Franz Alexander

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Franz Alexander
Gedenktafel Franz Alexander.jpg
Narození 22. ledna 1891
Budapešť
Úmrtí 8. března 1964 (ve věku 73 let)
Palm Springs
Zaměstnavatel Chicagská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska na Ludwigkirchstraße 9 v Berlíně

Franz Alexander (původním jménem Alexander Ferenc Gábor) (22. ledna 18918. března 1964) byl maďarsko-americký psychoanalytik, který se věnoval především otázkám psychosomatiky a psychoanalytické kriminologie. Svými názory značně ovlivnil Erika Eriksona a Heinze Kohuta.

Narodil se v Budapešti, ale studoval v Berlíně, kde také potkal psychoanalytika Karla Abrahama, u něhož podstoupil výcvik. Později sám analyzoval například Freudova syna Olivera. Roku 1930 byl pozván jako profesor na Univerzitu v Chicagu a v USA již zůstal.

Zajímala ho otázka delikvence a kriminality, v této souvislosti hovořil o takzvaném "úplatném Superegu" zločinců.

Spolu s Freudem a Ferenczim rovněž definoval pojmy autoplastická adaptace (pacient se spíše přizpůsobuje prostředí) a aloplastická adaptace (pacient se spíše snaží měnit prostředí).

Ve čtyřicátých letech se věnoval především otázkám psychosomatiky a rozvíjel Ferencziho koncept "korektivní emocinální zkušenosti". Jím se Ferenczi (a s ním i Alexander) vzdálil psychoanalýze. Sám Alexander za to byl kritizován, mimo jiné Edwardem Gloverem a Jacquesem Lacanem. Až v šedesátých letech 20. století se k Alexanderovým myšlenkám vrátil Heinz Kohut a selfpsychologové.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • 1931 The Criminal, the judge and the public: A psychological analysis
  • 1960 The Western mind in transition : an eyewitness story
  • 1968 The history of psychiatry; An evaluation of psychiatric thought and practice from prehistoric times to the present
  • 1969 Roots of crime: psychoanalytic studies
  • 1980 Psychoanalytic therapy. Principles and application
  • 1984 The medical value of psychoanalysis
  • 1987 Psychosomatic Medicine: Its Principles and Applications

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MOBERLY, E. R.: The Psychology of Self and Other, London, Tavistock Publications 1985