sekundární proces, zkoumal roli jazyka ve vývoji
  • Heinz Hartmann - rozvíjel teorii adaptace, definoval pojmy bezkonfliktní funkce Ega, neutralizace pudu, průměrně očekávané prostředí

Další představitelé: Ernst Kris, Paul Federn, Edward Glover, David Rapaport

Britští objektní teoretici (též Nezávislá škola, Britská psychoanalýza)[editovat | editovat zdroj]

Další představitelé: Masud Khan, Margaret Little, Christopher Bollas

Lacanovci (též Francouzská psychoanalýza)[editovat | editovat zdroj]

Další představitelé: Guy Rosolato

Kulturní psychoanalýza[editovat | editovat zdroj]

Interpersonální psychoanalýza[editovat | editovat zdroj]

Další představitelé: Jay Greenberg, Lewis Aron, Stuart Pizer, Charles Spezzano, Benjamin Wolstein

Selfpsychologie[editovat | editovat zdroj]

Další představitelé: Joseph Lichtenberg, Frank Lachmann, Beatrice Beebeová, Robert Storolow, Howard Bacal

Feministická psychoanalýza[editovat | editovat zdroj]

Existenciální psychoanalýza[editovat | editovat zdroj]

Hermeneutická psychoanalýza[editovat | editovat zdroj]

  • Roy Schafer - definoval pojmy činitel a vyprávění (retelling)

Další autoři a myslitelé ovlivnění psychoanalýzou (svět)[editovat | editovat zdroj]

  • Charles Mauron - autor nejznámější aplikace psychoanalýzy na literární teorii, tzv. psychokritiky

Další autoři a myslitelé ovlivnění psychoanalýzou (Češi)[editovat | editovat zdroj]

  • Bohuslav Brouk - první přehledy o psychoanalýze v českém prostředí, knihy Zde trapno existovat, Lidé a věci
  • Karel Teige - freudovsky inspirované texty, obvinění z freudismu jedním z hlavních obvinění ve štvavém článku Teigovština v Tvorbě''
  • Michal Černoušek - napsal původní český Freudův životopis - Sigmund Freud - dobyvatel nevědomí
  • Josef Fulka - uvádí lacanismus do českého kontextu, knihy Zmeškané setkání, Psychoanalýza a francouzské myšlení
  • Jan Stern - parodoval psychoanalýzu v několika knihách
  • Michael Hauser - rozvíjí lacanismus ze žižekovských pozic, kniha Kritika depolitizovaného rozumu
  • Jan Švankmajer - natočil mimo jiné "psychoanalytickou komedii" Přežít svůj život

Čeští psychoanalytici[editovat | editovat zdroj]

  • Jiří Kocourek - provozoval Psychoanalytické nakladatelství, ředitel Psychoanalytického institutu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

ŠEBEK, Michael: Předválečný vývoj psychoanalýzy v Čechách in Psychoanalýza v Čechách: Sborník ze semináře ke 140. výročí narození Sigmunda Freuda (ed. Martin Mahler), Praha 1997. ISBN 80-85844-34-6

FONAGY, Peter TARGETOVÁ, Mary: Psychoanalytické teorie, Praha, Portál 2005.

MITCHELL, Stephen, BLACKOVÁ, Margaret: Freud a po Freudovi, Praha, Triton 1999.

RYCROFT, Charles: Kritický slovník psychoanalýzy, Praha, Psychoanalytické nakladatelství 1993.