Osada Baba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Dům Maule - architekt J. Gočár
Dům Kytlica - architekt J. Gočár

Osada Baba je prvorepubliková funkcionalistická vilová kolonie na jihovýchodní části ostrohu Baba v pražských Dejvicích. Byla vystavěna jako jedna ze šesti evropských kolonií moderního bydlení, které vznikaly z iniciativy Werkbundu na konci 20. a začátku 30. let 20. století. Tyto kolonie měli propagovat moderní funkcionalistickou výstavbu, finančně dostupnou pro široké vrstvy.[1] Osada Baba, jako jediná z kolonií je složena pouze z individuálních domů postavených na míru investorovi. V rámci funkcionalistických kolonií je Baba jednou z nejdochovalejších, protože obdobné výstavby ve Vídni a v Německu byly během 2. světové války poškozeny. Osada Baba je od roku 1993 městskou památkovou zónou.[2]

Příprava výstavby[editovat | editovat zdroj]

Poté, co proběhly výstavy moderní architektury ve Stuttgartu v roce 1927 a Brně 1928, bylo rozhodnuto uspořádat podobnou výstavu moderního bydlení také v Praze. Soutěž byla vyhlášena 16. prosince 1929. Mělo se jednat o minimalistické domy postavené v řadách podle ulice. V roce 1932 koupil Svaz československého díla tříhektarový pozemek mezi Fišerkou a zříceninou Baba, který byl v otevřeném prostoru a měl výhled na Prahu. Projektant urbanistického plánu osady Pavel Janák, předseda Svazu československého díla, do původního zastavovacího plánu vložil další ulici, získal tak menší podélné parcely a prosadil šachovnicový způsob zastavění. Pavlu Janákovi ovšem trvalo tři roky, než se mu povedlo prosadit změny na pražském magistrátu. Do konce roku 1928 byl schválen název Osada Baba a byly vypracovány podmínky pro stavebníky a projekty, dohodnut způsob organizace a schválen rozpočet. V roce 1929 byly plány na výstavbu osady zveřejněny v časopise Výtvarné snahy a zájem o účast v projektu předčil očekávání.[3] Nový regulační plán byl nakonec schválen ministerstvem veřejných prací až v roce 1931.[4]

Všechny funkcionalistické domy měly plochou střechu, často s terasou s výhledem na Prahu. Nakonec nebyl žádný z vítězných návrhů soutěže realizován. Stavitelé zavrhli některé původní představy architektů, vstoupili do projektu a v některých případech si také vyměnili pozemky.[5] Plány vznikaly v letech 1928–1932 a výstavba byla zahájena 25. 4. 1932. Výstavba 33 rodinných domků měla být podle zásad zdravého bydlení. Celá kolonie je dílem několika architektů, kteří byli omezeni jen rámcovými požadavky. Tato kritéria měla omezit především výškové proporce budov a uvolnit dostatečný prostor pro plochy zeleně. Pavlu Janákovi na Babě velice záleželo i proto, že si ji vybral jako místo pro svůj rodinný dům. Řešení zahrady svého vlastního domu ovšem svěřil do rukou architekta Ot. Fierlingra, který s Janákem spolupracoval na celém konceptu zeleně na Babě.

Prostorové řešení domů[editovat | editovat zdroj]

Prostorové rozložení jednotlivých domů bylo šité na míru jednotlivým stavebníkům a bylo projektováno přímo ve spolupráci s nimi, takže zde najdeme různé domy od minimalistického pro bezdětný pár až po rodinnou vilu pro vícečlennou rodinu s domovnickým bytem. Často byly vnitřní prostory řešeny originálním způsobem pomocí posuvných stěn apod.

Vlastní výstavba[editovat | editovat zdroj]

Zahájení výstavby proběhlo 25. dubna 1932. Sedm firem postavilo do podzimu téhož roku prvních 20 domů: Munk, Řezáč, Zaorálek, Vaváček, Lisý, Joska, Bouda, Dovolil, Letošník, Suk, Čeněk, Poláček, Herain, Balling, Heřman, Palička, Uhlíř, Sutnar, Maule a Janák. Ještě na podzim započala výstavba domů Lužná, Bautz a Kytlica, domy Košťál, Jiroušek, Moravec a Linda byly postaveny v letech 1933–1934. V roce 1934 byl postaven dům Glücklich, a v letech 1935-1936 byly postaveny domy Bělehrádek a Mojžíš-Lom.

Konstrukce a konstrukční materiály[editovat | editovat zdroj]

Na rozdíl od podobných osad v zahraničí, nebyly zde použity žádné experimentální materiály a postupy - stavebníci k nim neměli důvěru. 12 domů bylo navrženo s železobetonovým skeletem, 13 má celobetonovou konstrukci, další konstrukci smíšenou. Podlahové desky jsou v celé osadě odlity z betonu tloušťky 8 až 20 cm. Izolace plochých střech byla většinou dělána korkem, vnější stěny byly izolovány heraklitem. Při výstavbě nebyly nikde použity ocelové konstrukce, ani prefabrikované díly.

Domovní vybavení, technologie[editovat | editovat zdroj]

Domy byly většinou vytápěny teplovodním ústředním topením s kotlem na uhlí, v případě domu Poláček bylo použito teplovzdušné vytápění. Okna byla použita jak tradiční špaletová okna, tak moderní dvojitá ocelová posuvná okna i dřevěná kompozitní křídla (dům Žák). V celé osadě bylo použito 5 typizovaných druhů překližkových interiérových dveří. Podlahové krytiny byly většinou linolea, gumy, xylolitové desky, někdy i tradiční dřevěné podlahy. Vnitřní stěny byly většinou hladké, bílé.

Nábytek a vnitřní zařízení[editovat | editovat zdroj]

Většina domů byla, jak bylo zvykem u těchto osad Svazu díla, dodávána včetně vnitřního vybavení. To se týkalo především domů architektů Žáka, Hany Kučerové-Záveské a Heytuma.

Venkovní prostory, zahrady[editovat | editovat zdroj]

Pouze pět domů má přímý vstup z domu do zahrady, což je však dáno především faktem, že se stavělo v prudkém kopci se sklonem až 20 %. V případě osady Baba byl široce diskutován vztah vnějšího a vnitřního prostoru, ale i když jsou ve velké míře použity pásová okna a velkoryse prosklené plochy, je zde všude jasně oddělen prostor pro bydlení a zahrada. Jsou zde však v hojné míře použity volné prostory - především terasy a balkóny. Ukazuje se, že ani za 60 let užívání domů nebylo změněno toto oddělení bydlení od zahrady u žádného z domů.

Stavitelé, obyvatelé[editovat | editovat zdroj]

Celá výstavba osady byla financována přímo stavebníky, což nebylo při jiných obdobných výstavbách zvykem. To vedlo k více individualizovaným návrhům jednotlivých domů. Všichni stavitelé pocházeli z okruhu Svazu československého díla - byly zastoupeny téměř všechny umělecké žánry - malířství Cyrilem Boudou, architektura Pavlem Janákem, grafika a design Ladislavem Sutnarem. Mezi staviteli byli i ministerští radové, řemeslníci, historici umění, spisovatelé, překladatelé, nakladatelé, skladatelé, sociologové, historici, univerzitní profesoři i lékaři. Komunistický režim prezentoval osadu Baba jako buržoazní intelektuální experiment Masarykovy republiky.

Jednotlivé domy[editovat | editovat zdroj]

Tabulka jednotlivých domů[6][7]

Č. ČP Ulice Fotografie Jméno domu Stavebník/ci Povolání stavebníka/ů Architekt/i Postaveno v letech V mapě
1 1705 Na ostrohu 60
Průhledová 10
Baba - Munk 02.jpg
Dům Munk
Kategorie Villa Munk (Baba) na Wikimedia Commons
František Munk a Naďa Munková národohospodář a politolog, 1924 – 1926 generální tajemník Mezinárodní federace studentů, ředitel zahraničního odboru Pražských vzorkových veletrhů a šéfredaktorka časopisu Žena a domov) Josef Fuchs a Otakar Fischel 1931–1932 50°6′54,49″ s. š., 14°23′4,78″ v. d.
2 1706 Na ostrohu 58
Baba - Peřina 02.jpg
Dům Peřina
Kategorie Villa Peřina (Baba) na Wikimedia Commons
Břetislav Peřina a Marie Peřinová František Kerhart 1932–1933 50°6′54,95″ s. š., 14°23′5,91″ v. d.
3 1707 Na ostrohu 56
Baba - Řezáč 01.jpg
Dům Řezáč
Kategorie Villa Řezáč (Baba) na Wikimedia Commons
Václav Řezáč spisovatel, pracovník Ústředního statistického úřadu Vojtěch Kerhart 1932 50°6′55,38″ s. š., 14°23′7,01″ v. d.
4 1708 Na ostrohu 54
Baba - Zaorálek 01.jpg
Dům Zaorálek
Kategorie Villa Zaorálek (Baba) na Wikimedia Commons
Hugo Zaorálek sekční šéf Ministerstva školství Ladislav Žák 1932 50°6′55,67″ s. š., 14°23′8,04″ v. d.
5 1709 Na ostrohu 52
Baba - Vaváček 01.jpg
Trojdům Vaváček
Kategorie Villa Vaváček (Baba) na Wikimedia Commons
Gustav Vaváček a Karla Vaváčková zaměstnanec Ústředního celního úřadu Oldřich Starý 1932–1933 50°6′56,04″ s. š., 14°23′9,09″ v. d.
6 1710 Na ostrohu 50
Baba - Lisý 02.jpg
Dům Lisý
Kategorie Villa Lisý (Baba) na Wikimedia Commons
Emanuel Lisý a Marie Lisá redaktor Československého rozhlasu Antonín Heythum a Evžen Linhart 1932 50°6′56,4″ s. š., 14°23′10,14″ v. d.
7 1711 Na ostrohu 48
Baba - Joska.jpg
Dům Joska
Kategorie Villa Joska (Baba) na Wikimedia Commons
František Joska restaurátor, majitel dekoratérské firmy Jaroslav Fišer a Karel Fišer 50°6′56,71″ s. š., 14°23′11,22″ v. d.
8 1712 Na ostrohu 46
Jarní 7
Baba - Bouda 02.jpg
Dům Bouda
Kategorie Bouda (House) na Wikimedia Commons
Cyril Bouda grafik, malíř a ilustrátor Oldřich Starý 1931–1932 50°6′57,04″ s. š., 14°23′12,15″ v. d.
9 1791 Na ostrohu 41
Jarní 5
Baba - Košťál 02.jpg
Dům Košťál
Kategorie Villa Košťál (Baba) na Wikimedia Commons
Jan Košťál a Anna Košťálová profesor strojního inženýrství na ČVUT, rektor ČVUT František Kerhart 1933–1934 50°6′56,22″ s. š., 14°23′13,62″ v. d.
10 1797 Na ostrohu 43
Baba - Dovolil 01.jpg
Dům Dovolil
Kategorie Villa Dovolil (Baba) na Wikimedia Commons
Karel Dovolil vodohospodářský inženýr Pavel Janák 1932 50°6′55,78″ s. š., 14°23′12,22″ v. d.
11 1796 Na ostrohu 45
Baba - Jiroušek 09.jpg
Dům Jiroušek
Kategorie Villa Jiroušek (Baba) na Wikimedia Commons
Josef Jiroušek a Anna Jiroušková vysoký úředník ministerstva obrany František Kerhart 1933–1934 50°6′55,3″ s. š., 14°23′10,76″ v. d.
12 1795 Na ostrohu 47
Baba Letošník 01.jpg
Dům Letošník
Kategorie Villa Letošník (Baba) na Wikimedia Commons
Václav Letošník a Božena Letošníková politik, sociolog, vedoucí archivu Ministerstva vnitra František Kavalír 1932 50°6′54,78″ s. š., 14°23′9,44″ v. d.
13 1794 Na ostrohu 49
Na Babě 10
Baba - Suk 03.jpg
Vila Suk
Kategorie Villa Suk (Baba) na Wikimedia Commons
Václav Suk a Antonie Suková stavební podnikatel Hana Kučerová-Záveská 1932 50°6′54,46″ s. š., 14°23′8,36″ v. d.
14 1793 Na ostrohu 51
Baba - Čeněk 01.jpg
Dům Čeněk
Kategorie Villa Čeněk (Baba) na Wikimedia Commons
Bohumil Čeněk hudební pedagog Ladislav Žák 1932–1933 50°6′53,79″ s. š., 14°23′6,93″ v. d.
15 1792 Na ostrohu 53
Průhledová 8
Baba - Zadák 02.jpg
Dům Zadák
Kategorie Villa Zadák (Baba) na Wikimedia Commons
Jan Zadák majitel továrny na střešní fólie František Zelenka 1934 50°6′53,26″ s. š., 14°23′5,63″ v. d.
16 1804 Na Babě 14
Průhledová 6
Baba - Lužná 03.jpg
Dům Lužná
Kategorie Villa Lužná (Baba) na Wikimedia Commons
Miloslava Lužná manželka diplomata Zdeněk Blažek a Otakar Fischel 1933 50°6′52,37″ s. š., 14°23′5,76″ v. d.
17 1803 Na Babě 12
Baba - Poláček 01.jpg
Dům Poláček
Kategorie Villa Poláček (Baba) na Wikimedia Commons
Václav Poláček a Marie Poláčková ředitel Salonu Topič, nakladatel Jan Evangelista Koula 1932 50°6′53″ s. š., 14°23′7,29″ v. d.
18 1801 Na Babě 8
Baba Moravec 02.jpg
Dům Moravec
Kategorie Villa Moravec (Baba) na Wikimedia Commons
Moravec ředitel Vojtěch Kerhart 1933–1934 50°6′54,51″ s. š., 14°23′10,67″ v. d.
19 1800 Na Babě 6
Baba - Lindová 02.jpg
Dům Linda
Kategorie Villa Linda (Baba) na Wikimedia Commons
Václav Linda a Pavla Lindová ředitel gymnázia Pavel Janák 1933–1934 50°6′54,92″ s. š., 14°23′11,98″ v. d.
20 1799 Na Babě 4
Baba - Bautz 01.jpg
Dům Bautz
Kategorie Villa Bautz (Baba) na Wikimedia Commons
Ludvík Bautz ředitel tiskárny František Kerhart 1933 50°6′55,3″ s. š., 14°23′13,13″ v. d.
20a 1798 Na Babě 2
Jarní 3
Baba Glücklich 01.jpg
Vila Glücklich
Kategorie Villa Glücklich (Baba) na Wikimedia Commons
Julius Glücklich historik, profesor Masarykovy univerzity Josef Gočár 1934 50°6′55,87″ s. š., 14°23′14,73″ v. d.
21 1783 Na Babě 1
Jarní 1
Nad Paťankou 14
Baba Mojžíš-Lom 03.jpg
Vila Mojžíš-Lom
Kategorie Villa Mojžíš-Lom (Baba) na Wikimedia Commons
Stanislav Mojžíš-Lom ředitel Národního Divadla, právník na ministerstvu školství Josef Gočár 1936–1936 50°6′55,2″ s. š., 14°23′15,8″ v. d.
22 1782 Na Babě 3
Baba - Herain 02.jpg
Dům Herain
Kategorie Villa Herain (Baba) na Wikimedia Commons
Karel Herain ředitel Uměleckoprůmyslového muzea Ladislav Žák 1931–1932 50°6′55,03″ s. š., 14°23′14,84″ v. d.
23 1781 Na Babě 5
Baba - Balling 02.jpg
Dům Balling
Kategorie Villa Balling (Baba) na Wikimedia Commons
Karel Balling skladatel písní a ředitel Ochranného sdružení autorského Hana Kučerová-Záveská 1931–1933 50°6′54,44″ s. š., 14°23′13,16″ v. d.
24 1780 Na Babě 7
Baba - Heřman 04.jpg
Dům Heřman
Kategorie Villa Heřman (Baba) na Wikimedia Commons
František Heřman důstojník Čs. armády Oldřich Starý 1931–1933 50°6′53,88″ s. š., 14°23′11,79″ v. d.
25 1779 Na Babě 9
Baba - Palička 01.jpg
Dům Palička
Kategorie Villa Palička (Baba) na Wikimedia Commons
Jiří Palička a Emílie Paličková stavební podnikatel a textilní výtvarnice Mart Stam a Jiří Palička 1931–1932 50°6′53,47″ s. š., 14°23′10,86″ v. d.
26 Dům s malířským ateliérem S ohledem na archeologické nálezy v místě bylo upuštěno od stavby a parcela zůstala dodnes prázdná František Kerhart nerealizováno
27 1777 Na Babě 11
Baba - Špíšek 02.jpg
Dům Špíšek
Kategorie Špíškova vila na Wikimedia Commons
Ferdinand Špíšek sekční šéf Ministerstva školství, vydavatel časopisu Le Petit Journal de Paris Ladislav Machoň 1933 50°6′52,29″ s. š., 14°23′8,78″ v. d.
28 1776 Na Babě 13
Průhledová 4
Baba - Uhlíř 04.jpg
Dům Uhlíř
Kategorie Villa Uhlíř (Baba) na Wikimedia Commons
Antonín Uhlíř socilog a politik, poslanec za stranu nár. soc. František Kavalír 1932 50°6′51,59″ s. š., 14°23′7,01″ v. d.
29 1790 Průhledová 2
Nad Paťankou 28
Baba Sutnar 04.jpg
Dům Sutnar
Kategorie Villa Sutnar (Baba) na Wikimedia Commons
Ladislav Sutnar grafik, designér, výstavní architekt, malíř Oldřich Starý 1931–1932 50°6′50,6″ s. š., 14°23′7,17″ v. d.
30 1789 Nad Paťankou 24
Baba Bělehrádek 01.jpg
Dům Bělehrádek
Kategorie Villa Bělehrádek (Baba) na Wikimedia Commons
Jan Bělehrádek děkan lékařské fakulty UK František Kerhart 1935–1936 50°6′51,34″ s. š., 14°23′8,62″ v. d.
31 1788 Nad Paťankou 22
Baba Kytlica 03.jpg
Dům Kytlica
Kategorie Villa Kytlica (Baba) na Wikimedia Commons
Karel Kytlica vrchní rada na ministerstvu školství Josef Gočár 1932–1933 50°6′52,61″ s. š., 14°23′10,59″ v. d.
32 1786 Nad Paťankou 18
Baba Maule 03.jpg
Dům Maule
Kategorie Villa Maule (Baba) na Wikimedia Commons
Václav Maule vrchní rada na ministerstvu školství a osvětu, odpovědný za Slovensko Josef Gočár 1931–1932 50°6′53,63″ s. š., 14°23′12,92″ v. d.
33 1785 Nad Paťankou 16
Baba Janák 03.jpg
Dům Janák
Kategorie Villa Janák (Baba) na Wikimedia Commons
Pavel Janák architekt Pavel Janák 1931–1932 50°6′54,19″ s. š., 14°23′14,7″ v. d.
Vila Suk - architektka H. Kučerová-Záveská
Vila Sutnar - architekt O. Starý
Dům Palička - architekt M. Stam
Dům Mojžíš-Lom - architekt J. Gočár
Dům Zaorálek - architekt L. Žák
Janákův vlastní dům - architekt P. Janák


Dostupné mapy ke článku

Z celkového souboru 33 domů jsou nejzajímavější následující:[5]

  • Dům Zadák – Na ostrohu 1792/53 – architekt František Zelenka, postaveno v roce 1934 pro Jana Zadáka, majitele továrny.[5]
  • Vila Suk – Na ostrohu 1794/49 – architektka domu a zahrady Hana Kučerová-Záveská, postaveno v roce 1932 pro stavebního podnikatele Václava Suka, největší z vil v osadě Baba. Architektu při návrhu vily silně ovlivnilo dílo Le Corbusiera. Dům byl koncipován pro pětičlennou rodinu se služkou, po roce 1948 přestavěna na dům pro 3 rodiny, terasa zazděna, fasáda obložena dlaždicemi. V 70. a 80. dům výrazně chátral, v současné době je dům udržovaný, ale potřeboval by rozsáhlejší rekonstrukci.[8]
  • Dům Řezáč – Na ostrohu 1707/56 – architekt Vojtěch Kerhart, postaveno v roce 1932 pro spisovatele Václava Řezáče.[5]
  • Dům Sutnar – Průhledová 1790/2 – architekt Oldřich Starý, postaveno v roce 1932 pro grafika, designera, výstavního architekta a malíře Ladislava Sutnara. Původní majitel v domu bydlel jen do roku 1939, kdy emigroval do USA, v roce 1955 ho odkoupil malíř a restaurátor Karel Mezera, který ji vlastní dodnes. V roce 1969 nechal Mezera vybudovat na jihu parcely budovu s dvougaráží v suterénu. Dům byl jako jediný z osady prohlášen za nemovitou kulturní památku, a to v roce 2000. Rekonstrukce proběhla v letech 2000–2002, vrátila sice některé nevhodné zásahy z minulosti, ale poškodila vzhled domu novým zateplením.[8]
  • Dům Poláček – Na Babě 1803/12 – architekt Jan Evangelista Koula, postaveno pro vydavatele a ředitele Salónu Topič Václava Poláčka. V každém podlaží je jen jeden obytný prostor, rozdělený pouze vestavěným nábytkem. Díky zachovalému interiéru je často používán k natáčení filmů z 30. a 40. let.[5]
  • Dům Špíšek – Na Babě 1777/11.
  • Dům Palička – Na Babě 1779/9
  • Dům Linda – Na Babě 1800/6 – architekt Pavel Janák, stavební firma Jiří Palička, postaveno v letech 1932–1933 pro Václava Lindu, ředitele gymnázia v Praze-Libni a jeho manželku Pavlu Lindovou-Gutfreundovou (sestru sochaře Otto Gutfreunda. V roce 1968 konfiskováno a výrazně přestavěno náměstkem ministra zahraničního obchodu Petrem.[5]
  • Dům Balling – Na Babě 1781/5 – architektka Hana Kučerová-Záveská, postaveno v roce 1932 pro skladatele populárních písní Karla Ballinga.[5]
  • Dům Bautz – Na Babě 1799/4 – architekt František Kerhart, postaveno v roce 1933 pro ředitele tiskárny Ludvíka Bautze, který byl během 2. světové války aktivním fašistou a v roce 1945 byl zastřelen na břehu Vltavy na úpatí Baby.[5]
  • Dům Herain – Na Babě 1782/3 – architekt Ladislav Žák, postaveno v roce 1932 pro historika umění Karla Heraina. Současný majitel se snaží zachovat dům pokud možno v původní podobě.[5]
  • Dům Mojžíš-Lom – Na Babě 1783/1 – architekt Josef Gočár, postaveno v letech 1935–1936 pro ředitele Národního divadla Stanislava Loma (vlastním jménem Stanislava Mojžíše). Do roku 2009 se vila nacházela prakticky v původním stavu. Nový majitel vilu v letech 2009–2010 kompletně zrekonstruoval na základě projektu Jakuba Ciglera. Během rekonstrukce došlo k razantním zásahům v suterénu, které neodpovídaly původnímu duchu projektu, naopak omítka byla vrácena vzorně na původní Gočárův vzhled.[8]
  • Vila Glücklich – Jarní 1798/3 – architekt Josef Gočár, postaveno v roce 1934 pro historika prof. Juliuse Glücklicha. Jedná se o druhou nejrozsáhlejší vilu v osadě. Rodině prof. Glücklicha patřila vila až do roku 2009, nebyly v něm provedeny prakticky žádné zásahy, ale také nebyl příliš udržován. Současný majitel vily provádí od roku 2009 rekonstrukci, která se snaží zachovat Gočárovy myšlenky.[8]
  • Dům Bouda – Na ostrohu 1712/46 – architekt Oldřich Starý, postaveno v roce 1932 pro grafika, malíře a ilustrátora Cyrila Boudu.[5]
  • Dům Janák – Nad Paťankou 1785/16 – architekt Pavel Janák, postaveno v roce 1932 jako vlastní dům, ve kterém bydlel až do své smrti. Ve vile poté dále žila vdova po Pavlu Janákovi až do poloviny 60. let. Ta vilu prodala v roce 1965 rodině Petýrků, která do té doby žila nedaleko v ulici Na Ostrohu. Janákova vila byla ve vlastnictví potomků rodiny Petýrků až do roku 1995. Během uvedené etapy nebyly ve vile provedeny žádné zásadní přestavby a zásahy. V roce 1995 zakoupil dům rakouský kunsthistorik s manželkou v letech 1996–1998 provedl celkovou rekonstrukci dle projektu architekta Daniela Špičky. Během rekonstrukce překvapila nízká kvalita provedení původní stavby, bylo objeveno mnoho technických nedokonalostí a nedodělků. I když někteří znalci mají k rekonstrukci výhrady, především uvádějí, že původní levné, hygienické bydlení je nahrazeno luxusem, bývá rekonstrukce označována za zdařilejší.[8]
  • Dům Maule – Nad Paťankou 1786/18 – architekt Josef Gočár, postaveno v roce 1932 pro vrchního radu Ministerstva školství a národní osvěty Václava Stanislava Mauleho.[5]
  • Dům Bělehrádek – Nad Paťankou 1789/24 – architekt František Kerhart, postaveno v roce 1936 jako poslední dům osady pro lékaře Jana Bělehrádka.[5]
  • Dům Kytlica – Nad Paťankou 1788/22 – architekt Josef Gočár, postaveno v letech 1932–1933 pro rodinu Karla Kytlici. Vila zůstala celou dobu v majetku rodiny a nebyla nikdy rozdělena na více bytů, došlo jen k úpravám vnitřních příček. Po roce 1989 byl byt vrácen do původního stavu. V roce 2004 byla zateplena suterénní část domu.[8]
  • Dům Zaorálek – Na ostrohu 1708/54 – architekt Ladislav Žák, postaveno v roce 1932 pro Hugo Zaorálka, sekčního šéfa na Ministerstvu školství. V roce 1971 vilu odkoupil náměstek předsedy vlády Josef Šimon a provedl ve vile rozsáhlé úpravy – byly zazděny obě terasy, přepažil místnosti. Radikální přestavba zcela popřela původní charakter domu, byla sice provedena se souhlasem památkářů, ale udělení souhlasu bylo pravděpodobně dáno postavením majitele. V roce 2010 odkoupil vilu nový majitel a ihned v ní provedl blíže neznámé úpravy, rekonstrukce v letech 2010–2012 byla provedena bez stavebního povolení. Tuto vilu poznamenal komunistický režim nejvíce z celé osady, nová rekonstrukce pravděpodobně vile prospěla.[8]
  • Dům Jiroušek – Na ostrohu 1796/45 – architekt František Kerhart, postaveno v roce 1932 pro Josefa Jirouška, vysoce postaveného úředníka Ministerstva obrany, součástí domu byla i prodejna, která byla v domě do 60. let, později byla upravena na jídelnu. V 80. letech došlo ke stavebním úpravám, v letech 1997–1999 prošel dům rekonstrukcí podle plánu architektky Lucie Dvořákové se souhlasem NPÚ. Nejrazantnějším zásahem byla nástavba na střeše obchodu a střešní terase domu. Tyto nástavby jsou jedním z nejhorších zásahů do osady v 90. letech 20. století – svou podobou nerespektuje charakter zástavby kolem sebe.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ULRICH, Petr; ŠLAPETA, Vladimír; KŘÍŽKOVÁ, Alena, Podrazil, Jiří. Slavné vily Prahy 6; Osada Baba 1932-1936. Praha: Foibos, 2013. (Slavné vily (Foibos)). ISBN 8087073681. 
  2. Městská památková zóna Baba, rejstříkové číslo 2211, ID 84409, MonumNet, Národní památkový ústav
  3. Rostislav ŠVÁCHA: Osada Baba, in: Umění XXVIII, 1980, 371.
  4. Vladimír ŠLAPETA: Baba 1932 – Prolog a epilog, in: Tomáš ŠENBERGER/Vladimír ŠLAPETA/Petr URLICH: Osada Baba. Plány a modely, Praha 2000, 217;
  5. a b c d e f g h i j k l Praha neznámá - průvodce po Pražských čtvrtích [online]. Kapitola Praha 6 - Dejvice - Baba. Dostupné online. (česky) 
  6. Baba osada Svazu československého díla, 1928 – 1933 pomocný itinerář-adresář pro účastníky peripatetické přednášky a semináře dr. Vladimíra Czumala 2. 5. 2013. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  7. TEMPL, Stephan. Baba - Osada Svazu Čs. díla Praha. Praha: zlatý řez, 2000. 197 s. ISBN 80-901562-4-X. (česky) 
  8. a b c d e f g h VARYŠOVÁ, Eliška. Osada Baba - historie a současnost - bakalářská práce [online]. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2013 [cit. 2014-12-27]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Marie Benešová: Josef Gočár, Praha 1958
  • Marie Benešová: Pavel Janák, Praha 1959
  • Dita Dvořáková, Petr Krajči, Zdeněk Lukše, Radomíra Sedláková, Přemysl Veverka, Pavel Vlček: Slavné pražské vily, Praha 2008
  • Ester Havlová, Jindřich Noll, Jan E. Svoboda: Praha 1919–1940. Kapitoly o meziválečné architektuře, Praha 2000
  • Vendula Hnídková (ed.): Pavel Janák – Obrys doby, Praha 2009
  • Mikuláš Hulec: Recenze na rekonstrukci vily Pavla Janáka, in: Architekt 3/1999, 14
  • Pavel Janák (ed.): Výstava bydlení. Stavba osady Baba, Praha 1932
  • Václav Jandáček, Vladimír Šlapeta: Stavební kniha 2004 – český funkcionalismus, Brno 2004
  • Daniela Karasová, Jiří T. Kotalík, Zdeněk Lukeš, Pavel Panoch: Josef Gočár, Praha 2010
  • Norbert Kiesling: Pavel Janák, Praha 2011
  • Michal Kohout, Vladimír Šlapeta, Stephan Templ: Praha. Architektura XX. století, druhé vydání, Praha 1998
  • Ladislav Lábus: Idealismus versus realita – o vnitřnostech a povrchu, in: Stavba 4/2004, in: Vila Palička, Praha - Baba, Stavbaweb, 20. 9. 2009
  • Ladislav Lábus: Renovace rodinné vily Karla Babky a Lídy Babkové-Baarové, in: Architekt 7/2009
  • Zdeněk Lukeš: Architektura 20. století, Deset století architektury, Praha 2001
  • Zdeněk Lukeš: Přestavba domu na Babě, Architekt 2/56, 2010, 28
  • Jindřich Noll, Vladislav Skala, Jan E. Svoboda: Praha 1945–2003. Kapitoly z poválečné a současné architektury, Praha 2006
  • Josef Pechar, Petr Urlich: Programy české architektury, Praha 1981
  • Miloslava Perglová: Sutnar: kulturní památka, in: Architekt 3/2001, 86–87.
  • Marie Platovská, Radomíra Sedláková (eds.): Architekt Ladislav Lábus. Galerie Jaroslava Fragnera, Praha 2004
  • Michael Raeburn a kol.: Dějiny architektury, Praha 1993
  • Max Risselada: Funktionalismus 1927–1961. Hans Scharoun versus die Opbouw, Delft 1997
  • Martin Rosa: Meziválečné výstavy soudobého bydlení, in: Archiweb
  • Norbert Schmidt: Architekt Mart Stam aneb o relativitě autorství, in: Stavba 4/2004, in: Vila Palička, Praha - Baba, Stavbaweb, 20. 9. 2009
  • Rudolf Schránil: Přestavba domu na Babě, in: Architekt 2/56, 2010, 24–25, 27, 29
  • Tereza Spörri: Stavba osady na Babě, in: Architekt 6–7/1996, 52–54.
  • Svaz československého díla: Výtvarná práce-výroba-bydlení, Praha 1939
  • Tomáš Šenberger, Vladimír Šlapeta, Petr Urlich: Osada Baba. Plány a modely, Praha 2000, Eliška Varyšová, Osada Baba – historie a současnost 70
  • Vladimír Šlapeta: Architektura třicátých let v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, in: BYDŽOVSKÁ Lenka Bydžovská, Vojtěch Lahoda, Mahulena Nešlehová, Marie Platovská, Rostislav Švácha (eds.): Dějiny českého výtvarného umění 1890–1938 (IV/2), Praha 1998
  • Vladimír Šlapeta: Nový dům 1928 a Baba 1932, in: Umění a řemesla 4/1979, 19–26
  • Vladimír Šlapeta, Petr Ulrich, Alena Křížková: Slavné vily Prahy 6 – Osada Baba 1932–1936, Foibos Praha, 2013
  • Daniel Špička: Rekonstrukce vlastní vily Pavla Janáka, in: Architekt 3/1999, 8–13
  • Rostislav Švácha: Dvě publikace o Babě, in: Věstník Klubu Za starou Prahu XXXXI, 1–2/2001, 37.
  • Rostislav Švácha: Od moderny k funkcionalismu, druhé přepracované vydání Praha 1994
  • Rostislav Švácha: Osada Baba, in: Umění XXVIII, 1980, 368–379
  • Rostislav Švácha: Zkáza Baby, in: Literární noviny XI, č. 40, 27.9.2000, 5
  • Rostislav Švácha: Obnova Paličkovy vily, in: Stavba 4/2004, , in: Vila Palička, Praha - Baba, Stavbaweb, 20. 9. 2009
  • Stephan Templ: Baba. Osada Svazu Čs. díla Praha, Praha 2000
  • Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy. Velká Praha A-L, Praha 2012
  • Petr Volf: Baba, in: Reflex 38/13, 2002, 72–75
  • Petr Volf: Ladislav Lábus – Rekonstrukce domu Palička na Babě, Reflex XV/18, 2004, 54
  • Ladislav Žák (ed.): O bydlení, Praha 1932

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]