Přeskočit na obsah

Vladimír Šlapeta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc.
Vladimír Šlapeta v roce 2022
Vladimír Šlapeta v roce 2022
Narození5. května 1947 (78 let)
Olomouc
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Povolánípedagog, architekt, učitel, historik architektury, historik, historik umění, vysokoškolský učitel a spisovatel literatury faktu
OceněníCena města Brna (2008)
Cena Jihomoravského kraje (2018)
DětiAnna Šlapetová, Barbora Šlapetová, Jan Šlapeta, Tereza Šlapetová
RodičeLubomír Šlapeta
PříbuzníIvan Šlapeta (bratr)
Čestmír Šlapeta (strýc)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Šlapeta (* 5. května 1947 Olomouc) je český historik a teoretik architektury a vysokoškolský pedagog.

Život a tvorba

[editovat | editovat zdroj]

Vladimír Šlapeta se narodil se sestrou Olgou, dvojčetem, v roce 1947 v rodině architekta Lubomíra Šlapety.

Během studia architektury v Praze se oženil s bývalou spolužačkou z SVVŠ v Olomouci MUDr. Věrou Hirschovou (1971). Žili v Ostravě Hrabůvce do roku 1976, kde se jim během 2 let narodily tři děti: dvojčata Anna a Barbora (1973) a syn Jan (1975). V roce 1976 se odstěhovali do Prahy, kde se jim narodila dcera Tereza (1982).

Po dokončení studia architektury na ČVUT v Praze v roce 1972 začal pracovat jako architekt v Ostravě. V letech 1973–1991 byl vedoucím oddělení architektury Národního technického muzea v Praze. Roku 1986 byl hostujícím docentem na Technické univerzitě v Berlíně, roku 1987 na Technické univerzitě ve Vídni. Roku 1988 obdržel stipendium DAAD v Německu. Roku 2002 byl hostujícím profesorem Univerzity v Lublani.

V období 1991–1997 byl děkanem Fakulty architektury ČVUT a pak do roku 2000 prorektorem ČVUT. V roce 2003 byl opět zvolen děkanem Fakulty architektury ČVUT.[1][2] V období 2006–2010 byl děkanem Fakulty architektury VUT v Brně.[3]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Je autorem řady publikací o moderní architektuře 20. století a urbanismu (Zlín, osada Baba), zejména na Moravě. Napsal texty do katalogů k výstavám soch Josefa Vineckého a architektonického díla Josefa Kranze, Otakara Novotného, Kamila Roškota, Adolfa Loose, Pavla Janáka, Richarda F. Podzemného, Jana Víška, Franka Lloyda Wrighta, Jana Kotěry, Čestmíra Šlapety, Jana Hirda Pokorného, Elly Oehler/Oleárové.

Bibliografie (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Moderní architektura v Prostějově 1900–1950, Prostějov 1977
  • Praha 1900–1978. Průvodce po moderní architektuře, Praha 1978
  • Loos a česká architektura, Louny 1984, 2. vyd. 2000
  • Osada Baba 1932, modely a plány, Praha 2000 (s T. Šenbergerem a P. Ulrichem)
  • Slavné vily Moravskoslezského kraje, Praha 2008 (editor)
  • Slavné vily Zlínského kraje, Praha 2008 (editor)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Vladimír Šlapeta [online]. e-architekt.cz, 2005-09-11 [cit. 2010-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-29. 
  2. ↑ KRATOCHVÍL, Jan. Rozhovor s Vladimírem Šlapetou [online]. archiweb.cz, 2006-04-05 [cit. 2010-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-24. 
  3. ↑ Historie [online]. Fakulta architektury VUT [cit. 2010-06-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ Šlapeta Vladimír | Učená společnost České republiky. www.learned.cz [online]. [cit. 2020-07-17]. Dostupné online. 
  5. ↑ The Jean Tschumi Prize for Architectural Writing prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc. Online (verif. 20230627)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 2, s. 1449-1451, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vladimír_Šlapeta&oldid=24649968“