Kritický realismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Kritický realismus byl umělecký a literární směr 19. století a 20. století. Staví do středu pozornosti společenského člověka v jeho konkrétní podobě a souvislostech. Do popředí se dostává próza, v 19. století zejména román. Spisovatelé kritického realismu záměrně zobrazovali střízlivou skutečnost plnou sociálních konfliktů, sledovali člověka i s jeho vztahy k okolí, analyzovali poměry ve společnosti. Právě nesmlouvavý a ostrý úhel pohledu vytvořil z autorů kritického realismu kvalitativně vyšší stupeň realistického vnímání světa.

K nejvýznamnějším představitelům v literatuře patří například Stendhal, Honoré de Balzac, N. V. Gogol, L. N. Tolstoj, F. M. Dostojevskij, Charles Dickens. Kritický realismus 20. století je po tematické stránce ovlivňován dějinnými událostmi (obě světové války). Soustřeďuje se na analýzu lidských vztahů a na odhalení jejich podstaty, na palčivé otázky přítomnosti. Kritický realismus v literatuře významně ovlivnil vztah literatury a skutečnosti i specifickou úlohu literatury novým pojetím její společenské angažovanosti.

Kritický realismus v české literatuře[editovat | editovat zdroj]

Kritický realismus začíná v české tvorbě později, a to v závěru 19. a na začátku 20. století. Rozvíjí se ve čtyřech okruzích:

Generace realistů[editovat | editovat zdroj]

Program realistů[editovat | editovat zdroj]

  • přehodnocení národních ideálů
  • odmítání zastaralého pohledu na vlastenectví (pohledu Ruchovců)
  • tvrdě odmítají Lumírovce pro jejich romantismus
  • umění má být ideové, plné pokrokových myšlenek
  • tendenčnost – umění má reagovat na aktuální problémy společnosti

Odraz v literatuře[editovat | editovat zdroj]

  • Snaha o pravdivost literárního díla
  • Naplnění společenské funkce literatury
  • Objektivita, typizace, popisnost
  • Bohatý jazyk
  • Próza (povídky, romány)
  • Historický, venkovský román


Související články[editovat | editovat zdroj]