Ladislav Machoň
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
| Ladislav Machoň | |
| Narození | 28. dubna 1888 |
|---|---|
| Úmrtí | 22. prosince 1973 (ve věku 85 let) |
| Místo pohřbení | Centrální hřbitov v Pardubicích |
| Manžel(ka) | Augusta Machoňová-Müllerová |
| Příbuzní |
Alexandr Vladimír Hrska (švagr)[1] Jan Perner[2] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ladislav Machoň (28. dubna 1888, Praha – 22. prosince 1973 tamtéž) byl český architekt, představitel art deco a funkcionalistické architektury. Je pohřben na pardubickém Centrálním hřbitově[3] ve společné hrobce s železničním stavitelem Janem Pernerem.
Studoval na čes. technice v Praze u prof. Josefa Schulze a Josefa Fanty. Od roku 1909 byl v ateliéru Jana Kotěry. Studijní cesty vykonal po Německu (1910), Belgii, Francii, Nizozemsku a Anglii (1911), po Dalmácii, Istrii, Dánsku, Švédsku, Norsku, Jugoslávii a Itálii.
Z jeho nejznámějších realizací jsou interiéry Právnické fakulty UK v Praze, přestavba a interiéry Klementina a Machoňova pasáž v Pardubicích, kterou provedl ve spolupráci se sochařem Ottou Gutfreundem.
Obsah
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Praha[editovat | editovat zdroj]
- Hotel Zlatá husa, čp. 839 – interiéry (1912)
- Dvojdům bratří Čapků (1923–1924), ul. Bratří Čapků (v době vzniku Úzká) čp. 1853/28 a 1854/30
- Kolonie rodinných domů stavebního družstva Domov (1921–1925), Praha 3 - Žižkov
- Vila sochaře Otakara Španiela (1924), Na Ořechovce čp. 487
- Klementinum I (1924–1925)
- Právnická fakulta Univerzity Karlovy (1926–1929), realizace projektu Jana Kotěry po jeho smrti
- Činžovní dům (1927), Hviezdoslavova čp. 960
- Budova poštovního úřadu (1929–1930), u Letenského nám.
- Švehlova sokolovna (1932), ul. U Branek, Praha-Hostivař [4]
- Klementinum II (1934–1935)
- Špíškova vila (1933), ul. Na Babě čp. 1777, Praha 6 - Dejvice - Osada Baba [5]
- Malá benzinová pumpa (1936), Praha 5 - Zličín, ulice Na Radosti. [6]
- Hrskova vila (1938), ul. Na Babě čp. 1807, Praha 6 - Dejvice [7]
- Zahrada Umělecko-průmyslového muzea v Praze (1940), spolupráce s J. Horejcem
Pardubice[editovat | editovat zdroj]
- Ředitelství pošt a telegrafů (1923–1925)
- Obchodní dům Passage (1924–1925)
- Státní reálka (1925–1929)
- Okresní soud a berní úřady (1931–1935)
- Poštovní a telegrafní úřad (1929–1938)
Londýn[editovat | editovat zdroj]
- Automat (1938) na Regent Street
Naarden[editovat | editovat zdroj]
- Památník J. A. Komenského (1934–1937)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ A.V. Hrska 1890-1954. Praha. 2014. ISBN 978-80-260-5426-9.
- ↑ Společnou hrobku Pernera a Machoně získali nadšenci za korunu. 11. března 2015. Dostupné online. [cit. 2019-10-06]
- ↑ Město Pardubice. Služby města Pardubic: Pardubický slavín. Dostupné z WWW.
- ↑ Historie Sokolské jednoty v Hostivaři
- ↑ TEMPL, Stephan. Baba – Osada Svazu čs. díla Praha. Praha: Zlatý řez, 2000. ISBN 80-901562-4-X. S. 138-141. (česky)
- ↑ Architektonickým pomníkem může být i stará benzinka
- ↑ Stránka o Alexandru Vladimíru Hrskovi
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 117, 120, 121
- Emanuel Poche: Prahou krok za krokem, Praha, 1958
- Emanuel Poche a kol.:Umělecké památky Čech, díl 3., Academia 1980
- Panoch, Pavel; Lukeš, Zdeněk. Ve víru modernosti. : Helios, 2008. ISBN 80-85211-23-8 (česky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ladislav Machoň ve Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ladislav Machoň
- Idnes.cz: Společnou hrobku Pernera a Machoně získali nadšenci za korunu. Monika Suchá, 11.03.2015.
Autoritní data: AUT: jk01073025 | GND: 1079182179 | ISNI: 0000 0000 6709 2027 | ULAN: 500019006 | VIAF: 83814946
