Jan Gillar
| Jan Gillar | |
|---|---|
| Narození | 24. června 1904 Příbor  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 7. května 1967 (ve věku 62 let) nebo 9. května 1967 (ve věku 62 let) Praha  Československo |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | architekt, urbanista a designér nábytku |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Gillar (24. června 1904, Příbor[1] – 7. května 1967, Praha) byl český funkcionalistický architekt, člen Devětsilu. Jeho patrně nejvýznamnější stavbou je areál bývalých Francouzských škol v Praze 6 – Dejvicích. Byl spoluautorem Národního památníku na Vítkově (Žižkov), podílel se na návrhu vybraných interiérů Obchodního domu Bílá Labuť.
Život a Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině gymnaziálního profesora češtiny a němčiny. Před první světovou válkou se rodina odstěhovala do Plzně, kde Jan Gillar absolvoval průmyslovou školu. V letech 1925–1928 studoval na Akademii výtvarných umění u Josefa Gočára, kde si osvojil pevné základy moderní architektury a přetavil je do vlastního progresivního stylu. Věřil, že architektura nemá být pouze stavbou, ale kulturním symbolem doby – a jeho realizace to dokládají.
V meziválečném období se prosadil jako výrazný představitel českého funkcionalismu. Po druhé světové válce působil ve Stavoprojektu a ve Studijním a typizačním ústavu, kde se věnoval zejména projektům typizovaných školských a občanských budov. 7.Po absolvování pracoval v ateliérech Jana Zázvorky, ve stavební firmě Josefa Záruby-Pfeffermanna a v ateliéru Jaromíra Krejcara. Přátelil se s Karlem Teigem a byl členem levicových spolků Devětsil a Levá fronta. Po zrušení svého ateliéru po roce 1948 pracoval ve Stavoprojektu a od 50. let ve Studijním a typizačním ústavu. Měl dvě dcery, Helenu a Věru. V roce 1964 obdržel státní vyznamenání „Za zásluhy o výstavbu“. Zemřel v Praze roku 1967.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Významné stavby a projekty
Národní památník na Vítkově (Žižkov) – v roce 1925 se spolu s architektem Janem Zázvorkou podílel na vítězném návrhu soutěže, která určovala podobu památníku věnovaného československým legionářům. Gillar se podílel zejména na projektové přípravě a návrhu Armádního muzea (1926–1929). Památník se dodnes řadí k nejvýznamnějším národním stavbám 20. století.
Obchodní dům Bílá labuť, Praha (1939) – podílel se na návrhu vybraných interiérů tohoto proslulého obchodního domu na Florenci, který byl ve své době nejmodernějším ve střední Evropě a stal se ikonou funkcionalistického stavitelství.
Francouzské školy v Dejvicích, Praha (1931–1934) – jeho stěžejní dílo, moderní komplex školních budov oceňovaný jako příklad progresivní architektury.
Obchodní dům Brouk a Babka, Liberec (1935–1936) – moderní obchodní centrum, které se stalo symbolem funkcionalistické architektury severních Čech.
Vila v osadě Baba, Praha (1934) – součást prestižní kolonie rodinných domů, představující vrcholnou ukázku funkcionalistického bydlení.
Vila Karla Teigeho, Praha (1939) – vila spojená s přední osobností české kulturní scény.
Nájemní domy v Praze – zejména ve Veletržní ulici, v Družstevním ochozu a blok „Na Hubálce“ (1930–1939), které byly progresivními příklady moderního městského bydlení s důrazem na hygienu, světlo a prostor.
Domy sociální péče – v Kostelci nad Černými lesy (1939–1942) a na Zbraslavi (1941–1946), ukázka jeho schopnosti spojit architekturu s veřejným a sociálním účelem.
Učňovská škola v Plzni (1949–1952) – reprezentativní příklad poválečné typizované školní výstavby.
Odkaz
Gillar se zapsal do historie jako architekt, který dokázal spojit vizi moderního životního stylu s konkrétními potřebami společnosti. Jeho stavby byly ve své době odvážné a inspirativní – a dodnes působí nadčasově.
Realizované stavby (výběr)
[editovat | editovat zdroj]
- Budova Francouzského reálného gymnázia, Dejvice, Praha 6, 1931–1934
- Nájemní dům, Praha 2, Vinohradská 176, 1932
- Nájemní dům, Praha 7, Veletržní 9, 1934
- Vila v osadě Baba Svazu čs. díla, Praha 6, 1934
- Obchodní dům Brouk a Babka, Liberec, Pražská 15/23, 1935–1936
- Nájemní domy, Praha-Nusle, Družstevní ochoz 22–30, 1936–1937
- Nájemní domy, Praha 7, Vinařská 3, 6 a 7, 1936–1937
- Vila, Praha 5, Nad Bertramkou 1, 1939
- Vila Karla Teigeho, Praha 5, U Šalamounky 5, 1939
- Nájemní domy, Praha 6, Za Hládkovem 10–20, 1939
- Obchodní dům Frank, Kladno, Ivana Olbrachta 60, 1941[2]
- Dům sociální péče, Kostelec nad Černými lesy, 1939–1942
- Dům sociální péče, Zbraslav, 1941–1946
- Učňovská škola, Plzeň, 1949–1952
Spisy
[editovat | editovat zdroj]Jeho stati a články byly otištěny v časopisech Stavitel, ReD, Stavba, Žijeme, Architektura ČSR aj.
Stavby
[editovat | editovat zdroj]
Obytný dům Vinařská 1174/6, Praha 7 – Holešovice
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Kolektiv autorů: Praha – architektura XX. století, Praha : Zlatý řez, 1998, ISBN 80-901562-3-1
- Zdeněk Lukeš: Jan Gillar, Československý architekt XXXI, 1985
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Příbor
- ↑ Obchodní dům Siréna (Kladno, Česko). Středočeská vědecká knihovna v Kladně [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2020-11-11]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Gillar na Wikimedia Commons - medailon na stránkách Prahy 5[nedostupný zdroj]
- Kamil Dvořák: heslo Jan Gillar na archiwebu
- Jan Gillar v databázi Knihovny města Plzně
