Nedeljko Čabrinović

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Nedeljko Čabrinović
Nedeljko Cabrinovic.jpg
Narození 2. února 1895
Sarajevo
Úmrtí 20. ledna 1916 (ve věku 20 let)
Terezín
Příčina úmrtí tuberkulóza
Národnost Srbové v Bosně a Hercegovině a Srbové
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nedejlko Čabrinović (v srbské cyrilici Недељлко Чабриновић; 2. února 1895 Sarajevo20. ledna 1916 Terezín) byl bosenský Srb, člen organizace Mladá Bosna a jeden z účastníků atentátu na nástupce rakousko-uherského trůnu, Františka Ferdinanda d'Este.

Život[editovat | editovat zdroj]

Čabrinović se narodil jako nejstarší dítě v rodině. Jeho otec Vaso Čabrinović byl vlastníkem hospody v Sarajevu a měl celkem devět dětí ze dvou různých manželství. Nedeljko musel v hospodě svého otce pracoval, ale protože podmínky byly přísné, rozhodl se velmi brzy odejít domova i ze školy. Poté pracoval nějakou dobu jako zámečník; poté byl zaměstnán jako dělník v tiskárně. Po odchodu z domova byly jeho podmínky velmi bídné, nicméně i jako tovární dělník se nedočkal lepšího zacházení, nebo bohatství. Proto byl k tehdejší společnosti velmi kritický. Proto organizoval mezi dělníky řadu stávek v různých městech Bosny. Za tyto kroky byl stíhán a občas z některých měst vykázán. Pracoval také ve Sremských Karlovcích, Šidu a Bělehradě. V posledním z uvedených měst se seznámil s anarchistickou literaturou. V roce 1912 se stal členem organizace Černá ruka.

Na Čabrinovićovo myšlení měl velký vliv úspěch srbské armády během kampaně na počátku první světové války. Poté, co Čabrinović získal text novin, že se nástupce rakousko-uherského trůnu chystá na návštěvu Bosny a Hercegoviny, neváhal a kontaktoval Gavrila Principa a Trifka Grabeže, se kterými se podílel na přípravě atentátu.

Dne 28. června 1914 se pokusil Čabrinović zabít nástupce trůnu hodem bomby pod jeho kočár, nicméně se svým činem na rozdíl od Principa neuspěl, neboť se bomba od vozu odrazila. Následně se pokusil spolknout jed a skočit do řeky Miljacky. Jed však byl starý a neúčinkoval. Řeka navíc byla v místě atentátu velmi mělká; Čabrinović se po dopadu zranil a nemohl tak klást bezpečnostním složkám žádný odpor.[1]

Čabrinović byl nakonec zatčen rakousko-uherskou policií a v říjnu 1914 ještě jako mladistvý k trestu na 20 let nepodmíněného vězení. V soudním procesu se k činu doznal, nicméně sám sebe označil za člověka bojujícího za vyšší cíl, který je za něj ochoten i zemřít. Byl převezen do věznice v Terezíně, kde byl držen na samotce. Zemřel 2 roky před koncem války na tuberkulózu, a rozpadu Rakousko-Uherska se nedožil.

Čabrinovićova rodina byla rovněž zatčena a uvězněna; jeho matka zemřela ve vězení v Sarajevu a jeho otec přežil.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. R. DONIJA, Robert. Sarajevo: biografija grada. Sarajevo: Izdavač za istoriju, 2006. 462 s. ISBN 9958-9642-8-7. S. 147. (bosenština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]