Karel Nový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel Nový
Karel Nový
Narození 8. prosince 1890
Benešov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 28. listopadu 1980 (ve věku 89 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo odpočinku Benešov
Ocenění národní umělec (1960)
Řád práce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Nový, vlastním jménem Karel Novák (8. prosince 1890, Benešov[1]23. listopadu 1980, Praha), byl český spisovatelnovinář.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině chudého pekaře jako Karel Novák (publikoval pod jménem Karel Nový a toto jméno později přijal za vlastní). Studoval na gymnáziu v Benešově a jeho spolužákem ve třetím a čtvrtém ročníku byl Vladislav Vančura. Ten se stal jeho blízkým přítelem a v románu Pekař Jan Marhoul se částečně inspiroval osudem jeho otce.[2]

Karel Nový gymnázium nedokončil a po několika krátkodobých zaměstnáních se začal věnovat žurnalistice. Jako novinář spolupracoval s levicově orientovanou inteligencí. Za druhé světové války byl zatčen (1944) a internován v pracovním táboře Klecina (Klettendorf) ve Slezsku poblíž Vratislavi.[3]

Po osvobození pracoval postupně v několika redakcích, v letech 1952 – 1956 byl šéfredaktorem Státního nakladatelství dětské knihy[4]. Od roku 1956 působil jako spisovatel z povolání. Byl tchánem spisovatele Bohuslava Březovského.

Literární tvorba Karla Nového obsáhla mnoho žánrů: od fejetonů a drobných próz až k rozsáhlým románům, od knih pro mládež až k divadelním hrám a filmovým scénářům. V roce 1954 se stal zasloužilým umělcem, v roce 1955 obržel Řád práce. Za román Plamen a vítr mu byla udělena Státní cena Klementa Gottwalda (1960).[5] V roce 1960 byl jmenován národním umělcem.[6]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jeho tvorba bývá řazena do kritického realismu, často se zabýval sociální tematikou. Lze říci, že jeho díla jsou jakýmsi opakem ruralismu. Své starší práce po roce 1945 často přepracovával, mnohdy i několikrát, a přitom je jazykově modernizoval. Řada jeho knih byla přeložena do cizích jazyků.

  • Městečko Raňkov1927, hlavní postavou je pekař Vlk, který je obdobou hrdiny Vančurova románu Pekař Jan Marhoul. Tento román byl později (1959) přepracován na Plamen a vítr.
  • Železný kruh – trilogie, popisující život cihlářů, chalupářů a lamačů kamene na Benešovsku. Z oblasti, kde žijí, chce arcivévoda udělat oboru, proto se snaží vyhnat její obyvatele. Osudy těchto obyvatel líčí na rodině Tratilově, především na jejich synovi Jaromírovi. Závěr knihy je šťastný, Jaromír se vrací z války, ožení se a působí jako učitel. Jednotlivé díly této trilogie:
    • Samota Křešín1927
    • Srdce ve vichru1930
    • Tváří v tvář1933
  • Peníze1931 (od roku 1940 s titulem Peníze a krev), román o mladém člověku v období hospodářské krize a nezaměstnanosti, kterého touha po penězích dohání k zločinu.
  • Chceme žít1933, baladická novela, příběh mladé dvojice, která marně hledá ve městě obživu a klesá stále hlouběji.
  • Na rozcestí1934 (rozšířeno v r. 1949, upraveno pro mládež v r. 1965), příběh chlapce z dělnické rodiny.
  • Atentát – (později vyšlo pod názvem Sarajevský atentát), 1935, tento román se pokouší zobrazit srbské atentátníky (Principa a Čabrinoviće) jako vlastenecké hrdiny. Z románu je cítit, že autor sympatizuje s atentátem na Františka Ferdinanda d’Este.
  • Rytíři a lapkové (nejprve pod názvem Železo železem se ostří) 1940, román o mladém Žižkovi a jeho boji s Rožmberky.
  • Balada o českém vojáku 1945, román.
  • Česká bouře1948, divadelní hra o událostech roku 1848.
  • Plamen a vítr: z letopisů městečka Raňkova1959, přepracované Městečko Raňkov, zabývá se problémem střetnutí denní reality a ideálů. Stojí na straně mládí.
  • Zaváté stopy1955, drobné prózy a fejetony.
  • Zahořklé úsměvy1959, výbor z fejetonů a článků, které autor uveřejňoval v období první republiky.

Pro mládež[editovat | editovat zdroj]

  • Rybaříci na modré zátoce1936, příběh ptačí rodiny ledňáčků – rybaříků.
  • Potulný lovec: román z lišákova života1941
  • Nehasnoucí ohně: povídky ze starých dob1951
  • Básníkova první láska1962, o lásce J. V. Friče k Marii Panklové (sestře Boženy Němcové).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. BLAHYNKA, Milan ed. et al. Čeští spisovatelé 20.století: slovníková příručka. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. cnb000012396. S. 421. 
  3. Karel Nový ve Slovníku české literatury po roce 1945 (projekt ÚČL AV ČR) [cit. 2017-02-23].
  4. BLAHYNKA, Milan ed. et al. Čeští spisovatelé 20.století: slovníková příručka. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. cnb000012396. S. 422. 
  5. Veliké ocenění tvůrčí práce v oblasti vědy, techniky a umění. Rudé právo. 8. květen 1960, s. 2. Dostupné online. ISSN 0032-6569. 
  6. Malá československá encyklopedie. Svazek 4. Praha: Academia, 1986. 989 s. cnb000125650. S. 577–578. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BLAHYNKA, Milan ed. et al. Čeští spisovatelé 20.století: slovníková příručka. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. cnb000012396. [Stať „Karel Nový" je na str. 421–424; autorka Drahomíra Vlašínová.]
  • HRABÁK, Josef. Karel Nový. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1983. 183 s. cnb000002001.
  • JUNGMANN, Milan. Karel Nový: náčrt života a díla. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1960. 95 s. cnb000730700.
  • KOPŘIVA, Roman: 'Der 28. Juni [...] sollte ein denkwürdiger Tag werden.' Zu figuralen und lokalen Aspekten der Darstellung eines symbolträchtigen Datums in Ludwig Winders Roman 'Der Thronfolger' sowie bei einigen anderen Autoren. In: Preljević, Vahidin, Ruthner, Clemens (Hg.).: 'The Long Shots of Sarajevo' 1914. Ereignis - Narrativ - Gedächtnis. Tübingen: Narr Francke Attempto, 2016. S. 453-469. (K románu /Sarajevský/ Atentát)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]