Michael Hauser

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
doc. Mgr. Michael Hauser, Ph.D.
Hauser2019.jpg
Narození 30. března 1972 (49 let)
Trutnov
Alma mater Univerzita Karlova
Pracoviště Univerzita Karlova
Filosofický ústav Akademie věd ČR
Obory kapitalismus a postmoderní filosofie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michael Hauser (* 30. března 1972 Trutnov[1]) je český levicově zaměřený filosof, překladatel, pedagog a zakladatel občanského sdružení Socialistický kruh, jehož byl do roku 2014 předsedou. Tématem jeho filosofie je kritika kapitalismu a postmodernismus v éře globalizace; vychází zejména z díla Theodora Adorna a dalších představitelů Frankfurtské školy, Alaina Badioua či Slavoje Žižka. Působí na katedře občanské výchovy a filozofie při Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, v letech 2014 až 2020 byl členem Rady České televize.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po gymnáziu nastoupil do noviciátu jezuitského řádu, po devíti měsících ho ale opustil. Poté vystudoval filosofii na FF UK, doktorskou práci obhájil v roce 2004 (Moderna a negativita. Adornovo pojetí). Působí ve Filosofickém ústavu Akademie věd v Oddělení filosofie XX. století a přednáší na PedagogickéFilozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Zabývá se kritickou teorií a neomarxismempostmarxismem ve vztahu ke krizovým momentům současné civilizace. Přeložil knihu Slavoje Žižeka Nepolapitelný subjekt či knihu Theodora AdornaMaxe Horkheimera Dialektika osvícenství. Kromě Filosofického časopisu publikuje též v Salonu (literární příloze Práva), A2Literárních novinách.

V roce 2002 založil občanské sdružení Socialistický kruh (SOK), které usiluje o recepci současné levicové teorie a o vzájemnou komunikaci mezi filosofií, sociologiíekonomií. V roce 2006 byl jedním z iniciátorů výzvy Jsme občané! upozorňují na defekty demokracie v ČR. Pracoval na grantovém projektu GA AV Negativní humanismus soustřeďující se na proměny a nová východiska subjektivity v postmoderně.

V březnu 2014 byl zvolen Poslaneckou sněmovnou PČR členem Rady České televize.[2] Do Rady ČT jej navrhl Filosofický ústav AV ČR; získal 133 hlasů od přítomných poslanců.[3] Funkci člena Rady ČT vykonával do března 2020.[4]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Adorno: moderna a negativita (2005)
  • Prolegomena k filosofii současnosti (2007)
  • Sociální stát a kapitalismus (2007) (editor)
  • Humanismus nestačí. Rozhovor se Slavojem Žižkem (2008)
  • Cesty z postmodernismu. Filosofická reflexe doby přechodu (2012)
  • Kapitalismus jako zombie neboli Proč žijeme ve světě přízraků (2012)
  • Kopat do žuly motykou. Rozhovory s Michaelem Hauserem (2014)
  • Katarze. (2015)

Knižní překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Fromm, E., Obraz člověka u Marxe. Luboš Marek, Brno 2004.
  • Fabreová, C., Ústavní zakotvení sociálních práv. FILOSOFIA, Praha 2004.
  • Žižek, Sl., Nepolapitelný subjekt. Chybějící střed politické ontologie. Luboš Marek, Brno 2007.
  • Adorno, Th. W. – Horkheimer, M., Dialektika osvícenství (ve spolupráci s M. Váňou), OIKOYMENH, Praha (vyjde v roce 2008).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mgr. Michael Hauser [online]. Katedra občanské výchovy a filozofie Pedagogické fakulty UK v Praze [cit. 2014-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-01.  – neplatný odkaz !
  2. Rada České televize je už kompletní, u rozhlasu ale poslanci zvolili jen dva radní [online]. iHNed.cz, 2014-03-26 [cit. 2014-03-26]. Dostupné online. 
  3. Vzácná shoda: radní na jeden zátah doplnili Radu ČT všemi šesti lidmi [online]. Mediář.cz, 2014-03-26 [cit. 2014-03-27]. Dostupné online. 
  4. Poslanci volili členy televizní a rozhlasové rady, uspěli Bradáč, Kysilka, Šlégr a Pokorný. Zbývají 4 místa. iROZHLAS.cz [online]. 2020-03-11 [cit. 2020-03-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]