Franz Alexander

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Franz Alexander
Gedenktafel Franz Alexander.jpg
Narození 22. ledna 1891
Budapešť
Úmrtí 8. března 1964 (ve věku 73 let)
Palm Springs
Zaměstnavatel Chicagská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska na Ludwigkirchstraße 9 v Berlíně

Franz Alexander (původním jménem Alexander Ferenc Gábor) (22. ledna 18918. března 1964) byl maďarsko-americký psychoanalytik, který se věnoval především otázkám psychosomatiky a psychoanalytické kriminologie. Svými názory značně ovlivnil Erika Eriksona a Heinze Kohuta.

Narodil se v Budapešti, ale studoval v Berlíně, kde také potkal psychoanalytika Karla Abrahama, u něhož podstoupil výcvik. Později sám analyzoval například Freudova syna Olivera. Roku 1930 byl pozván jako profesor na Univerzitu v Chicagu a v USA již zůstal.

Zajímala ho otázka delikvence a kriminality, v této souvislosti hovořil o takzvaném "úplatném Superegu" zločinců.

Spolu s Freudem a Ferenczim rovněž definoval pojmy autoplastická adaptace (pacient se spíše přizpůsobuje prostředí) a aloplastická adaptace (pacient se spíše snaží měnit prostředí).

Ve čtyřicátých letech se věnoval především otázkám psychosomatiky a rozvíjel Ferencziho koncept "korektivní emocinální zkušenosti". Jím se Ferenczi (a s ním i Alexander) vzdálil psychoanalýze. Sám Alexander za to byl kritizován, mimo jiné Edwardem Gloverem a Jacquesem Lacanem. Až v šedesátých letech 20. století se k Alexanderovým myšlenkám vrátil Heinz Kohut a selfpsychologové.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • 1931 The Criminal, the judge and the public: A psychological analysis
  • 1960 The Western mind in transition : an eyewitness story
  • 1968 The history of psychiatry; An evaluation of psychiatric thought and practice from prehistoric times to the present
  • 1969 Roots of crime: psychoanalytic studies
  • 1980 Psychoanalytic therapy. Principles and application
  • 1984 The medical value of psychoanalysis
  • 1987 Psychosomatic Medicine: Its Principles and Applications

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MOBERLY, E. R.: The Psychology of Self and Other, London, Tavistock Publications 1985