Heinz Hartmann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Heinz Hartmann
Jauregg and coworkers Vienna.JPG
Narození 4. listopadu 1894
Vídeň
Úmrtí 17. května 1970 (ve věku 75 let)
Rockland County
Alma mater Vídeňská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heinz Hartmann (4. listopadu 1894 Vídeň, Rakousko-Uhersko17. května 1970 Stony Point, New York, USA) byl rakouský psychoanalytik, jeden ze zakladatelů směru psychoanalýzy nazývaného egopsychologie. Svou pozornost přesunul od patologického vývoje k normálnímu vývoji psýchy, od psychickému konfliktu k nekonfliktnímu fungování.

Hartmann se narodil ve Vídni. Jeho otec byl historik a velvyslanec Rakousko-Uherska v Německu. Matka byla známou sochařkou. Hartmann vystudoval lékařství. Roku 1934 vstoupil do psychoanalýzy k Sigmundu Freudovi. Svou první zásadní práci vydal roku 1937. Krom Freuda ho velmi ovlivnilo učení Charlese Darwina, které ho přimělo dívat na psýchu z hlediska adaptace.

Hartmann odmítl Freudův názor, že dítě se rodí do světa zcela narcistické, obrácené k sobě - v jeho pohledu se rodí již s psýchou biologicky připravenou k interakci s prostředím, psýcha má podle Hartmanna v sobě zakódováno "průměrně očekávané prostředí". Dále se vyvíjí podle toho, jak moc se skutečnost od tohoto očekávaného prostředí odchyluje.

Vrozené jsou podle Hartmanna také některé „bezkonfliktní schopnosti Ega“ (jazyk, vnímání, chápání objektů, myšlení), ty nejsou v jeho pojetí výsledkem konfliktu subjektivity, pudu a prostředí jako u Freuda. Ego je podle Hartmanna schopno „neutralizovat“ agresivní a sexuální energii a používat ji ke svým bezkonfliktním adaptivním účelům.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MITCHELL, Stephen, BLACKOVÁ, Margaret: Freud a po Freudovi, Praha, Triton 1999. ISBN 80-7254-029-7
  • BERMANN, M.: The Hartmann Era, New York, Other Press 2000.
  • BORNSTEIN, Melvin: A Reappraisal of Heinz Hartmann's Contributions, Analytic Press 1995.